Foto: Shutterstock.com
Zeptali jsme se i známých tváří: Jak jste to měli se svačinami ve škole, jedli jste je a nebo se vám stávalo, že „se našly“ po čase a byly poloplesnivé? Měli jste na ně nějakou schovku?
Většinou jsem je vždycky snědla - mamka věděla, co jím a co bych zaručeně přinesla zpátky domů, takže mi svačinu vždycky připravila podle mých představ. Většinou to byl rohlík se sýrem nebo marmeládou a občas k tomu nějaké ovoce.
Svačiny do školy jsem miloval. To je ten nejlepší okamžik školní výuky, ne? Přestávka. Zaprvé otevře se prostor pro volný program a zábavu studentů, ale také dochazí k výměně svačiny. Holky ji odevzdávají klukům apod., prostě sociální interakce. Jedl jsem je rád, jsem vděčný strávník. I tak se mi občas stalo, že jsem někde nějakou zapomněl, ale spíš jsem jedl i svačiny ostatních.
Ano měla jsem od mamky každý den svačinu a z 90 % jsem ji snědla. Hlavně sladké! Když byl na svačinu chleba, tak se mi občas stalo, že jsem ho přes víkend nechala v tašce a zplesnivěl, ale sušenku, nebo ovoce jsem snědla zaručeně vždycky.
Foto: Instagram Ivety Vítové, Instagram Karla Kašáka, Instagram Terezy Jelínkové
Nový komentář
Komentáře
jasně, pokud jsem jí nevyměnila hned před školou za opis domácí úlohy, kterou jsem neměla
Za nás jsme dostávali ve škole, ale se synátorem to bylo na denním pořádku.
I read a lot of articles on this subject, it's nice but it does not leave a deep impression on me as much as your sharing, great, I hope you have more good posts. And meaning like this to share to the reader.
<a href="https://colorswitchaz.com">color switch</a>
Já jsem "plyšové" svačiny nemívala, v v době mého dětství jsme byli rádi za každý namazaný krajíc ke svačině... ale moji synové "plyšové" svačiny v aktovkách mívali a nejvíc ten prostřední...Když jsem pár dní nanahlídla do aktovky, našla jsem svačiny na dně, pomačkané a plesnivé...
Tak co si pamatuju, tak sem si svačiny dělala sama. I mé děti si je dělaly.
. Tak žadný plesnivý v tašce nebyly.
Oba synové měli problém s plyšovými svačinami a nekontrolovat jim školní tašky, či bastohy, tak by asi tyto pochodovaly časem sami. Starší dcera byla vzorňák a pokud nesnědla, či nerozdala kamarádkám, tak donesla svačinu domů zvířatům. Mladší dcera nechává pravidelně kus, ne-li celou svačinu psovi. Prý když přijde domů, tak na přivítanou. A s tou mladší dcerou mám i hezký příběh.
Takhle jednou manžel vyndal z tašky dceři krabičku i se svačinou. Svačinu z krabičky vyhodil do nádoby slepicím a udělal novou. Bylo to ráno před odchodem do školy, takže hned tu krabičku s novou svačinou zase dceři do tašky strčil. A najednou..., najednou se mu na lince objevila tatáž krabička, ale prázdná. Manžel se ptá dcery: "kde máš tu svačinu?" A dcera: "jakou?" Manžel "no tu kterou jsem Ti před chvílí dal do tašky?" Dcera se začala ošívat a pochvilce z ní vylezlo, že ji dala psovi. Nějak se otec s dcerou nesladil
a takle to dopadlo. Z počátku k vzteku, ale časem to vyprávíme jako humornou historku. Sváču jí samozřejmě udělal novou 
Nevím, jestli jsem mívala "plyšovou" svačinu, ale jak se znám, tak určitě.
Ale u dětí v aktovkách jsem ji nacházela pravidelně.
My jsme dostávali svačiny ve škole, občas stály za houbelajs, vyhodit jsme to ve škole nesměli, takže schované v tašce se běžně měnily na plyšové. Mojí tašku proto maminka pravidelně 1x týdne kontrolovala
já byla asi hodně žravá, jedla jsem svačiny i kámošce, ale sestry měly plyšové svačiny
Kromě toho, že jsem byla mistr v uskladňování plyšových svačin na dně batohu, tak jsem kromě toho už ve školce házela svačiny za akvárko. Ale osobně si myslím, že to není tak úplně moje vina, vlastně jsem to tak trochu podědila po mé tetě. Ta pro změnu cpala svačiny za vanu. Ty pak vyplavaly v momentě, kdy prasklo potrubí a zaplavily celou koupelnu.
Vzpomínám si na výměnný systém se spolužačkou - skoro denně jsme si svačiny prohazovaly. Holt maminka mě nikdy nechtěla dávat vydatnější svačinu, že jsem i tak dost velká a moje hubená kámoška si zase víc pochutnala na těch směsích zeleniny, co jsem nosila já.
Byla jsem na tom podobně jako modelka Tereza, sladkosti a ovoce ano, ale chlebíky mi nejely. Jen plesnivky se mi nikdy nestaly, protože o svačiny byla vždycky nouze a někdo ve třídě si ji vždy s chutí dal :D