Máme momentálně s manželem velké neshody. Ale po pořádku.
Jsme oba dva hodně aktivní, sportujeme, jezdíme na výlety, hodně času věnujeme kultuře atd. Televize a čas strávený před ní nám vždycky připadly jako neefektivní. Ani jsme si tu bedýnku nepořídili.
Poslouchám rádio, ale to už mě taky pořád nebaví. Někdy bych se ráda podívala na nějaký hezký film, přírodopisný dokument nebo klidně i na nějakou tu ženskou limonádu. Prostě se potřebuju trochu odreagovat.
Když jsem manželovi řekla, že bych byla ráda, kdybychom si tedy pořídili televizi, vůbec se mu to nelíbilo.
Prý se ze mě stane povalečka, která neumí nic jiného, než čumět na bednu, a jestli si myslím, že dovolí, aby naše dítě od malička koukalo na ty přiblblosti, které tam dávají, tak to že on nikdy nepřipustí.
Snažila jsem se mu vysvětlit, že se cítím izolovaně, že on je pořád v práci a vrací se domů až večer. Kolikrát je pryč i o víkendu, jezdí s kamarády na cyklistické túry, v týdnu se jde pobavit, s kolegou třeba do kina. A já jsem skoro pořád doma, protože od malého se nemůžu hnout. 
Na to mi řekl, že přece občas taky někam jdeme a ať si uvědomím, že jsem matka a že to holt obnáší být s dítětem doma.
Prostě koupi televize striktně odmítl.
Abyste mi rozuměly, já nejsem nějaký maniak, nikdy jsem nebyla zvyklá před ní trávit hodiny a koukat na každou blbost, která zrovna běží. Mně jde o to, abych se necítila tak strašně sama. Kolikrát večer, když malý usne, mám chuť podívat se na nějaký film a odpočinout si u toho.
Proč to manžel není schopen pochopit? Jsem z toho moc smutná, protože mi připadá hodně sobecký. Ale vždycky, když o tom začnu, strhne se hádka. Ach jo.
Nový komentář
Komentáře
psycho: to byla reakce na příspěvky OMIŠKY, která psala, že má manžela - chorobného žárlivce, který ji nikdy nikam samotnou nepustí, a když jeho kamarád o ní řekl, že je šikovná, nadal jí do kurev s tím, že s ním určitě něco má.
7kraska: Dneska je jiná doba a jestli nechceš dopadnout jako Majka,tak dítě klidně tátovi svěř,on chce také prožívat krásné chvíle a ten vztah,který teď s dítětem naváže je nenahraditelný.Zkus mu ho nejdříve svěřit tak na dvě hodiny,a nehlídej ho.Ta nedůvěra v jeho schopnosti ti může jednou zamotat hlavu.
Na to mi řekl, že přece občas taky někam jdeme a ať si uvědomím, že jsem matka a že to holt obnáší být s dítětem doma. A on je otec a to obnáší, aby se s tebou občas vystřídal, abys ohla za kamarádkami, do kina a podobně. A třeba na aerobik, když on si jezdí na kole. Takže problém není televize, ale jeho sobectví, představa, že dítě je záležitost matky apod. Myslím, že není rozmné řešit teď televizi. Důležitější je vyřešit tenhle problém. I kdybys spor vyhrála, bude ti vyšítak, žeš se díváš na televizi třeba při žehlení apod. Nejdřív se musíš domoci alespoň dvou volných odpolední a večerů pro sebe, kdybys je na lavičce v parku měla prosedět. A co se týče televiz, proč by ti měl manžel kupovat televizi. Pokud na ni máte, požádej někoho známého, ať ti s tím pomůže. Manžel není od toho, aby mi zakazoval, co chci. Občas může mít tendence mě do něčeho strkat, ale zakazovat mi něco to neudělal za 35 let našeho manželství.
*Kotě*: teda nevím o co jde, ale co když je to opravdu kurva, tak jí jen říká pravdu do očí.
Babetka, ja vim, budu se muset prekonat a naucit se sverovat mimino druhym lidem, ale zatim mi to moc nejde. Pritom je to ode mne iracionalni, pritel (dcerin tata) je doktor a navic uz ma jedno dite z 1. manzelstvi, takze vi, co to obnasi. Necham ho krmit a koupat, ale jen kdyz jsem doma a furt ho chodim kontrolovat.
Treba to tak chce priroda, v praveku taky zenska nemohla sama jit lovit mamuta a dite mezitim sverit tatovi, zejo. Dneska jsem se o tom bavila s moji babickou, ta deti taky nikomu nesverovala (ale deda byl vojak a skoro porad byl na cvicenich).
7kraska: Myslím,že děláš chybu,po čase se můžeš divit,že muž nechává všechno na tobě,aby se s dítětem sžil,musíš pochopit,že je i jeho dítě.Můj muž děti hlídal od narození,krmil je i koupal.Když koupal první miminko poprvé,tak jsem měla tak křečovitě sevřené pěsti za zády a modlila jsem se,abych to vydržela,abych ho neodstrčila a prostě jsem trpěla jako zvíře.A zvládl to dokonale.Vychovali jsme spolu 4 děti a muž vždycky věděl co to obnáší,starat se o ně.
Nojo, to se rekne - sverit dite na vikend otci a jet pryc, ale aspon ja na to ty nervy nemam. Tedy aspon zatim - dceri jsou 2 mesice a neumim si predstavit, ze bych ji nekomu sverila na vic jak pul hodiny. Kdyz ji necham doma tatovi nebo dedovi (pritom tata je zdravotnik a deda je prepeclivy a ma zkusenosti s detmi) a jdu na nakup, tak cela nervozni letim za pul hodiny domu (protoze ji dokrmuji Nutrilonem, mohla bych byt venku i dele, kojeni se da vynechat). Nevim, jak to bude v budoucnu
. Premyslela jsem, proc to tak je - jednak se o ni bojim a jednak je mi lito kazdeho okamziku, kdy nejsem s ni (rychle roste a tenhle vek se uz nevrati).
