Hraje alergie či astma při plánování rodiny podstatnou roli, nebo je to jedno? Jak říká MUDr. Dagmar Fiedlerová z alergologické ambulance Medico, jedno to není, a žena by měla svoje těhotenství plánovat na dobu, která pro ni bude optimální.

 

Třicetiletá Martina měla od svých dvaceti let problémy s alergickou rýmou. Začalo to na vysoké škole. Přišla do Prahy z Podkrkonoší a nikdy předtím žádné potíže neměla. Pak jedno léto začala po ránu kýchat, teklo jí z nosu a opuchaly oči. V prašném prostředí se její obtíže zhoršovaly. Martina nad tím jen mávla rukou, asi jen nějaké podráždění. Po roce neléčení začala mít Martina potíže s dýcháním, dušnost se vždy projevila v době stresu nebo když byla oslabená nachlazením. Zašla k lékaři a ten jí doporučil alergologické vyšetření. Diagnóza zněla: astma s alergiemi na prach, roztoče a pyl. Od té doby žije Martina každý den s několika pomocníky – bronchodilatačními léky a antihistaminiky. Bez nich si život už nedovede představit. Zvykla si na ně a ví, že se i s astmatem dá docela dobře žít. Před rokem se vdala a plánují s manželem miminko. Najednou dostala strach – může ho vůbec mít? Neuškodí mu léky, které bere? A co když dostane záchvat dušnosti? Neohrozí tím svoje dítě?

 

Jak říká MUDr. Fiedlerová, alergická onemocnění jsou podmíněná nejen geneticky, ale i zevním prostředím, jako je smog, prach a bohužel i domácími zvířaty. Jsou-li oba rodiče alergici a mají stejný klinický projev nemoci (například jsou oba ekzematici), mají i jejich děti vysoký stupeň rizika, že touto nemocí onemocní. „Je padesátiprocentní až sedmdesátiprocentní šance, že sklon k alergii dítě zdědí.“ Děti mají dokonce projevy alergického onemocnění někdy dříve než jejich rodiče, takže se dost často může samotná alergie nebo astma zaměňovat za nejrůznější infekce.

 

Co dělat, aby se tato rizika minimalizovala

„Bohužel toto onemocnění nejde vyléčit, ale máme k dispozici léky, kterými lze zcela odstranit nebo aspoň minimalizovat projevy nemoci,“ říká dr. Fiedlerová.

 

Plánovat početí, nebo to nechat na přírodě?

Budoucí maminky, které trpí astmatem nebo alergiemi, by neměly ohrozit svoje miminko. Proto je důležité myslet na početí zodpovědně a raději si jej naplánovat.

Například u pylových alergiček by byl porod vhodnější mimo pylovou sezónu, ale některé pacientky trpí pylovými projevy celoročně, od jara do podzimu (to je od března do září minimálně), takže toto opatření není samospasitelné.

„Určitě je vhodnější otěhotnět v době, kdy je alergické onemocnění kompenzované. Těhotná alergička by měla být více opatrná – má zodpovědnost nejen za sebe, ale i za miminko. Během těhotenství totiž dochází k bouřlivým hormonálním změnám v těle matky, a tím může dojít ke zhoršení, ale i zlepšení projevů nemoci. To nikdy nejde odhadnout předem, je to velmi individuální,“ říká MUDr. Fiedlerová.

 

Těhotné alergičky a astmatičky by měly v každém případě provést následující opatření:

  • upravit domácí prostředí (různá protiroztočová opatření, eliminace zvířecích alergenů)
  • eliminace potravinových alergenů (vypustit ze strany koření, ořechy, mořské produkty, citrusy jen v přiměřeném množství)
  • eliminace stresu
  • v pylové sezoně sledovat pylové zpravodajství, pokud jde o alergičky na pyl, eventuálně aplikovat protipylové sítě do oken na větrání
  • vyhýbat se prašnému prostředí

 

Případné těžké záchvaty by totiž mohly vyvolat potrat. Těhotná by měla svému gynekologovi sdělit, že trpí touto nemocí, a měla by být pečlivě sledována nejen u gynekologa, ale také v alergologické ambulanci. Léky, které užívá, se ve většině případě nevysazují – průběh těhotenství neohrožují. U astmatiček jsou inhalační léky nutné - nedostatek kyslíku je v případě těžkého záchvatu pro plod nebezpečnější než případné riziko léku. „Hrozí retardace růstu, předčasný porod a tak dále.“ Stejně tak není třeba vysadit pylové nebo roztočové vakcíny v udržovacích dávkách. Vždy je však nutný individuální přístup k pacientce a nelze jej zobecňovat.

 

Už rodím!

Během porodu lze u astmatiček doporučit medikamentní zajištění a po porodu lze nabrat z pupečníkové krve celkové alergické protilátky, což nebolí matku ani dítě. Miminko obou alergických rodičů je možné nechat vyšetřit alergologem již velmi brzy po porodu – stačí nabrat krev a později udělat i kožní testy. Maminky pak mají jistotu a mohou se podle toho zachovat. Včasná léčba je totiž velmi důležitá – je-li kojenec tzv. „rizikový“, je lépe, aby maminka co nejdéle kojila a aby do jeho stravy zařazovala cizorodé složky postupně od 6.-8. měsíce věku. Pokud kojit nemůže, je lépe vzniku zejména potravinové alergie (na kravské mléko nejčastěji) předcházet podáváním tzv. hypoalergenních mlék s částečně naštěpenou bílkovinou kravského mléka (na trhu jsou volně dostupná bez lékařského předpisu například Hamilon HA, Beba H.A., Omneo, které má navíc lépe naštěpené tuky, takže je vhodné i pro kojence, kteří mají potíže s trávením)

Pokud se však u dítěte již alergické projevy prokáží (například ekzém, průjem apod.), lze na doporučení dětského alergologa podávat mléko s vysoce štěpenou bílkovinou kravského mléka (například Nutrilon pepti, v případě těžké potravinové alergie pak Nutrilon Pepti MCT). Tato mléka jsou prodejná pouze na předpis a v případě prokázané alergie je ve velké míře proplácejí zdravotní pojišťovny.

 

Otázka, zda je správné početí dítě plánovat, má tedy zcela jednoznačnou odpověď. Pokud to jen trochu jde, raději tedy příchod vašeho miminka dobře naplánujte, byť by se mohlo někomu zdát, že je to proti přírodě. Rozhodně se ale neupínejte na nějaký konkrétní termín, mohlo by se stát, že se dostanete do stresu a miminko si dá načas.

 

Ivana Ašenbrenerová,

odborná spolupráce:

MUDr. Dagmar Fiedlerová,

Medico

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD