Těsto:

  • 350 g hladké mouky s vysokým procentem lepku
  • špetka soli
  • 125 ml vlažné vody, případně víc podle potřeby
  • 1 vejce
  • 30 g sádla nebo 2 lžíce jemného rostlinného oleje
  • 1/2 lžičky jablečného octa

Náplň:

  • 700-900 g nakyslých pevných jablek, oloupaných a bez jadřince, nakrájených na půlměsíčky
  • asi 100 g světlé strouhanky
  • 60 g Korunního cukru na pečení
  • 60 g hrozinek
  • 40 g vlašských posekaných ořechů nebo oloupaných, na sucho opražených mandlí
  • 30 g másla na osmažení strouhanky
  • nastrouhaná kůra a šťáva z 1 citronu
  • 2 lžíce rumu na namočení rozinek
  • asi 1/2 lžičky mleté skořice
  • špetka muškátového oříšku
  • asi 120 g (možno i víc) rozpuštěného másla na potírání

5bc5ca7fe7e43obrazek.png

Na vál prosejeme hladkou mouku se solí. V hrnku smícháme vlažnou vodu s rozpuštěným sádlem nebo olejem, vmíchejte celá vejce. Do mouky uděláme důlek a nalijeme do něj vodu s vejcem a tukem. Vypracováním až vznikne měkké, lesklé a táhnoucí se těsto, které se nelepí na ruce ani na vál. Z těsta uhněteme kouli, potřeme ji olejem a přiklopíme nahřátým kastrolkem. Necháme odpočívat 30 minut.
 
Rozinky namočíme do rumu na půl hodiny. V míse smícháme nakrájená jablka, pokapaná citronovou šťávou, skořici, cukr na pečení, ořechy, muškátový oříšek, citronovou kůru a rozinky.
 
Na stůl položíme plátěný ubrus, trochu jej posypeme moukou. Nejdříve na něm těsto vyválíme a potom jej začneme od středu vytahovat. Perfektně vytažené se pozná tak, že se přes něj dá přečíst milostný dopis. Odřežeme zbylý tlustší okraj. Rozpálíme troubu na 200 °C. Plech řádně pomastíme a vysypeme moukou (nebo použijeme pečicí papír). Těsto štědře potřeme máslem a posypeme ho na másle opraženou strouhankou. Jablečnou směsí pokryjeme 2/3 povrchu těsta. Pomocí nadzdvihování ubrusu zavineme štrúdl a přeneseme na připravený plech. Ohneme ho do tvaru podkovy. Štrúdl bohatě potřeme máslem. Vložíme ho do vrchní třetiny trouby a pečeme 30 minut. Během pečení potíráme máslem a stejně tak i po upečení. Pak necháme částečně zchladnout, pocukrujeme jemným cukrem moučkou (ideální je v mlýnku) a podáváme teplý.

Zakladatelka české kuchyně

5bc5ca2bef272obrazek.pngVe světové kuchyni se nejčastěji skloňují mužská jména. Pokud byste měli jmenovat významnou kuchařku, Magdalena Dobromila Rettigová bude snad první a jediná kuchařka, která většinu z nás napadne. Narodila se před 233 lety a položila základy české kuchyně tím, že je sepsala do „Domácí kuchařky“. Od té doby se sice mnohé změnilo, ale poctivá příprava a kvalitní suroviny jsou stále základními kameny.

Nebyla jen prototypem hospodyně, ale i vlastenky a emancipované ženy. Díky kuchařce sepsané dobrou češtinou předávala zkušenosti zejména měšťanským dívkám. Pro ně pořádala i kurzy, kde kromě praktických zkušeností apelovala na mravní zásady a podporu českých výrobků.

Její dílo vyšlo v roce 1826 a bylo v něm sepsáno na 1 150 receptů. Druhá část názvu „aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské“ sice přihrává myšlence pouze na tučnou a těžkou stravu, ale pouze částečně. Připravovalo se telecí, i pro nás netypické račí nebo drozdí maso. Kromě proslulých omáček (svíčková, rajská), ráda používala vařenou zeleninu. Rettigová nabádala k šetrnosti, vše se muselo zužitkovat.

Vyzkoušejte třeba také:

Reklama