Foto: Shutterstock

I když nám to tak možná někdy nepřijde, mozková kapacita je neomezená. Neurony se spojují učením nových věcí, získávání zkušeností, ale i díky aktivnímu přístupu k životu. Když budete trénovat dokážete zvýšit kapacitu své paměti! Díky paměti si můžeme později nasbíraná data, čísla či jakékoliv pojmy znovu vybavit, a podle míry inteligence je pojit dohromady. Paměť sice s inteligencí koresponduje, ale i člověk s nižším IQ může mít velkou kapacitu. Na odříkávání seznamů nebo vykřikování hesel totiž inteligenci příliš nepotřebujete.

Paměť není to, co nás odlišuje od zvířat. Paměť je schopnost všech živých organismů. Například psi si podle průzkumů dokážou zapamatovat až tři sta pojmů. Některé, stejně jako my, vstřebává do paměti neúmyslně. Takové aspekty poté mohou ovlivňovat lidskou psychiku. Mnemotechnika i další pomůcky jsou však naopak pro ty pojmy, které v hlavě chcete, ale především potřebujete mít, bez ohledu na to, zdali je v budoucnu budete dávat do širšího kontextu.

Jak si nejlépe pamatovat

Věci si budete nejlépe a nejdéle pamatovat tak, že je skutečně prožijete. U některých to jde. Například anglická slovíčka se můžete učit tak, že budete chodit po městě a po tom, co vyslovíte slovíčko „bridge“, se opravdu projdete po mostě. Stejně dobře funguje, když se do učení zapojí i další smysly. U slovíčka „cake“ si snažte zapamatovat vůni koláče, to jakou má strukturu a především jak moc vám chutná. Pro mozek pojem koláč bude najednou i „cake“.

Podobně můžete postupovat i se jmény. Samozřejmě není nutné člověka olizovat, ale když vám bude podávat ruku, soustřeďte se na to, až své jméno vyřkne. Jakmile ho vyřkne, zopakujte ho a v hlavě si řekněte. Anička, stejně se jmenuje kolegyně z práce. V ten okamžik už budete vždy vědět.

Foto: Shutterstock

U některých informací ale nemůžeme postupovat tímto způsobem. Jak by mohli třeba školáci smysly vnímat různé roky narození panovníků? Nyní jsou na řadě mnemotechnické pomůcky. K nim se přikláněl a vyzdvihoval je i Stephen Hawking.

Mnemotechnika

Určitě už jste o nich někdy slyšela. Jde o akronymy, akrostichy, ale i jakékoliv jiné přidružené představy k pojmům. Pokud si vaše dítě potřebuje zapamatovat periodickou tabulku prvků, vymyslete z nich větu. Ta může být například Helena nechtěla s arogantním králem Xenofonem randit. Když k větě přidáte i kontext, studentovi se v potřebný okamžik helium, neon, argon, krypton, xenon a radon vybaví jako nic. Stejně dobře bude tato akrostichová pomůcka fungovat i na římské číslice.

Akronym je naopak od toho, aby počáteční všechna písmena jednoho slova dohromady ukrývala několik dalších pojmů. Tak třeba slovo DEKA, ve kterém jsou ukryty všechny vitamíny rozpustné v tucích.

Metoda loci

Tak tohle už je takzvaně vyšší dívčí. Mozek dokáže vytvořit v našich představách téměř nový svět, a právě tuto funkci využijeme k navození pocitu, že se s pojmy setkáme reálně, v prostoru, kde si je lépe zapamatujeme. Představte si, že si musíte zapamatovat nerosty. Představte si, jak každý kámen vypadá a jeho představu uložte v myšlence do představené cesty, kterou dobře znáte. V praxi pak budete mít v představené cestě do školy najednou křišťál.

Skečnoutig

Pokud si vaše dítě čmárá do sešitu, nezakazujte mu to. Tedy v tom případě, pokud jde o obrázky k věci, a to v jakékoliv podobě. Pokud k verbální části zapojí student obrazovou, bude mít nad spolužáky navrch. Jestliže tedy najdete v sešitě s učivem o Karlu IV. postavičku krále, který třeba kouří cigaretu, rozhodně se neděste a buďte naopak rády!
 
 Čtěte také: