Foto: Profimedia
Norsko má od 28. srpna 2026 nového krále. Po smrti oblíbeného Haralda V. nastoupil podle norské ústavy automaticky na trůn jeho syn Haakon, který si zvolil panovnické jméno Haakon VIII. Jeho manželka Mette-Marit se tím ve svých 53 letech stala královnou a jejich dcera Ingrid Alexandra novou korunní princeznou.
Život Mette-Marit v minulosti vypadal tak trochu jako moderní pohádka o Popelce, jenže poslední roky ukázaly, jak rychle se může veřejná náklonnost změnit v nedůvěru. Nový titul totiž Mette-Marit získává po období, v němž bojovala s vážnou nemocí, sledovala soud vlastního syna a zároveň vysvětlovala, proč se roky přátelila s mužem, který už tehdy byl odsouzeným sexuálním delikventem.
Dívka z Kristiansandu, která měla k paláci na míle daleko
Mette-Marit Tjessem Høiby se narodila 19. srpna 1973 v Kristiansandu na jihu Norska jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Její matka Marit Tjessem pracovala v bance, otec Sven O. Høiby působil v reklamní branži a jako novinář. Rodiče se rozešli, když byla Mette-Marit ještě dítě, a ona pak vyrůstala převážně s matkou a sourozenci. Norský královský dvůr dnes její původ popisuje velmi stručně, dobové a pozdější portréty však připomínají také otcovy dlouhodobé problémy s alkoholem, o nichž sama Mette-Marit v dospělosti mluvila.
Její dospívání přitom zpočátku nevypadalo nijak rebelsky. Sama se později označila za mimořádně svědomitou teenagerku. Zlom podle jejích vzpomínek přišel během školního pobytu v Austrálii. Po návratu začala hledat úplně jiný život – ostříhala si vlasy nakrátko, pohybovala se mezi mladými lidmi kolem klubové a houseové scény a postupně se dostala do prostředí, které se později stalo jedním z největších témat jejího vstupu do královské rodiny.
„Moje mladická vzpoura byla silnější než u většiny lidí,“ přiznala krátce před svatbou v roce 2001. Řekla také, že žila v prostředí, kde se „překračovaly hranice“, a veřejně odsoudila drogy. Jednu věc ale nikdy jednoznačně nepotvrdila – zda je sama užívala. Přesto právě údajná drogová minulost a její známí z klubové scény plnili před svatbou stránky norského i zahraničního tisku.
Foto: Profimedia
Nejdřív přišel Marius. A pak princ
V lednu 1997 se Mette-Marit stala matkou syna Mariuse Borga Høibyho, kterého měla z předchozího vztahu. Když o dva roky později potkala na hudebním festivalu Quart v rodném Kristiansandu korunního prince Haakona, byla tedy šestadvacetiletou svobodnou matkou bez titulu, významného příjmení nebo zvláštní společenské pozice. Pracovala mimo jiné jako servírka.
Haakon na jejich setkání později vzpomínal velmi romanticky. Stačil mu prý pohled a Mette-Marit mu prý připadala „jako světlo“. Pár několik měsíců dokázal vztah tajit, než se informace dostala do médií. Mette-Marit se ale už tehdy bránila obrazu obyčejné Popelky zachráněné princem. Zdůrazňovala, že to, co se mezi nimi odehrálo, se odehrálo mezi dvěma normálními lidmi.
Normální ovšem jejich další život nebyl ani trochu. Haakon se rozhodl nastěhovat k Mette-Marit a jejímu malému synovi ještě před svatbou, což v tehdejším Norsku podráždilo konzervativní část veřejnosti i představitele církve. Budoucí král měl tehdy také formální postavení v luteránské státní církvi a jeho otevřené soužití s neprovdanou partnerkou vyvolalo debatu o tom, jaké hodnoty má následník trůnu reprezentovat.
Když 1. prosince 2000 oznámili zásnuby, začala skutečná mediální bouře. Rozebíralo se, že Mette-Marit je svobodná matka, její někdejší partnerské vztahy i to, že se pohybovala ve společnosti, kde byly běžné drogy. Veřejná debata byla tak intenzivní, že Mette-Marit později říkala, že měla pocit, jako by byla lovná zvěř.
Omluva, která jí otevřela cestu k Norům
Pouhé tři dny před svatbou předstoupila Mette-Marit spolu s Haakonem před novináře. V slzách hovořila o svém divokém mládí, o překračování hranic a o rozhodnutích, která už nemůže vzít zpět. Nebyla to uhlazená palácová řeč a nejspíš proto zafungovala. Část veřejnosti, která ji do té doby odmítala, začala oceňovat její otevřenost.
Dne 25. srpna 2001 v katedrále v Oslu proběhla svatba. Král Harald dal nové snaše při svatební hostině velmi veřejně najevo, že za ní stojí. Odmítl obraz obyčejné dívky, která se stala princeznou, a nazval ji naopak neobyčejnou mladou ženou. Sám Harald si navíc kdysi musel vybojovat možnost vzít si dnešní královnu Sonju, která byla taktéž neurozená.
