„Jakmile začala dcera vnímat svět kolem sebe, to byla ještě hodně malá, promluvila jsem si s tchyní, kterou jsem poprosila, aby čerta a Mikuláše nechala na mě. Samotné mi to bylo v dětství hodně nepříjemné, a tak jsem tomu chtěla předejít a být v tomto období a při této události velmi jemná. Tchyně souhlasila a nijak neprotestovala,” začíná vyprávět Vlaďka.
Foto: Shutterstock
Nyní je dceři Vlaďky šest let a chodí do první třídy. „Jako by tchyně zapomněla na to, co jsme si domluvily a loni sehnala takového čerta, kterého jsem se bála i já sama. Navíc to udělala za mými zády, vůbec mi o tom neřekla a když měla dceru na hlídání, domů přišla známá trojice v čele s ďáblem. Já už jsem pak viděla jsem ty příšerné fotky a to, jak je moje dítě mimo a jak se bojí.”
„Jak jsem se to dozvěděla, hned jsem jí volala a seřvala jí, co mi to udělala s dítětem a že jsem jí tenkrát prosila, ať to nedělá. Dělala, že o ničem neví a že hrozně přeháním. Prý dítě potřebuje pořádně vystrašit, aby bylo hodné. Ale proboha, naše Anička je hodná, takže nechápu, proč.”
„Musely jsme pak vyhledat psychologa. Nyní nás bude čekat další návštěva, protože i letos ji situace velmi rozrušila. Anička už chodí do školy a tam Mikuláš s čertem a andělem také chodí. Volala mi paní učitelka, že Anička hrozně vyváděla a běžela se schovat na záchody. Prý se tak bála jediná a chtěla vědět, z čeho to má. Vypadala jsem jako ta nejhorší matka a opět jsem to musela vyčíst tchyni, aby si zapamatovala, že takové věci nemá dělat. A tím spíš, když jsme se na něčem přesně dohodly."
„Bylo mi neuvěřitelně trapně a prostě jsem jí to řekla tak, jak to doopravdy bylo. Tchyni jsem měla dobrých pár měsíců problém věřit a byla jsem na ní fakt naštvaná. Nakonec se mi omluvila a přešly jsme to. To trauma, co způsobila své vnučce, si rozhodně nezasloužila,” zakončuje Vlaďka.
Zdroj: respondetka Vlaďka
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
"dítě potřebuje pořádně vystrašit, aby bylo hodné" - zajímavá myšlenka. A dospělý ne? Co takhle třeba kdyby tchýně večer v parku potkala dva tři pány s vystřelovacími noži, kteří by ji zdvořile požádali o kabelku, telefon, hotovost, šperky a jiné cennosti, s tím, že pokud to nevydá dobrovolně, čeká ji osud horší než smrt? Trošku by vyváděli, snažili se ji zatáhnout do křoví, a na závěr by jí sdělili, že to nebylo přece doopravdy, že ji jen chtěli vystrašit, aby byla hodná...
Syn, 5 let...hele, jsou to lidi v kostýmech jako nosíš ty na besídku... vyřešeno :)))
Ta respondentka Vlaďka se písemně dost špatně vyjadřuje. Ty články nikdo neopravuje? Proč, když Vlaďka tušila, že tchyně něco takového provede, dala té babičce dítě na hlídání právě na den, kdy chodí Mikuláš? To byl pro děti takový svátek a byly vždy doma. Strašit děti čímkoliv a kýmkoliv mě nikdy ani nenapadlo. A strašit čertem vnuka? No to už vůbec ne. Považuji ty maškary za pitomost.
Ach ty tchyně!!
Tchyně si nezasloužila trauma?? A seřvala JÍ? Byla jsem na NÍ naštvana?...............Těžko se mi to s těmi chybami čte, navíc pochybuju, že by taková tchyně mohla být skutečná.
Tchyně udělala ptákovinu. Takovéto věci si fakt mají řešit rodiče, protože ti své dítě znají nejlépe. Ev. to prarodiče a rodiče pořádně probrat a nastavit mantinely. Já osobně své děti čertem nestrašila a prarodiče to respektovali ("dohadovali" jsme se ale na jiných frontách....).
Na druhou stranu, když čtu ty čertovské a mikulášské články, a že se jich teď hemží, vůbec nechápu, jak jsem mohla vyrůst v samostatného jedince. Mikuláš k nám chodil, i čerti s pytlem (několikrát jsem v něm taky skončila, dokonce jednou málem i v potoku), sama jsem pak chodila "strašívat" jako čert i anděl. Čert mi teda seděl víc :-) Čerta jsem se strachovala, Mikuláši říkala básničky a modlitbičky a pak měla radost z nadílky. A zodpovědně říkám, že nemám v dospělosti žádné trauma....