Dokud byl Mareček (4) ještě malý, nechtěla jeho maminka riskovat, že by ho maskovaní návštěvníci vyděsili až příliš. Už takhle jí dalo spoustu práce vysvětlit mu, že pod postelí ani ve skříni žádní bubáci nežijí. A že všechny ty divné zvuky, které slyší před spaním, mají své logické vysvětlení - myčka v kuchyni, vrata u sousedů nebo pračka v koupelně. Proto v předešlých letech nadílku raději jen schovala za okno s tím, že Mikuláš šel kolem. Letos to ale mělo být poprvé jinak.
Foto: Shutterstock
„Přišlo mi, že je letos na návštěvu Mikuláše s čertem konečně připravený. A tak jsem k nám partu, co chodí tad po vsi, s dostatečným předstihem objednala. Znám je. Vím, že se k dětem chovají hezky. Nejsou to žádní opilci, co by je děsili. A stejně tak jsem to Marečkovi podala. Jako hezký zážitek, který ho čeká. Moc se těšil, dokonce se naučil novou básničku, kterou si tu stále opakoval, aby ji nezapomněl,“ vypráví Táňa. Jenže minulý víkend došlo k obratu o 180 stupňů.
Když se syn vracel od babičky, v autě za celou cestu skoro nepromluvil. A večer to přišlo. „Když jsme ho dávali do postýlky, začal hystericky plakat a nechtěl se mě pustit. Tohle nikdy neudělal! Nakonec z něj vylezlo, že nechce, aby pro něho přišli čerti. Prý u babičky na návštěvě zlobil a ona mu řekla, že si ho za to jistě odnesou do pekla. A dokonce mu prý vyprávěla, že znala chlapečka, kterému se to vážně přihodilo. Ani rodiče mu pak nepomohli. Dopadlo to tak, že jsme ho museli vzít k sobě do ložnice. Stejně jako pak každou další noc,“ popisuje rozzlobená maminka, která ještě ten večer mikulášskou návštěvu odvolala.
Tchyně jí rozpravu se synem přiznala a ještě měla radost, jak na něho postrašení u ní doma skvěle zafungovalo. „Prý od té doby poslouchal jako hodinky a byl klidný jako beránek. Chápete to? Že má v dnešní době ještě někdo potřebu vychovávat dítě strachem? Když jsem jí řekla, co natropila, ještě se cítila dotčená. Prý přeháním, protože takhle se děti straší odjakživa. A ještě na to nikdo neumřel. Tomu říkám názor primitiva. Už se mi k ní Marečka vůbec nechce posílat,“ dodává Táňa.
Zdroj informací: respondentka Táňa
Nový komentář
Komentáře
Jo, ona to byla tchyně, maminka úzkostlivé matičky by to nikdy, opravdu nikdy neudělala...
Dcera mé kamarádky zakázala návštěvu Mikuláše s andělem, že se její holčička bojí... Potom vyrazily do Rakouska na "Krampuslauf"... To je takový milý, dětský průvod, že?
Naopak. Ona vám je do budoucna zachránila. Jestliže vyprávění o zlých čertech má takovouto reakci, tak si nedovedu představit, co by s ním udělal čert naživo. Kdyby jen udělal ble, ble anebo zařinčel řetězy.
Za mých časů byly Mikulášské nadílky, které pořádal zaměstnavatel. Vánoční besídky u stromečku (neplést s jolkou). Dětí tam byla oproti těm třem nebesanům přesila, tak se v houfu nebály, a ti tři ani nestrašili, jenom přišli ke stromečku s košem plným dárků a chtěli básničku nebo písničku - pohoda a legrace. Doteď si pamatuju tu básničku, co zarecitoval jeden nezvedený klouček - " V Americe u vody stojí Socha svobody. A z té Sochy svobody skáčou žaby do vody". Dáreček dostal i přesto. .....
To se mi zdá lepší než děsit dítě doma anebo nedejbože průvodem nám cizích odporných Krampusů venku. Mikuláš naděluje i v našem Husově sboru, taky všecko v klidu - a dokonce bez básniček, jenom s vlídnými slovy Mikuláše (a většinou bez čerta, ten tam přece z podstaty věci nesmí). Kdysi jsem i já dělala anděla. S Mikulášem po boku. Jen jsem si zapomněla sundat hodinky a moje děti mě bezpečně poznaly.
To už je dávno, ale na dílně jsme tenkrát měly Mikulášskou nadílku jaksepatří.
No tak my si to odpustíme, Mikuláš přijde,když zrovna nejsme doma. Přijde mi to hnusné, jako dítě jsem zalézala pod stůl , jak jsem se bála a pamatuju si to doteď, i když masku jsem později objevila ve skříni. Ještě jsou hnusnější zvyky od našich sousedů v Rakousku, jejich čerty potkat, tak mám plné kalhoty i já.Bohužel si z toho některé skupinky čertů u nás berou příklad,takže už to není nevinná lidová zábava a tradice, je to hnus mlátit kolem sebe řetězy na děti apod. Takže nikoho nezvu a šlus.
