Dobrý den, je mi 39 let a docela ráda se hýbu, chodím několikrát týdně cvičit, do posilovny, jezdím na kole, lyžuju... už bez toho nemůžu být.
Ale vždycky to tak nebylo, nikdy jsem sice nebyla tlustá, ale i přesto základní tělesná výchova na základní škole nepatřila zrovna mezi moje oblíbené předměty. Neumím šplhat, jediná ze třídy jsem asi v páté třídě nepřeskočila do výšky (asi 1,10 cm - tzv. nůžky) a tělocvikář mi to dával náležitě sežrat. Míčové hry typu vybíjená mi taky moc nešly, takže mě nikdo nechtěl do družstva....
 
Zkrátka, tělocvik na základní i na střední škole ve mně lásku ke sportu opravdu nevypěstoval. Jednou jsem dokonce měla na vysvědčení samé jedničky a jednu dvojku z tělocviku.
 
Asi se toho moc nezměnilo, moje desetiletá dcera nechce jít do školy, když jdou ven a dělají atletiku, taky ji to moc nebaví. Přitom ve volném čase chodí tancovat, jezdí s námi na kole a cvičí aerobik, lyžuje. Historie se opakuje. Jsem ráda, že už nemusím na tělák! 
 
Šárka
 
 
Milá Šárko, souhlasím. Hodiny tělesné výchovy na základní škole jsou pro mnohé z nás doživotní černou můrou. Lásku ke sportu v nás zcela jistě nevypěstovaly.
 
Pište mi i vy své příběhy na téma Sport a já. A nezapomeňte ani na své úlovky z řad mužského pokolení. Stále probíhá naše skvělá zábava Chlap-in. Podívejte se zde.
 
Pište a fotky posílejte na redakce@zena-in.cz.
 
Krásný den všem přeje
TÉMATA:
ZDRAVÍ