Jakou roli v cestě za vysněným miminkem hraje genetika? Na tyto i další otázky odpovídá genetička MUDr. Šárka Vilímová, která vysvětluje, v jakých situacích může genetické vyšetření přinést důležité odpovědi – a někdy i novou naději. 

Genetička a embryoložka MUDr. Šárka Vilímová z Oddělení lékařské genetiky PRONATALU se ve své praxi setkává se třemi typickými skupinami párů: s těmi, kterým se dlouhodobě nedaří otěhotnět, dále s páry, které mají za sebou těhotenské ztráty nebo opakované neúspěchy IVF, a také s lidmi zatíženými dědičným onemocněním v osobní či rodinné anamnéze nebo s těmi, kteří přicházejí preventivně zjistit, jaká genetická rizika mohou ovlivnit jejich budoucí rodičovství.
Nedílnou součástí péče je nedirektivní genetické poradenství a cílená volba vyšetření – od karyotypu po testy kompatibility páru – které mohou celou cestu k dítěti výrazně zpřesnit a často i zkrátit. 

Jak vypadá vaše spolupráce s IVF klinikou z pohledu genetiky a embryologie? 
Moje role je v tomto směru trochu specifická, protože pracuji zároveň jako lékařka – genetička i jako klinická embryoložka. Díky tomu dokážu párům vysvětlit nejen genetické souvislosti jejich potíží, ale i to, co je může čekat v rámci IVF z hlediska embryologického procesu. A zároveň jim interpretovat výsledky preimplantačního genetického testování embryí. 

Jak konkrétně se genetika promítá do plánování IVF léčby? 
Pokud při genetickém vyšetření zjistíme, že jsou partneři nosiči dědičného onemocnění, je nutná úzká spolupráce s gynekologií. V takovém případě často plánujeme preimplantační genetické testování embryí a tomu přizpůsobujeme i stimulaci. Potřebujeme totiž získat více vajíček a následně více embryí, abychom měli dostatek embryí ve stádiu blastocysty, kdy je možné provést genetické vyšetření. Oplození v podstatě výhradně probíhá metodou ICSI, tedy intracytoplazmatickou injekcí spermie do vajíčka, která má vyšší úspěšnost než klasická fertilizace. 

d25586a7798b6-obrazek.jpg
MUDr. Šárka Vilímová z Oddělení lékařské genetiky PRONATALU
Foto: Pronatal

V jakých typických situacích se pár dostane až k vám na genetiku? 
Nejčastěji jde o tři skupiny. První jsou páry s poruchami reprodukce, které se delší dobu snaží o početí, mohou mít za sebou těhotenské ztráty nebo i neúspěšné transfery v rámci IVF, tzn.  opakované selhání implantace embryí.

Druhou skupinu tvoří páry, které přijdou kvůli dědičnému onemocnění v osobní nebo rodinné anamnéze. Buď jsou zdravými nosiči, nebo jeden z partnerů onemocněním přímo trpí, a chtějí znát rizika pro budoucí potomky. Poměrně častý je i výskyt vrozených vývojových vad v rodinách, například srdečních. 

A třetí skupinou jsou tzv. „páry z ulice“ – lidé, kteří se přijdou poradit preventivně a chtějí vědět, jakou mají šanci, že spolu budou mít zdravé dítě. Je důležité říct, že nikdy nemůžeme slíbit stoprocentní jistotu, ale některá rizika dokážeme s vysokou pravděpodobností vyloučit. 

Je genetická konzultace hrazená zdravotní pojišťovnou? 
Ano, ale typicky u párů, které se alespoň rok snaží o početí a mají pravidelný nechráněný styk. V takových případech pojišťovna genetickou konzultaci hradí. Pokud přijde pár preventivně – ještě se nesnaží a při konzultaci nezjistíme výskyt dědičného onemocnění v rodině potenciálně vázaného na jeden gen, konzultace i vyšetření jsou samoplátcovská. 