Foto: Profimedia
S Haakonem pak Mette-Marit přivedla na svět další dvě děti – Ingrid Alexandru v roce 2004 a Sverre Magnuse v roce 2005. Ingrid Alexandra je po nástupu svého otce na trůn nyní korunní princeznou a budoucí norskou královnou.
Mette-Marit postupně udělala přesně to, co od ní po bouřlivém začátku málokdo očekával. Do role se skvěle vžila. Studovala etiku na univerzitě v Oslu, později na londýnské School of Oriental and African Studies absolvovala kurzy zaměřené na rozvoj, HIV/AIDS a uprchlickou problematiku a v roce 2012 dokončila titul Master of Management na norské obchodní škole BI.
Pohádka tehdy na čas skutečně skvěle fungovala. Z ženy, o jejíž minulosti se před svatbou psalo téměř výhradně v souvislosti s večírky, se stala jedna z nejviditelnějších tváří moderní skandinávské monarchie.
Foto: Profimedia
Tragédie na Utøye zasáhla i její rodinu
Za naleštěnou fasádou královského života ale přišly i skutečné tragédie. Při teroristickém útoku Anderse Behringa Breivika na ostrově Utøya v červenci 2011 zemřel také Trond Berntsen, nevlastní bratr Mette-Marit. Byl policistou, na ostrově pomáhal s bezpečností a podle svědectví se před svou smrtí snažil chránit ostatní včetně svého desetiletého syna. Jeho otec Rolf Berntsen byl druhým manželem matky Mette-Marit.
Hezké gesto, nebo překročení královské role?
O rok později na sebe Mette-Marit upozornila událostí, která část Norů dojímala a část pobuřovala. V říjnu 2012 tajně odletěla do Nového Dillí, kde se několik dní starala o novorozená dvojčata svých přátel, dvou mužů z Norska. Děti porodila v Indii náhradní matka, rodiče však kvůli problémům s vízem nemohli přijet včas. Mette-Marit proto použila svůj diplomatický pas a k dětem odletěla sama.
Problém spočíval v tom, že náhradní mateřství bylo v Norsku politicky i eticky mimořádně citlivým tématem. Kritici se ptali, zda členka královské rodiny svým jednáním fakticky nevstoupila do probíhající politické debaty. Mette-Marit argumentovala jednoduše tím, že na klinice ležely dvě děti bez rodičů a ona byla člověk, který mohl přijet. Zdůraznila, že tím nechce zaujímat postoj k náhradnímu mateřství. Dokonce i král Harald později řekl, že chápe jak její rozhodnutí, tak kritiku, kterou vyvolalo.
Foto: Profimedia
Jeffrey Epstein a skandál, který na budoucí královnu změnil pohled
Poprvé se o kontaktu Mette-Marit s americkým finančníkem a odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem začalo vážně psát v roce 2019. Norská média tehdy zjistila, že se s ním několikrát setkala v letech 2011 až 2013 – tedy už poté, co byl Epstein v roce 2008 odsouzen v případu sexuálních služeb nezletilé. Mette-Marit se omluvila a uvedla, že si měla jeho minulost prověřit důkladněji.
Skutečný rozsah jejich vztahu ale vyšel najevo až na začátku roku 2026 po zveřejnění dalšího balíku dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti. Norský deník VG podle dokumentů popsal stovky zpráv mezi Mette-Marit a Epsteinem z let 2011 až 2014, její jméno se v souborech objevovalo mnohokrát. Korespondence nebyla jen formální, bavili se o knihách, cestování, soukromí i vztazích a plánovali osobní setkání.
Jedna ze zpráv, které ji nejvíc poškozovaly, pocházela už z roku 2011. Mette-Marit Epsteinovi napsala, že si ho vyhledala na Googlu a že informace o něm nevypadají příliš dobře, přičemž větu zakončila usměvavým emotikonem. O dva roky později navíc několik dní pobývala v jeho domě v Palm Beach na Floridě. Právě fakt, že kontakt pokračoval poté, co už měla alespoň určité povědomí o jeho problematické minulosti, výrazně zkomplikoval její pozdější vysvětlení.
Foto: Profimedia
V březnu 2026 pak Mette-Marit poskytla norské televizi NRK dlouho očekávaný rozhovor. Podle CBS News řekla, že by si přála, aby Epsteina nikdy nepotkala, a tvrdila, že jí manipuloval a klamal. Zároveň uvedla, že v jeho přítomnosti nikdy neviděla nic nezákonného a že si nebyla vědoma skutečného rozsahu jeho zločinů. Přijala však odpovědnost za to, že si jeho minulost neprověřila.
