Tak to jsem já, Norrik. Byl jsem jediný kluk mezi holkama, nejmenší a nejdrobnější. Moje panička musela uspat minulého pejska, a protože se jí moc stýskalo, tak si jela pro mě.
Má na zahradě pohřbené již dva pejsky. Jeden trpasličí pudlík měl nemocné srdíčko a poslední čtyři roky užíval prášky. Potom měla ještě ovčandu Ojrinku a ta, chudák, měla rakovinu mléčné žlázy. Byla na operaci,operace se povedla, ale Ojrinka žila už jen rok a pak musela jít za Matýskem. Já to ale paničce vynahradím, jsem velký mazel, všude paničku doprovázím, taky hodně pomáhám, všude strkám svůj všetečný čumáček a nechápu, proč se na mě panička zlobí. Říká mi kašpárku, nevím proč, když jsem Norrik.
Nejraději mám večery - to mám paničku jen pro sebe. Hupsnu si do postýlky a hřeju jí v noci záda. Taky se jdu podívat na páníčka, ale panička je panička, a když mi nedá granule a uvaří mi, nebo spolu na zahradě baštíme maliny, to je teprve paráda. V létě jsem taky pomáhal sklízet nakládačky. Hodně jsem jich snědl, a ani mi nic nebylo. Také chodím čůrat na hrobečky, panička ale dělá, že to nevidí. Teď má prostě mě a basta!
Nový komentář
Komentáře
ta druhá fotka je moc hezká
Jsi moc krásný a paničce gratuluji k tvojí koupi