Tak mně nepřipadá rozumné zvát Mikuláše a čerty pro čtyřleté dítě. To z toho ještě nemá rozum a neužije si to. Zvlášť když paní píše, že se syn bojí úplně všeho. To taky není normální. Ovšem pravda je, že většina pohádek jsou drsné a hrůzné příběhy a dětem se to přesto líbí a požadují to číst či vyprávět opakovaně. V Karkulce vlkovi rozpářou břicho, zašijí mu tam kameny, a pak ho hodí do studně. Krása. Jeníček a Mařenka upálí ježibabu za živa v peci. Čerti jsou proti tomu čajíček. Ale kdybych věděla, že mám bázlivé vnouče, jak je popsáno v článku, tak by byl docela problém, jaké pohádky pro něj teda použít, aby tam nic "závadného" nebylo.
Taky vám tady ze stránek zmizela velká vánoční soutěž?
Připadá mi to jako zbytečná hysterie. Odjakživa se děti na Mikuláše těšily právě proto, že chodí čerti, a jako vyvážení toho špatného je s nimi víc dobra, tedy anděl a Mikuláš. Vždycky to bylo brané tak, aby se děti naučily odlišit dobro od zla. Někdo je vyděsí (čert),ale pak je tu ten hodný Mikuláš a anděl, co čerta zkrotí. pokud budete takhle hystericky křičet, že strašit děti se nesmí, vyškrtněte všechny pohádky Boženy němcové a K.J.Erbena - tam totiž čerti berou lidi do pekla,aby je pak dobro vysvobodilo.. nepouštějte jim S čerty nejsou žerty, nebo pohádku Dalskabáty hříšná ves, nebo Hrátky s čertem. V pohádkách je to taky tak- nezlob, nebo přijde čert -ale hned zatím je ale ty jsi přece hodný, tak tě někdo zachrání, nebo rty zachráníš princeznu. Berte to tak, že tchyně vyrostla v jiné době, a vůbec nechce působit dítěti trauma na celý život.
Babicka bude jiste "skvely" vzor pro deti, kdyz deti uci, ze lhat se smi a strach prospiva vyvoji.
Neschopna uboha zenska, co nedokaze respekt ziskat jinak, nez vyhruzkami a zlem.
Tohle pro sve deti normalni rodic nechce a rozhodne to neznamena, ze je nejak rozmazlujeme. jen je netyrame.
Takova babicka uz by sve vnouce nikdy nevidela, minimalne ne, pokud by k ni samo nechtelo.
Kde jsou ty moudré babičky, ke kterým si vnouče přišlo pro pohlazení a pro útěchu? A měly je rády, i když občas zlobilo. Taky by se mi k této babičce nechtělo dítě posílat, Táně se nedivím.
Já bych navrhovala všechny ty nebohé šikanované děti dnešní doby prostě jen zavřít někam do zlaté klece a obsluhovat na zlatém podnose.
Nedejbože jim jakkoli pohrozit, však si můžou dělat, co chtějí. A hlavně abychom byli schopni jim splnit všechna přání, to je přece to nejdůležitější :)
Pak nás určitě budou stoprocentně respektovat a neskončí jako rozmazlení spratci, co nemají úctu vůči vůbec nikomu.
Hlavně lásku a tleskánky všem <3
Jsem také babička , ale nikdy bych tohle neudělala. Před lety , jedna známá pustila na tříletou holčicku čerty. Zřejmě to muselo být hrozné , protože malá začala koktat. A dřív to tak taky nebylo . Rodiče nám tohle také nedělali.
Mě osobně je jedno, jak se dělal Mikuláš v Česku dříve. Nezajímá mě, že strašil čert a děti se klepaly strachem. Nedovolila bych to, i kdyby se prarodiče na hlavu stavěli. Pokud ale vím, tak mnoho rodičů bylo normálních a Mikuláš s andělem byli na děti hodní a čert se držel stranou a jen koulel očima. Tak pamatuje Mikuláše můj muž. Návštěva 3 pohádkových bytostí, řekl básničku a dostal nadílku. Kdo neumí děti vychovat, ten je musí strašit. Z informací z článku hodnotím, že je tchýně méně inteligentní. Upřímně, co by jinak vedlo inteligentní dospělou ženu k tomu, aby fabulovala o dítěti, které čerti unesli a ani rodiče tomu nezabránili a ještě měla radost, že se dítě bojí. Je irelevantní, jak moc zlobil. Pochvalovat si, že je dítě hodné, jelikož se bojí, může jen duševně slabší člověk. V našem okolí chodí čerti ještě jiného kalibru, průvod Krampusů. Letos poprvé půjdou s tatínkem obě nejstarší děti, jelikož je to opravdu dost strašidelné. S tchýni z článku si musí vyjasnit situaci a jasně říci, že tohle dělat nemůže. A trvat na tom, že bude dodržovat pravidla. Za výchovu jsou zodpovědní rodiče, ne prarodiče.