Ahoj dnes, v takový krásný slunečný den (alespoň u nás)!!!

 

My jsme se zasmáli pořádně loni na dovolené.

 

Jeli jsme se koupat a nechali jsme auto na takovém lesním parkovišti. A šli se vykoupat.

 

Když jsme přišli z koupání k autu, tak jsme naházeli věci dovnitř, a můj miláček, když už se chystal nasednout, tak si vzpomněl, že se mu chce čurat. (to dělá pořád, je uch*anej jak beruška J).

 

Naskákali jsme dovnitř a čekali, až se vyčurá. Stalo se, doběhl k autu, naskočil taky a vyjelo se. Když jsme vyjížděli z parkoviště na hlavní silnici, blížil se kamion. „To stihnem,“ řekl Petr – řidič a vyjel.

 

A jak se ten kamion za nás přiblížil, tak začal houkat a blikat světlama. „Asi je naštvanej,“ pronesl řidič. Když to kamionovo houkání a blikání nepřestávalo ani po asi 200 metrech, tak se Petr rozhodl, že teda zastaví.

 

„Maximálně mi rozbije úsměv,“ konstatoval.

 

Vypadalo to skoro jako v té reklamně jisté pojišťovny na povinné ručení, kdy na křižovatce ten „nabušený“ silák jde k tomu chcípáčkovi řidičovi.

 

No a tak ten kamioňák přišel k našemu auto, naklonil se do okénka řidiče a povídá: „Máte na střeše telefon, borci!!!“

 

A nám to rázem došlo.

Jak šel miláček čurat, tak radostí nad tím, že si na to vzpomněl, položil svůj mobil, který držel v ruce, na střechu auta, aby mu při té namáhavé činnosti nepřekážel, a když běžel k autu, tak naskočil a po mobilu ani nevzdechl. Naštěstí má ten „skoro vše vydržitelný gumový mobil“, který jsme mu koupili, protože mu neustále padal na zem, do kýblů s vodou, a tenhle je odolný proti nárazu, vodě, a tak na té střeše vydržel.

 

Všichni jsme se včetně řidiče kamionu moc a moc nasmáli, když jsme mu vykládali, jak jsme se lekli, že nám rozbije kukuč.!!!

 

Zase při té vzpomínce rozesmátá ValerieM

 

Milá ValerieM, i já jsem se rozesmála. Moc díky....

A právě odcházím na oběd..ale nezoufejte, ještě se vrátím..papapa

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