Nojo, to se rekne - sverit dite na vikend otci a jet pryc, ale aspon ja na to ty nervy nemam. Tedy aspon zatim - dceri jsou 2 mesice a neumim si predstavit, ze bych ji nekomu sverila na vic jak pul hodiny. Kdyz ji necham doma tatovi nebo dedovi (pritom tata je zdravotnik a deda je prepeclivy a ma zkusenosti s detmi) a jdu na nakup, tak cela nervozni letim za pul hodiny domu (protoze ji dokrmuji Nutrilonem, mohla bych byt venku i dele, kojeni se da vynechat). Nevim, jak to bude v budoucnu
. Premyslela jsem, proc to tak je - jednak se o ni bojim a jednak je mi lito kazdeho okamziku, kdy nejsem s ni (rychle roste a tenhle vek se uz nevrati).
Kdo nezažije, nepochopí. A tak by si tatínek mohl užít samostatnou péči o syna, zatímco maminka by si užívala víkend s aerobikem.
Galadriel 207:
chlap, který dokáže o své ženě říct, že je ku*va, ještě jí to říct do očí, to je u mě nejhorší póvl 
Ťapina: strucne a jasne
Nektery chlapi jsou takovy hovada, ze se tomu ani neda verit. Tedy pokud tento prispevek neni vymysleny...kterezto podezreni mam na zene-in dost casto.
Obecne bych rada, aby tady nekdo napsal prispevek o tom "jak na chlapy"...tedy jak je primet, aby zvazili racionalni argumenty a aby o nich aspon komunikovali, kdyz uz nic jineho. Je mi z toho nekdy vazne do place, kdyz se chlap odmita bavit o vecech, ktere mne trapi. A nevim, jak v tomto smeru vychovat svou dceru (zatim jsou ji 2 mesice), mne o tom doma nerekl nikdo nic, otec byl ten "uz sem řek!", matka tise trpela, prejidala se (v 65 letech je uplna koule s endoprotezou v kycli), pak nejakou dobu pila, proste cely zivot byla nespokojena a v poslednich letech uz rezignovala. Ja jeste porad bojuju, ale nekdy ztracim energii.
Jestliže on jezdí o víkendu na cyklistické túry a v týdnu se chodí bavit, zatímco ty jsi doma a doma a doma, tak je to na striktní změnu domácího režimu, ne na pořízení televize.
Majce - chápu tvojí situaci. Tvůj manžel nechápe asi více věci - hlavně tu, že když máte malé dítě, musíte se o něj starat oba dva. A ve tvém případě je péče jenom na tobě a on si může chodit užívat s kamarády - to je přece také určitý druh povalečství - jenže nasedo v kině, že jo. Ty by jsi také seděla u té televize, jako on v kině. Nechápu, kde muži berou tu svoji logiku a svoji pravdu.
Nejsem typ, že televizi musím mít proto, abych na ni civěla až do rána, ale já při ní relaxuji a to tak, že vemu pletení či jinou ruční práci a televizi jen vlastně poslouchám. Hlavně, když jsem sama doma.
Když si manžel prosadil chození ven s kamarády a tebe nechá doma, tak bych si také prosadala tu televizi!! Když ti zakazuje televizi, co bude příště????
Nedej se - vlastně to záleží vždy jen na tobě a já ti držím palečky
Hm, tak já mám opačný problém. Máme doma 3 televize a manžel stále básní o plasmové telce. Zrovna před chvílí mi řekl, že mít těch 50.000,-, tak si jí hned koupí.No, a to bych mohla být ráda, že by si vybral tu levnější.
Tvůj chlap je sobec! Asi je mu líto,že on se přes den nemůže dívat, že musí celý den makat a přece se Ty doma nebudeš válet!!!!!!
Nyotaimori:A dítě se jmenuje Půlnoční Bouře, nebo nějak podobně nesmyslně
Sara*: To aby potom člověk před sousedama chodil kanálama.Bydleli jsme v paneláku 6 let,tak to soužití znám.Zkus dělat naivku - nebyla jsem doma,netuším,zkuste se domluvit s manželem...Pro by ses měla stydět ty. Taky máme takové zážitky za sebou,alkohol dělá divy.Ale byli jsme všechny partaje stejného věku,tak se to tolerovalo.Netrap se,přece nejsi hlídač,abys musela být pořád doma.Pusť to z hlavy,užij si víkend.
Sara*: Řekl ti,co mu vadilo na tom,žes byla večer pryč? Když není zvyklý,že se maminka toulá,tak měl třeba jen obyčejný strach o maminku.Vydrž,necouvni,oni si fakt zvyknou.Moje maminka např.tvrdila,že s malými dětmi se nikam nejezdí,takže na 1.dovolené jsme byli po 8 letech manželství,protože jsem jí to věřila.Nepodléhej bludům,žena se může chodit bavit i od 11ti letého syna a smutného manžela.
Sara*: Začátek dobrý,oni si fakt zvyknout.5 kilo není žádná hrůza,já musím sundat podstatně víc.Nasadila bych 1x táýdně nějakou sportovní aktivitu,pak si nevšimnou že chodíš 2x a je to.My jsme chodili všude spolu celá rodina a manžel si taky musel zvyknout,že občas jdu do práce hodně brzy nebo naopak dojdu pozdě domů,třeba z fitka.Spíš špatně zvládá,že děti mají své zájmy a jsme víc a víc jen sami dva.Na poznámky typu:byl jsem tady sám,v tom baráku je tak prázdno říkám jen "no jo".