Ani to ale otázky úplně neuzavřelo. Aftenposten později upozornil, že kontakt podle nových dokumentů pokračoval i v roce 2014, ačkoli dřívější komunikace paláce vytvářela dojem, že skončil už v roce 2013. Deník také zjistil, že Mette-Marit v únoru 2014 znovu odcestovala na Floridu. Palác však uvedl, že není důvod předpokládat, že se při této cestě s Epsteinem setkala.
Následky byly citelné. Některé organizace s korunní princeznou přehodnotily nebo ukončily spolupráci a průzkumy ukázaly výrazný propad důvěry. V průzkumu veřejnosti dokonce 47,6 % respondentů uvedlo, že by se Mette-Marit neměla stát královnou, zatímco 28,9 % si její nástup přálo. Podpora monarchie jako instituce zároveň během prvních týdnů aféry klesla.
Foto: Profimedia
A zatímco řešila Epsteina, její syn šel k soudu
Jako by jedna krize nestačila, ve stejném období začal soud s jejím nejstarším synem Mariusem Borgem Høibym. Čelil desítkám obvinění včetně znásilnění a násilí vůči bývalým partnerkám. Nejzávažnější obvinění odmítal, k některým méně závažným skutkům se přiznal.
V červnu 2026 ho soud uznal vinným mimo jiné ze dvou případů znásilnění a domácího násilí a odsoudil ho ke čtyřem letům vězení. Proti rozsudku se odvolal Marius i žalobci. Mette-Marit proces veřejně nekomentovala a před novináře v této věci vystupoval především Haakon. Pro královskou rodinu a především pro Mette-Marit osobně však proces znamenal další mimořádně těžkou kapitolu.
Foto: Profimedia
Nemoc, která jí změnila život
Vedle rodinných a mediálních krizí se Mette-Marit už roky potýká s problémem mnohem zásadnějším. V říjnu 2018 norský palác oznámil, že jí lékaři diagnostikovali neobvyklou formu chronické plicní fibrózy. Při tomto onemocnění vzniká v plicích zjizvená tkáň a plíce postupně hůře předávají kyslík do krve. Už tehdy bylo jasné, že bude muset omezovat pracovní program podle toho, jak se její stav bude vyvíjet.
Na konci roku 2025 bylo oznámeno výrazné zhoršení a lékaři ji začali připravovat na možnost transplantace. Dne 5. června 2026 palác sdělil, že nemoc je život ohrožující a Mette-Marit byla zařazena na čekací listinu na nové plíce. O pouhých dvanáct dní později norský královský dvůr informoval, že transplantaci v univerzitní nemocnici Rikshospitalet úspěšně podstoupila.
Z nemocnice odešla 14. července. Ve svém prohlášení poděkovala dárci i všem lidem, kteří se rozhodují orgány darovat. Současně však začala dlouhá rehabilitace, během níž palác nepočítal s jejím návratem k běžnému množství veřejných povinností.
A právě v této situaci zemřel její tchán Harald V. Ještě během jeho poslední hospitalizace Mette-Marit navzdory rekonvalescenci přijížděla za rodinou do nemocnice. Když 28. srpna král zemřel, stala se prakticky ze dne na den královnou – ale královnou, která stále nabírá síly po jedné z nejnáročnějších operací, jaké může člověk podstoupit. Kvůli zotavování se například 30. srpna nezúčastnila vzpomínkové bohoslužby za Haralda v kostele v Askeru.
Foto: Profimedia
Královna, jakou Norsko ještě nemělo
Mette-Marit tak přichází k nejvyššímu titulu svého života v paradoxní chvíli. Před pětadvaceti lety se veřejnost ptala, zda se bývalá servírka, svobodná matka a žena s bouřlivou minulostí vůbec hodí k následníkovi trůnu. Postupně si velkou část Norů získala právě tím, že nepůsobila dokonale. Její příběh dokazoval, že moderní monarchie nemusí stát jen na bezchybné minulosti a aristokratickém rodokmenu.
Dnes jsou však otázky jiné a závažnější. Už nejde o večírky z devadesátých let ani o to, že kdysi žila s princem před svatbou. Mette-Marit bude jako královna muset žít s následky vlastního špatného úsudku v případě Jeffreyho Epsteina, s veřejnou ostudou vyvolanou případem jejího syna a zároveň s limity, které jí stanovuje transplantace.
Její příběh nakonec není klasickou pohádkou o Popelce, která potkala prince. Je příběhem ženy, která se dostala z prostředí vzdáleného královským palácům až na vrchol monarchie – a cestou se opakovaně přesvědčila, že titul člověka neochrání ani před vlastními chybami, ani před rodinnými tragédiemi, ani před nemocí. Mette-Marit se tedy stala norskou královnou. Otázkou teď je, zda dokáže znovu získat i důvěru Norů.
Foto: Profimedia
Zdroje: Royal Court, The Local Norway, MalayMail, Iinternazionale, Washington Post, LA Times, The Guardian, Irish Times, Stavangrer Aftenblad, VG, CBS News, FT1, Reuters
Nový komentář