Dvadcať korún. Něch sa páči. Ďakujem. Doviděnia. Anebo Dóóbrý děn. Jak se dárži? Máte ješče górečku? Tato „slova“ občas zaslechneme. Více či méně zkomolená, s různými přízvuky.
Potkáváme je čím dál častěji – v hypermarketech i menších obchůdcích, v nemocnicích, za přepážkami na poště nebo v nádražních pokladnách. Koho? Ženy, které nemluví „čistou“ češtinou. Většinou jsou ze Slovenska nebo zemí bývalého SSSR. Setkala jsem se s názory, co tu dělají, proč nezůstaly „doma“, berou našim lidem práci, a hlavně, proč nemluví pořádně česky. Jsme v Evropské unii, máme už 16 let otevřené hranice a měli bychom si zvyknout na to, že i v naší zemi pracují cizinci. Je zajímavé, že ty z nemocnic našim lidem tak nevadí. Ať už jde o zdravotní sestřičky, sanitářky nebo uklízečky. Možná je to tím, že když se ocitneme mezi bílými plášti, jsme v jakési nouzi a je nám jedno, zda nám injekci dává slečna z Košic nebo z Kyjeva.
Loni jsem nějakou dobu v nemocnici pobývala. Sestřička Lída z Užhorodu u sebe nosila notýsek, do kterého si zapisovala česká slovíčka. Vyptávala se a prosila, abychom ji opravovali, když udělá chybu. Netušila jsem, že mne „dostane“.
„Mira, jak skloňovat kyčel?“ zeptala se mne roztomilou měkkou češtinou.
„Skloňovat?“
„No, je to ta kyčel, nebo ten kyčel?“
“Víš, myslím, že to může být jak žena, tak muž, ale já česky tak dobře neumím.“
Začala jsem rychle opakovat gramatiku, hledat vzory a vycházelo mi obé – ten i ta. Je to vůbec možné? Co je správné? Nakonec jsem zavolala tatínkovi a požádala ho, ať se podívá do pravidel českého pravopisu. Nechápal, proč, když ležím na interně, potřebuji vědět něco o kyčli, a navíc, jak se to slovo skloňuje. Odpovědi se mi dostalo, vlastně mi už byla řečena Lídou. Kyčel je jak ženského, tak mužského rodu. Nikdy jsem se nad tím nezamýšlela, to musí přijít sestřička z Podkarpatské Rusi, které to vrtá hlavou.
Obchod – to je něco jiného. Zákazník – náš pán. My jsme „páni“ a my chceme, aby se s námi hovořilo česky. Nechceme slyšet dovidenia, ale na shledanou. Nemrzí mne, že ruskojazyčné prodavačky mluví česky nebo se snaží, když zapomenou slovíčko, to nějak opsat. Tak proč ne ty ze Slovenska? Dvacetiletá česká slečna asi nebude vědět, co znamenají „gombíky“ a „vrecko“. Pozdravu ještě rozumí, ale výrazům pro knoflíky a kapsu ne. Nevadí mi, zda je prodavačka taková či maková a nevadí mi, když bude lámat češtinu. Ráda bych viděla její ochotu česky mluvit, i když s chybami. A ne úšklebek, poraď si sám, já prostě mluvím, jak mi zobák narost.
Jsem tolerantní a nejsem xenofobní. Většinou jsem se u prodavaček z „Východu“ setkala s ochotou a snahou. Nevadí mi, když se přeřeknou, nebo jim není rozumět. Ale když se obstojně česky naučila má bývalá kolegyně z Belgie, proč ne prodavačky a zdravotní sestry? Aspoň trochu, prosím, vždyť o nic nejde. Jen slova, která znějí jinak než v češtině. My to oceníme, stejně jako když jsem v Rusku poděkovala rusky nebo na Slovensku „poďakovala.“ Usmáli se na mne. Snaha bývá odměněna – většinou.
Laskavé čtenářky prominou, že neuvádím slovenská slova tak, jak by se měla psát - chtěla jsem, aby byla čtena "foneticky".
Vadí vám, když prodavačka nebo zdravotní sestra nemluví dobře česky?
Nebo jen to, že používá slovíčka, kterým nerozumíte?
Jste tolerantní, nebo vás to naštve?
Řídíte se heslem, že "u nich" by se nás taky nikdo neptal a museli bychom mluvit jejich jazykem?
Nový komentář
Komentáře
Jediné, co mě vykolejilo, byla Polka za pultem v Intersparu. Ta mi nerozuměla vůbec. Já jí ano.
Ale komu může proboha vadit Slovenština?
To by mě za chvíli mohli vykázat z restaurace, když kváknu plzeňsky.
Slovenštinu při troše vůle snad pochopí každý, když ne, tak je snad možno sporný výraz si nechat vysvětlit...?I když některým "jede huba" docela dost!
V práci přijdeme do styku i s cizinci, a snaha o ČJ mě vždy mile překvapí - vždy se jim snažím vyjít mnohem víc vstříc než těm arogantním, co hulákají svou mateřštinou,rychlostí kulového blesku a s podivným akcentem - jakoby jim každý byl povinnen rozumět.
