Většina maminek řeší dilema, zda nechat své dítě sledovat televizi a případně jak dlouho nechat děti koukat. Nikdo vám totiž nedá jasné doporučení. Je hodina denně moc či málo? Zlatá střední cesta zdá se jako nejrozumnější varianta. Jenže jak toho docílit, aby blikající krabice naše děti tolik nepřitahovala? Na zkušenosti jsme se zeptaly maminek - blogerek.

TV

Matylda& Hugo

Matylda a HugoMaminka a blogerka Veronika (Matylda& Hugo) přiznává, že ani televizi doma nemají...

„Protože jsme s manželem zjistili, že čas strávený u televize se dá strávit i lépe rozhodli jsme se, že televizi nepotřebuje. Nemám pocit, že by Matylda nějak strádala (televizi pozná a když je u babičky kouká ráno na pohádky, ale jinak ji nevyžaduje.

Sem tam si řekne o iPad, kde má své oblíbené svěrákovské Operetky a čerty, ale tím končí. Navíc vydrží maximálně jednu krátkou pohádku, a to už je výkon. My jsme jenom rádi, myslím, že na televizi má ještě času dost a čas strávený hraním považuji za smysluplnější.“

Mámou stylověMámou stylově

Maminka Alice z blogu Mámou stylově televizi neodmítá, ani ale neprotěžuje.

„Stejně jako se vším ostatním razím heslo „zlatá střední cesta“. Takže televizi holčičkám doma nezakazuji (zakázané ovoce nejlépe chutná), ale také ji zbytečně nepouštím. Naši nejmenší (1 rok) pohádky zatím nic neříkají a starší (4 roky) je zvyklá na ně koukat u večeře. Naštěstí televizní maniak není a umí se zabavit i jinak :-).“

mama LiveMama Live

Katka z blogu Mama Live se svěřila, jak ona sama zažila omezování televize a jak to na ni působilo.

„Televize se u nás zapíná až na večerní zprávy, tu Barborka (3 roky) nesleduje vůbec. Ale má své oblíbené kreslené pohádky, které jí pouštíme na notebooku nebo tabletu. Stálicí je Mickeyho klubík a prasátko Peppa, teď je největší láska Princezna Sofie. V autě na tabletu při cestě na Moravu sleduje Shreka nebo Příšerky s.r.o.
Barborka je extrémně vnímavá a sleduje aktivně, povídáme si o tom, co vidí, co se v příběhu děje, a ona pak celé příběhy vypráví. Pamatuje si je do nejmenšího detailu. Používá hlášky z pohádek, umí už rok počítat, protože ji to naučil Mickey. Jsem ráda, že můžeme výběr pohádek ovlivnit a regulovat sledování. Já jsem se jako malá nesměla dívat téměř vůbec a mělo to ten efekt, že jen mamka odešla na nákup, na deset minut jsem si rychle televizi zapnula a bylo mi jedno, že tam jede němá groteska :-D“

Veru HarnolVeru Harnol

U Veroniky z blogu Veru Harnol doma hraje televize stále, přesto to na jejich syna žádný vliv nemá.

„Televize je v naší domácnosti zapnutá od rána do večera, slouží jako kulisa. Můj syn (2,5) ji donedávna vůbec nevnímal, nezajímala ho. V posledních týdnech u ní vydrží i chvíli sedět a koukat na pohádky. Největším lákadlem jsou reklamy, ty jsou dělané tak, že děti zaujmou. Nyní běží v TV reklama, kde lidé rozbijí talíře, sklo apod., našeho Lukáška to pohoršuje, řekne, že se to nedělá a že všichni zlobí. Nerada bych měla v budoucnu z Lukáška TV maniaka, ale zatím tomu nic nenasvědčuje, jsme hodně venku, s přáteli...“

 

Mgr. Lucie Součková z Pedagicko-psychologické poradny Lexik, s. r. o., www.lexik.cz

Televize nebo spíše dnes počítač je ve společnosti takovým zajímavým fenoménem. Na jednu stranu ji odmítáme a na druhou, ač to málokdo z rodičů přizná, děti u ní tráví poměrně dlouhou dobu.

Samozřejmě, že dítě by se mělo věnovat především hře a komunikaci s rodiči, kreativním činnostem, na druhou stranu bych pohádky úplně nedémonizovala, pokud volíte pořad vhodně a dokážete dobu dívání omezit na 30 minut (což je stopáž většiny animovaných pohádek), není to nic na škodu. A ve výjimečném případě, kdy má maminka chřipku, nebo prostě potřebuje chvíli oddech, je to jistě schůdná varianta. Odrazovala bych ale od sledování televize u velmi malých děti do jednoho roku, tady je mozek prostě vizuálně přetěžován a televize není schopna interakce.

Přečtěte si také:

TÉMATA:
RODINA