No, tak je to trochu pohřební téma, uznávám, ale brzy bude aktuální a není to něco, na co by člověk neměl názor, co by ho nezajímalo, k čemu by se nevyjádřil. V červnu se dostane k rukám vlády…

Zákon o zdravotních službách, který připravuje ministerstvo zdravotnictví a který by v červnu měla projednat vláda, počítá s tím, že člověk by v době, kdy je toho schopen, sepsal prohlášení, jak se o něj lékaři mají postarat, když o tom sám nebude moci rozhodnout.

Tedy i prohlášení, ve kterém by říkal, za jakých podmínek a zda si přeje případně „být odpojen“.

Prohlášení by mělo být úředně ověřené a mělo by být součástí zdravotní dokumentace. Platilo by pět let.

Je to problém podle mě nejen etický, ale také morální a hlavně společenský.

Ono to není jen tak rozhodnout, v jakém případě nechci žít, protože co když...

Navíc, existuje problém blízkých, jejichž názor nemusí nutně korespondovat s názorem případného nemocného člověka.

Vybrala jsem vám na zítra těžké téma. Je ale hluboce lidské a také důležité.

  • Podpořili byste takovou změnu?
  • Využili ji, nebo to nechali osudu, případně Bohu?
  • Není to pohledem třeba věřícího člověka v zásadě sebevražda, která je hříchem?
  • Máte pocit, že případné uvedení do praxe skrývá úskalí?
  • Jaké?

Už od této chvíle můžete psát své připomínky, názory a postoje na redakce@zena-in.cz

Vedle toho, že se budeme zítra zabývat tímto tématem, se pochopitelně také budeme zabývat veselejšími věcmi, aktualitami, bude Borec a Chcípák a také vaše příspěvky, na které se těším.

Přeji pěkný den a těším se u editace zítra ráno v plném elánu a optimismu. :-)

Reklama