„Ke tchyni nemám zrovna dobrý vztah, ale snažím se to skrývat. Ona mě podle mě taky moc nemusí a jen se přetvařuje, paradoxně nás ale s manželem pořád zve na několikahodinové návštěvy. Jako kdyby si chtěla vynucovat naši přítomnost. Když se nám před půl rokem narodila dcera, ještě se to zhoršilo,“ svěřuje se mladá maminka Eliška.
Foto: Shutterstock
Tchyně od té doby chce, aby k ní mladá rodina chodila pravidelně každý týden na nedělní oběd a v průběhu týdne rodinu obtěžuje svými neplánovanými a nevyžádanými návštěvami. Jde jí hlavně o to, aby mohla trávit co nejvíce času s vnučkou Amálkou, pořád jí nosí nějaké dárky apod. Přestože o to Eliška moc nestojí, její tchyně je malou holčičkou doslova posedlá.
„Nejsem si ale jistá, jestli to dělá kvůli tomu, že Amálku tak strašně miluje. Zčásti to podle mě bere jako závod s mojí mamkou. Přítomnost vlastní maminky totiž vítám mnohem víc a nevadí mi, když po práci zaskočí na krátkou návštěvu, chvilku mi Amálku pohlídá apod. Hlavně ale zná míru, takže sice chodí často, ale opravdu jen na chvíli. A taky se s ní cítím dobře, protože je to prostě moje maminka. Kdežto tchyně bude vždycky jenom návštěva, u které si člověk oddychne, když odejde. Navíc tchyně vždycky akorát sonduje, kolikrát a jak dlouho u nás mamka byla, co malé přinesla apod. a pak se jí snad snaží trumfnout nebo co. A dokonce se s mamkou jednou pohádala, protože chtěly obě hlídat ve stejný den a nedokázaly se dohodnout,“ stěžuje si Eliška.
Té to trochu připadá jako závod babiček. Je sice ráda, že o vnučku mají zájem a chtějí ji hlídat, ale čeho je moc toho je příliš. Mladá maminka proto uvažuje, že nastolí jasná pravidla a zavede návštěvní řád.
„Přijde mi to jako drastické opatření, ale už toho začínám mít plné zuby. Manžel to samozřejmě vůbec neřeší, prý mám být ráda, že nejsem na všechno sama,“ uzavírá Eliška.
Čtěte také:
- Děti jako nepřátelé společnosti? I jízda v MHD se může proměnit v peklo
- Dítě v jeslích nebo ve školce vás o rodičovský příspěvek nepřipraví, stačí dodržet pravidla
Nový komentář
Komentáře
Chápu že city k vlastní matce jsou jiné, někdy je vztah s dcerou spíš kamarádský, může se jí svěřit nebo pokud chce si nechat poradit. Přesto i tchýně je babička a má stejné právo vidět vnučku. Záleží jen na domluvě. Z článku jsem pochopila že se babičky vzájemně nemusí, když se dovedou pohádat která bude kdy hlídat a to je škoda, mohly by hlídat společně.
Já mám také logicky raději svoji matku než tchyni, ale to je asi poměrně normální. Je to moje matka, a tchyně je tchyně, je to asi normální, mít bližší vztah s matkou, ale v přístupu k dětem nedělám žádný rozdíl. Obě mají právo na vnoučata, jelikož ani u jedné není žádný důvod jim vnoučata odmítat. Neohlášené návštěvy nemám ráda a neměla bych problém je nepustit dál, kohokoliv. Neděle a oběd jednou za měsíc až 6 týdnů, ale spravedlivě. Tady je ale očividně jedna babička fujky fujky a druhá přímo Eliškou protěžována. Eliška je divná. Babička č.1 může chodit několikrát týdně, babička č.2 ale obtěžuje. Zajímavé. Tak jo, může udělat návštěvní řád, ale tedy pro obě. Jsem zvědavá, jaká bude reakce.
Dodatek - já dostat "návštěvní řád", tak by ode mě mladí viděli maximálně vánoční přání, a i to bych si rozmýšlela, páč dneska je hrozně drahé poštovné.
"Kdežto tchyně bude vždycky jenom návštěva, u které si člověk oddychne, když odejde." Hm. No, při tomhle přístupu by tchyně mohla mít svatozář a stejně by jí to nebylo nic platné.
Eliška se prostě rozhodla, že tchyně je na obtíž, a tím je to hotovo. Maminka, to ne, to je maminka. Ovšem totéž by mohl říct Eliščin manžel, že maminka bezva, ale tchyně, to je rád, když odejde. On ale má dost rozumu, aby to neřešil, protože kdyby řešil, tak to stejně bude špatně a dostal by čočku, jak se opovažuje do toho vůbec mluvit. Takhle ji sice dostává taky, ale asi si to vyhodnotil jako menší zlo. 
Moc ráda bych viděla výraz té tchýně, když dostane návštěvní řád.
Předpokládám, že Eliščina maminka nic takového nedostane. Ale taky by se mi nelíbila nečekaná návštěva tchýně, tak malé miminko nepotřebuje pořád něco od babičky. Ani by se mi nechtělo chodit každou neděli k tchýni na oběd, a to jsem měla tu mou ráda.
Kolikrát a jak dlouho u mě byla moje mamka bych nekomentovala, je to moje osobní věc. Neplánované návštěvě bych neotevřela, dělala bych, že nejsem doma. Ono ani nebude muset lhát, teď bude léto, tak s malou co nejvíc venku. Prostě je slušnost se předem ohlásit.