Původně jsem toto téma nazvala: „vaše první jídlo“, ale pak jsem si uvědomila, že vlastně ani já sama si na svoje první uvařené jídlo nevzpomenu, a tak jsem myšlenku tématu malinko zpestřila a rozšířila.
Ať už doma u rodičů, a nebo coby novomanželka ve své vlastní domácnosti..., je to tak dávno. Matně si jen vzpomínám, že první rok to byl totální průšvih, ale manžel byl hodně zaslepený láskou, takže mu ani slepená hmota na talíři nijak nevadila.
Tak…, dneska se vdáváte, zítra je čas vařit
Pokud jste čerstvé nevěstinky, anebo bydlíte se svým přítelem jen krátce, možná si na své první uvařené jídlo ještě vzpomenete, ale my to téma malinko zpestříme i pro ty, co už mají první jídlo nějaký ten pátek za sebou, žijí ve společné domácnosti dlouho, ale i také pro ty, které jsou třeba sami.
Napište nám - např.
- Jaké jídlo máte nejraději
- Jaké jídlo vaříte nejraději
- Jaký máte největší zážitek z vaření
- Co se vám kdy povedlo či nepovedlo
- Zda vaříte lépe vy nebo váš partner
- Jaké bylo vaše nejoblíbenější jídlo u maminky
- A nebo také jaké nejzajímavější jídlo jste ochutnaly v zahraničí
Napište prostě co chcete, nechci po vás konkrétní odpovědi, ale příběh, který se týká vaření a na který ráda vzpomenete. A můžete klidně přihodit i nějaký „netradiční“ recept, který se třeba u vás dědí po generace (můžete a nemusíte).
Psát můžete už dnes na radakční e-mail: redakce@zena-in.cz
A protože věřím, že kuchařinek je nás velká spousta a veselých příběhů ještě víc, výherkyně budou tentokrát vylosovány dvě.
Jedna od nás dostane kuchařskou knihu: Labužníkovy historky (skvělá, také jsem ji četla a pobavila mě), a druhá obdrží dva elegantní šálky s podšálkem od firmy Tescoma.
Hezký den s Ženou – in (a s vařečkou))
Nový komentář
Komentáře
Já zhruba do 20ti vaření nesnášela, naštěstí mně nikdo nenutil, vždycky to někdo udělal za mně. Ale pak mne to začalo bavit, a dneska je to asi můj největší koníček- bohužel, je to vidět na celé rodině, včetně psů
Jejda...já se vdávala naprosto nedotčená vařením.Ovládala jsem pouze dva kousky - karbanátky a bramborové knedlíky.Jenže to se taky nedalo jíst pořád.Zkusila jsem rizoto,ale vznikl z toho nějaký lepkavý sajrajt,co nešel z hrnce.Tak jsem s tím běžela na dvorek,aby to vyzobaly slepice a hrnec jsem potom musela vyhodit,nešel ani umýt.Manžel měl neskutečnou trpělivost a občas mi i v kuchyni pomohl.Tohle období jsme ve zdraví přežili .
A já si vzpomínám na své první řízky.Ty byly dobré,ale protože jsem milovala ze zbytků vajíčka a strouhanky tzv.placky,tak jsem si je chtěla udělat.Jenže tehdy jsem nevěděla co se do toho zbylého vajíčka dává a napoprvé jsem to tipla na mouku,která také zbyla z obalování.No výsledek byl neusmažitelný a nepoživatelný.
heligona — #8 kebulkaevulka — #7 O své první rajské jsem už kdysi psala
- vynikající místo plomb
kebulkaevulka — #7 a kdybys viděla můj první špenát
Já si vzpomínám na svou první cibulačku,fůj,to byl hnus fialovej
gaba23 — #5 To by mě ukamenovali. Představ si, že bez ohledu na stav rtuťového sloupce se vždycky najdou stávkokazi, kteří mají hlad
ToraToraTora — #3 když je venku takové vedro, tak nevařím
tak moje první jídla - připravovaná (tehdy ještě s láskou), si pamatuji já i manžel. měla jednu společnou charakteristiku - byla skoro nepoživatelná. skoro půl roku jsem si myslela, že pomřeme hlady. teprve pak se to začalo lepšit a teď si troufnu říct, že vařím dobře.
nicméně když je takovéhle počasí, jsem na tom stejně jako TTT
Když je venku takové vedro, tak jedině flákota na grilu a vychlazená Plzeň
nadenica — #1 že ty jsi příbzuná Dany
samozřejmě že veškeré bílé zdravé maso, např. bůček