
Foto: Shutterstock
Mezi neoficiální snachou Evou a tchyní Marií panovala tichá nenávist. Ty dvě se sice nikdy nepohádaly, ale jedna druhou nemohla vystát. Začalo to už při Evině první návštěvě u přítele doma. Na jeho mamince bylo vidět, že je svou potenciální snachou doslova zklamaná. Pro svého jediného syna si představovala jinou partnerku, než dívku se základním vzděláním, chudou a bez jakéhokoli zázemí ve vlastní rodině. Pohlížela na ni s despektem a nejspíš i doufala, že tento vztah nebude mít dlouhého trvání.
„Připadala jsem si tam jako na výslechu. A kdykoli jsem něco odpověděla, ona jen protáhla obličej. Úplně z ní čišelo zklamání. A když se s Davidem ocitla sama v kuchyni, zaslechla jsem, jak mu vyčítá, koho si to dovedl. Holku z děcáku s kdoví jakými geny, holým zadkem a aby toho nebylo málo, tak i bez vzdělání. Vyčítala mu, že mi určitě jde jen o to, dobře se vdát a zdědit po ní majetek, když vlastní rodinu nemá. Normálně mě to rozbrečelo a já odtamtud utekla. David mě ale dohonil a za matku se omlouval. Vzala jsem to. Ostatně, kdo jiný by měl lépe vědět, že za své rodiče nikdo nemůže? Ti moji se mě zřekli, když mi byly tři roky. Už si je skoro ani nepamatuji,“ svěřuje se Eva, kterou tak pohrdání o to víc zranilo. Zařekla se tedy, že to byla první a poslední návštěva její potenciální tchyně. David nebyl proti.
Žili spolu dva a půl roku, ale ledy nepovolily. Vztah s potenciální tchyní byl stále na bodu mrazu. „Často jsem zaslechla, jak mě David do telefonu obhajuje, že samozřejmě vařím, uklízím, nic mu se mnou nechybí. Ale vzít si mě, to se bál. Pořád argumentoval, že svatba je jen papír, a že nebudeme maminku zbytečně dráždit. Zase ta maminka! Nesnášela jsem ji o to víc,“ přiznává Eva.
Když po třech letech soužití s Davidem otěhotněla, nechala se přesvědčit, aby to Marii šli říci společně. Velké gratulace ani upřímné radosti se ale nedočkali. „To pro mě bylo další ponaučení, že za ni už nemám chodit. Nikdy. S kočárkem za ní docházel jen on,“ říká Eva. Jenže to nakonec nebyla její největší starost. Přišla na to, že partner propadl hazardu.
„Z jeho údajného chození na kulečník nakonec vypluly napovrch návštěvy casina. Chodil tam celé ty roky. Jenže poslední dobou se mu nejspíš přestalo dařit, tak to i notně zapíjel. Prosila jsem ho, ať s tím skončí, ale on byl jako šílený. Prý musí nejdřív své peníze vyhrát zpět. Nepomáhaly ani moje výhrůžky, že od něho odejdu. Pak u nás začali zvonit exekutoři. No a nakonec to dopadlo tak, že David zmizel a mě nechal s dvouletým synem samotnou. Jen mi napsal dopis, ať ho nehledám, že potřebuje před jistými lidmi na pár let zmizet do zahraničí. Samozřejmě i s jejich penězi,“ líčí nečekaný zvrat velké lásky Eva.
Balila své věci a byla rozhodnutá odstěhovat se na ubytovnu. Nějak se musí protlouct, už kvůli malému. Najednou se ozval zvonek a jí zatrnulo. Co když si zase někdo jde pro peníze? Když otevřela dveře, nevěděla, jestli si oddychnout, nebo ne. Stála tam její tchyně. „Úplně jsem čekala, jak se do mě pustí, co jsem z jejího syna za ty roky udělala, a že je to moje vina. Ona ale úplně obrátila. Omluvila se mi, že mě špatně odhadla. Stejně jako svého syna. Prý i jí vzal několik set tisíc. Bylo na ní vidět, jak je strhaná, vyčerpaná, zklamaná. Nejednou nešlo nenávidět ji. Bylo mi jí líto,“ přiznává Eva, která svou skoro tchyni tehdy objala, aby se vyplakaly společně.
„Nabídla mi, že se o nás postará namísto svého syna, ať jdeme bydlet k ní. Trochu jsem se bála, ale bylo vidět, že vážně otočila. Co jsem mohla ztratit? Kdyžtak se do ubytovny odstěhuju o chlup později… Uplynul od té doby už téměř rok, ale nebylo to potřeba. Žije se nám u ní skvěle. Syna pohlídá, takže můžu chodit do práce. Pomáhám jí s úklidem, vařením a ona mě za to nechává volně dýchat. Spokojenost je na obou stranách. Ukázalo se, že jsme si křivdily navzájem. A David? Ten se stále neozývá. Ne že bychom o to stály, zklamal nás obě,“ dodává Eva.
O vyjádření jsme poprosili psycholožku a mentální koučku Pavlu Köhling:
Příběh Evy ukazuje, jak komplikované mohou vztahy někdy být. A že se věci mohou vyvinout tak, jak by člověk vůbec neočekával. Vztah mezi přítelkyní a nastávající tchyní může být jedním z nejkomplikovanějších v rodinné dynamice. Je to vztah, který může ovlivnit nejen pohodu v rodině, ale i partnerský vztah samotný. Může ho formovat spousta věcí. V Evině případě to byly jednoznačně předsudky ze strany tchýně a zároveň i její jasná představa o tom, jak by měla „ideální partnerka“ pro jejího syna vypadat a hlavně, jak nevypadat. Možná se i bála, že její nastávající snacha „přebere kontrolu“ nad jejím synem. Také odlišnosti v tradicích, ve výchově nebo v životním stylu mohou být velkým zdrojem napětí.
Není se tedy co divit, že se Eva své tchyni radši vyhýbala. Bohužel jejich vztah nezlepšilo ani narození vnoučátka. Obě ženy paradoxně spojily až problémy. Davidova hráčská závislost a dramatický krach jejich vztahu. Změnit postoj ke snaše pomohly až rozbouřené emoce tchyně. Zklamání z chování vlastního syna a možná take strach, že by přišla i o vnouče. Nakonec se ukázalo, že si ženy docela dobře rozumí a společné soužití, za dodržení určitých pravidel, klape a je vlastně výhodný a snad i obohacující pro obě strany.
Současně pomáhá v rámci koučingu s posilováním mentálního zdraví a osobnostním rozvojem dětem i dospělým. Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně. Při práci se svými klienty využívá metod rodinné terapie, vychází ze systemického a narativního přístupu a uplatňuje také principy case managementu. |
Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.




Nový komentář