Jakou roli hraje genetické poradenství? 
Genetické poradenství je odborná, ale nedirektivní konzultace. Naším úkolem je párům srozumitelně vysvětlit možnosti vyšetření, jejich přínos i důsledky případných nálezů. Rozhodnutí ale vždy zůstává na páru. Jsou například páry, pro které je IVF nepřijatelné a zvažují jen inseminaci. Vysvětlíme jim, zda je to pro jejich situaci vhodné, ale rozhodnutí je jejich. 

Co všechno zahrnuje první konzultace? 
Trvá až 90 minut. Probíráme důvod návštěvy, osobní i rodinnou anamnézu a snažíme se identifikovat genetická rizika. Pokud jde o choroby vázané na jeden gen, které lze řešit preimplantačně, navrhneme odpovídající postup. U civilizačních onemocnění, jako je diabetes nebo alergie, naopak vysvětlujeme, že nejde o monogenní choroby a preimplantačně je vyšetřit nelze. Při druhé konzultaci pak interpretujeme výsledky a doporučujeme další postup. 

Jaké genetické testy rodičů se dělají nejčastěji? 
Zlatým standardem je pořád karyotyp – vyšetření počtu a struktury chromozomů. Odhalí například translokace nebo inverze, které mohou souviset s potraty nebo neúspěšnou reprodukcí. Dále testujeme cíleně podle anamnézy – například gen FMR1 u žen s předčasným ovariálním selháním nebo mutace genu CFTR u mužů se špatným spermiogramem. 

Jakou roli hrají testy kompatibility páru? 
Máme k dispozici tzv. Compa-test, který vyšetřuje zhruba 70 recesivně dědičných onemocnění. Smysl je v tom, že každý z nás může být zdravým nosičem několika mutací – problém nastává, když mají mutace ve stejném genu oba partneři. Pak je riziko pro společného potomka, že onemocněním bude trpět, 25 %. V Compa-testu jsou i některé X-vázané recesivní choroby, kde je přenašečem žena a typicky onemocní chlapec, pokud zdědí „nemocný“ X chromozom.

Důležité je, že tento typ vyšetření pojišťovna obvykle nehradí a páry si jej platí samy – a to jak „páry z ulice“, tak někdy i páry léčené v centrech asistované reprodukce, pokud je to klinicky přínosné. 

bf995cddee773-obrazek.jpg
Foto: Pronatal

Jak dlouho trvá, než jsou výsledky hotové? 
U základních vyšetření je orientační doba obvykle čtyři až šest týdnů. U testu kompatibility páru je to přibližně osm týdnů. 

Jak může PGT-A zlepšit úspěšnost IVF? 
PGT-A embrya „nevylepšuje“, ale pomáhá vybrat ta, která mají správný počet chromozomů. Tím se snižuje riziko potratu, zvyšuje šance na donošení zdravého dítěte a často se zkracuje celá cesta k těhotenství. Zároveň se tím snižuje psychická zátěž párů spojená s opakovanými neúspěchy. 

A pokud pár ví o konkrétní genetické nemoci v rodině? 
V takovém případě využíváme PGT-M, tedy testování monogenních onemocnění. To už vyžaduje delší přípravu, někdy i v řádu týdnů až měsíců. Cílem je vybrat embryo, které onemocnění nenese – a následně zvolit k transferu embryo s co nejlepší genetickou prognózou. 

Centra asistované reprodukce skupiny PRONATAL, v nichž působí genetička a embryoložka

MUDr. Šárka Vilímová, jsou specializovaná zdravotnická zařízení zaměřená na diagnostiku a léčbu neplodnosti.

Páry i jednotlivci zde nacházejí odbornou péči a podporu na cestě k vytouženému rodičovství. 

Zdroj: MUDr. Šárka Vilímová, genetička a klinická embryoložka z Oddělení lékařské genetiky PRONATALU