Pokud zaměstnaná žena otěhotní (a těhotenství si chce ponechat), oznámí to svému nadřízenému: jednak proto, aby mohl dostát platným předpisům o zaměstnávání těhotných žen, jednak proto, aby mohl připravit náhradní pracovní sílu, až zaměstnankyně nastoupí mateřskou dovolenou. Na druhé straně těhotná zaměstnaná žena se má včas seznámit se všemi předpisy týkajícími se zákonem zaručených opatření k ochraně jejího zdraví a normálního vývoje těhotenství a se směrnicemi o sociálním zabezpečení žen v těhotenství a v mateřství.

Těhotenství sebou přináší řadu psychických změn a potíží – ovšem zaměstnání a práce může to vše vyvážit pocitem, že její stav je normální.

Zákonná opatření ukládají zaměstnavateli zajistit, aby těhotná zaměstnankyně pracovala na takovém pracovišti a vykonávala takové práce, které by neohrozily zdárný průběh jejího těhotenství a nerušený vývoj plodu. Vyhláškami jsou určena zaměstnání a práce, které těhotná nesmí vykonávat, a to bez újmy na výši jejího předchozího výdělku. Proto zaměstnavatel nedovolí, aby těhotná pracovala v nočních směnách a při pracích s rizikem a přeřadí ji na jiné pracoviště. Zaměstnavatel by měl respektovat stav zaměstnankyně (a obvykle tak činí) a poskytne jí náhradní práci.

Žena z důvodů těhotenství nebo mateřství nesmí být propuštěna ze zaměstnání. Ženám nesmí být odepřena další mateřská dovolená a musí jí být zachována příležitost zaměstnání po jejím skončení.

Zvýšená únavnost a ranní nevolnosti, zejména v počátcích těhotenství, mohou komplikovat situaci zaměstnané ženy. Obdobně je to s ubýváním pohyblivosti v pokročilejším těhotenství a s poklesem soustředivosti, eventuálně i usínáním. Navíc k tomu přistupuje stres z cestování do práce a z práce, zvláště děje-li se to městskou hromadnou dopravou, což umocňuje pocit vyčerpání. To je druhá, nepříjemná stránka zaměstnání v těhotenství. Určité zlepšení by mohla přinést tzv. pružná pracovní doba.

Je několik možností, kterými lze upravit pracovní režim, aby byl příjemnější:

Posadit se s dolními končetinami umístěnými výše, kdykoliv je to možné. K podložení pro nohy je možno použít vysunuté zásuvky stolu.

Po cestě do zaměstnání a v zaměstnání procvičit krční páteř, klouby ramen, pánve a nohou tak často, jak je to možné. Tyto cviky uvolňují napětí a zlepší krevní oběh.

Kdykoliv se vyskytne potřeba shýbnout se, je vhodné využít podřepu. Posilují se tak stehenní svaly.

Těhotná má mít s sebou výživné přesnídávky a pro případ nevolnosti zásobu celozrnných sušenek nebo krekrů, které spolu se sklenicí odstředěného mléka zaženou nepříjemný pocit.

Důležité je přijímat obtíže s určitým nadhledem, a jakmile se dostaví pocit únavy, odpočívat!

Pracovní oděv

se musí podřídit pracovišti a vykonávané práci. Obvykle je možné použít varianty normálního oblečení. Pokud je na pracovišti obvyklý společenský oděv, bude třeba pořídit si dražší těhotenské šaty, sako prodloužené délky, šaty se sníženým pasem, sukně a halenky. Nesmí se zapomenout na obuv na nízkém podpatku, případně s ortopedickou vložkou.

Kdy odejít na mateřskou dovolenou.

Těhotná by neměla vykonávat zaměstnání po 32. týdnu gestace, v době, kdy její oběhový a dýchací systém a některé další, životně důležité orgány musí podávat nejvyšší výkon a kdy páteř, klouby a svaly jsou nejvíce zatíženy. Je to také fáze těhotenství, kdy by si měla odpočinout, kdykoliv pocítí únavu – což není možné, pokud v zaměstnání po tomto termínu žena setrvá.Pokud se chcete dozvědět více, čtěte www.porodnice.com.

TÉMATA:
FINANCE A PRÁCE