Zdravím redakci i ž-inky!

Když jsem si přečetla dnešní téma, napadl mě hned jeden vtip:
Nastoupí ve vojenské posádce k rannímu raportu rota.
Velící důstojník zařve: „Pooozor! Tamhleten malej bílej vzadu, vy jste neslyšel rozkaz?!!"
Vojáci: „Ale to je patník!"
Velící důstojník: „NA JMÉNO JSEM SE NEPTAL!!!"

Tak takhle nějak si občas připadám :). Jako ten malej bílej vzadu, co se na jeho jméno nikdo neptá :).

Posledně jsem si tak připadala u doktora - nějak se mi to všechno blbě sešlo, nejdřív chřipka, takže jsem moc nezvládla zkouškový období, a nakonec, když už jsem se z toho jakž takž vylízala, tak migrénový záchvat. Skončila jsem na pohotovosti na neurologii.

Na jméno se mě teda zeptali, ale co je vůbec nenapadlo bylo, že položit mě s migrénovým záchvatem pod ty jasný bílý světla není zrovna ohleduplné. A pak dorazil doktor, řval jak tur a do klávesnice počítače, co si na ní zapisoval údaje o mně, mlátil jak tesař do dubu, takže jsem myslela, že mi vyletí mozek z hlavy.

Pak mi dali kalciovku, ale pustili to naplno, takže jsem měla pocit, že mi žilama teče tekutej oheň - a když jsem sestřičku poprosila, ať to stáhne, řekla mi, že do léčby nemám doktorům co kecat.

No prostě únor byl pro mě „úchvatný" měsíc - měla jsem pocit, ne že jsem patník a život mě „očůrává", ale spíš že jsem trávníček v pražském parku a on na mě... No, víte co.

Ale už je to chválabohu za mnou a březen snad bude lepší!

S přáním všeho nejlepšího
Lenka

Děkujeme za pěkný příspěvek, i když Vaše zážitky asi zrovna pěkné nebyly. Ale je vidět, že to dokážete vzít s humorem :).

Zažila jste také nějaké nepříjemné životní období? Delší nebo kratší? A jak jste si s ním poradila? A znáte nějaké pěkné vtipy o životě nebo historky „ze života"? Povídejte, přehánějte na redakce@zena-in.cz!

Reklama