A je pěkně šovinistické, když třeba ve švýc.francouzsky mluvící oblasti ignorují pokusy o dorozumění anglicky!To pocítíte "Cizinec není našinec" !
Beruška Elliah: no jasně, pozdravit a poděkovat jo, to je pár slov... ale když si představím, že pojedu na víkend do Německa a začnu brát hodiny německé konverzace... to bych fakt chtěla vidět, jestli to whitemeat bere takhle zodpovědně
vy tu skoro vsechny smesujete vic veci. to ze deti nerozumi slovensky, to ze vy s kamarady mluvite slovensky a to ze by prodavacky, pracovnici ve sluzbach a doktori meli mluvit cesky. to sou prece rozdilny veci! s kamarady muzu mluvit jak nam to vyhovuje, ale ve sluzbach trvam alespon na snaze o cestinu. o doktorovi nemluve. tam muze byt nedorozumneni fatalni.
Nikdy mi nevadili cizinci u nás,ale začala jsem se tím zabývat při pobytu v nemocnici.Paní doktorka/východní slovenka/ se ani nesnažila přidat nějaké české slovo a vesele na mě hutorila.Na onkologii když pořádně netušíte co se děje je to super.Oprášila jsem chabé zbytky ruštiny,polsky a slovensky naštěstí umím a s žádostí ať mluví pomalu jsme se postupně domluvily.Aspoň zdravotníci by základy češtiny měli znát.Ženy z čech doktorce vůbec nerozuměly.
Mira Šindrbalová: a nebude to třeba tím, že u velké části "těch ze Slovenska" by musely mít absolutní sluch, aby aspoň vytušily jiný přízvuk?
No, a na mě se zatím žádná neušklíbala
Slovenština mi vůbec nevadí.Slovenčina a francouzština jsou 2 erotické jazyky,naopak jsem ráda,že ji slyším a škoda je,že děti nerozumějí,nejsme víc bratia se Slováky jako kdysi a tak.
Rozdíl mezi českou holkou a slovenskou je ten,že Slovenka je většinou hezčí a když promluví slovensky,zní to mnohem lépe,než tvrdá čeština.
A když slovensky promluví chlap,jdu do kolen.
Ač jsem rozená v Praze,babičku jsem měla na Slovensku,děda byl z Moravy a tak se ráda hlásím k "hezkým Slovenkám".
vyrastali!!!!!
amidala: nemyslela som to zle, ja to mozno preto neviem pochopit, lebo my slovenske deti 70ty rocnik
sme na cestine vyrastaly.
Majkii: mluvím plyne francouzsky,anglicky,nemecky,vysátrám zbytky rustiny,slovenstine samozrejme rozumím ale zjistuji,ze se mi dost casto stává,treba na poste kdyz na me mluví nekdo pres sklo a navíc rychlou slovenstinou...proste nerozumím...a muj syn a jeho vrstevníci nechápou 50 % vecí..jak k tomu prijdou kdyz se ve vlastní zemi nedorozumí svojí materstinou?
Tyto věci mě vůbec netrápí. Spíše je škoda, že naše děti už pořádně nerozumí slovenštině. Těm slovenským to nedělá problém. Mám to vyzkoušené. A to bydlím asi 25 km od slovenských hranic.
amidala: tak čo s tým urobíme ?
amidala: že ty nerozumieš poriadne slovensky??
(možno ani tilko
)
kqkkatka: kde presne pracuješ? ja tiež pochádzam z VS 10 km od Ukrajiny cez les
z14051977: neházej nás všechny do jednoho pytle. Já na Slovensku mluvím slovenky, se svými slovenskými kamarády mluvím oni slovensky, já česky a když mi prodavačka řekně něco slovensky, taky mi to připadá normální.
z14051977: cemu se máme prizpusobit?tomu ze se v nasí rodné zemi mluví cizím jazykem?PROC?deti tomu nerozumí,lidi zapomínají proc tu mají cizinci mluvit cizím jazykem a my cesi jenom neverícne zírat?
amidala: To není národní hrdost, to je národní blbost!
Já fakt zasnu,co nejaká národní hrdost?Jsme cesi proboha tak proc máme poslouchat na verejných místech cizí jazyk a navíc je od nás jaksi ocekáváno,ze mu budeme rozumnet
neskutecná pitomost!jazykový zákon na ne!!!!
kareta: mohla jsem si myslet ze tomu nekdo bude ríkat výmluva ale jde o to,ze jde radeji o dve tramvajové zastávky dál do Delvity kde se slovensky nemluví....
gerda: samozrejme ze to myslím vázne...proste slovensky nerozumí je to pro nej cizí rec co je na tom divného?
Hm, mně je 23 let a slovenština mi problém nedělá. To taky můžu začít chtít po Moravácích, aby v Praze mluvili obecnou češtinou...
Zejména se mi líbí to "nejsem xenofóbní" v kontrastu s "my jsme „páni“ a my chceme, aby se s námi hovořilo česky"