Tedy pokud neberu jako výhru jednou za půl roku 89,- korun za poslední ve Sportce. To je spíš cena útěchy a navnadění na další sázení. Ale jednou to přijde a pak konečně zaplatíme dluhy, nakoupíme...
Mám zářný příklad ve své tchyni, která sází někdy od 50 let, kdy začala Sportka. Ještě taky nevyhrála, ale jednou to určitě přijde. A to sází neustále stejná čísla. Jenom jí není jasné (a to asi nikomu), že táhnou pokaždé jiná, než vsadila.
Miroslava
Milá Miroslavo,
dáreček od Ježíška v podobě výhry od Sportky bych já osobně potřebovala už nyní, kdy se chystám vyrazit na vánoční nákupy.
Vaše tchyně je na tom stejně jako můj děda: také sází, také pořád, také stejná čísla a také pořád nic :-)?! A věřte, že kdyby jednou nevsadil, právě ta jeho čísla vyjdou.
Kdo si hraje, nezlobí. A co Váš manžel? Hraje karty, fotbal, šachy nebo na mrtvého brouka, zrovna když se má začít uklízet? Napište nám.
redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Taky dávám Sportku a jak někdo vyhrál těch 100 000 000 tak jsem měla 5 čísel vedle o 1 a jedno o 2. myslela jsem že mě raní mrtvice.Nejvíc jsem vyhrála 500kč.A už jsem si asi štěstí vybrala.
úplně stejně je na tom můj otec. Když začala Sportka, mamka začala sázet stále stejná čísla. Nejdříve táta trochu brblal, že je to ztráta času a peněz, ale když se jí podařilo párkrát vyhrát, sice ne velké částky, ale tak na zaplacení dalšího měsíce, tak zmlkl. Před 9 lety, když mamka umřela, zjistila jsem, že on v této tradici pokračuje i se stejnýma číslama. Tomu se říká věrnost až za hrob.