Okolo svátku svatého Jana (24. června) sluníčko na obloze září v plné síle a nejvíce hodin v roce. To náramně vyhovuje bylinkám, které jsou v tom čase v plné květu a obsah účinných látek dosahuje vysokých hodnot. Bylinkářky dobře věděly, že v tomto čase vrcholí sezóna sběru léčivek, a tak se činily. V seznamu svatojánského kvítí, kterému kromě tělu prospěšným vlastností přisuzovaly také čarovnou a ochrannou moc, nikdy nesměla chybět třezalka tečkovaná. Ba dokonce stála na jeho vrcholu. Zářivě žluté kvítky dokonce nazývaly všelékem. A vůbec se přitom nemýlily, jak dokládají mnohé lékařské studie.

d010ea85810a0-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Hojí tělo i duši

Třezalka má nespočet blahodárných účinků, a tak je součástí mnoha bylinných čajových směsí i fytofarmak (rostlinných léčiv). Pomáhá při nervovém vyčerpání, neklidu, špatné náladě nebo potížích s nespavostí. Stejně tak ale podporuje trávení, používá se při menstruačních obtížích nebo při zevním použití hojí rány a jizvy, hýčká namožené svaly a zjemňuje hrubou a suchou pokožku.

Vědci ale nejčastěji analyzují její působení při tlumení mírné až středně těžké deprese. Příkladem je velká metaanalýza publikovaná v časopise Systematic Reviews, která obsáhla 35 klinických studií, jichž se účastnilo na 7 000 pacientů. Závěr byl jednoznačný. Standardizované extrakty třezalky se ukázaly jako skutečně účinnější než placebo (falešný lék) a měly dokonce srovnatelnou účinnost s některými antidepresivy, přičemž byly spojeny s nižším výskytem nežádoucích účinků. Čekáte, kdy přijde ono známé ALE? U třezalky vážně existuje. Nemůže ji totiž užívat každý. Její síla je natolik výrazná, že dokáže ovlivňovat účinky některých léčiv. Proto je více než vhodné poradit se před započetím užívání nejprve s lékařem či lékárníkem.

„Třezalka se nesmí kombinovat s těmito léky: antidepresiva, antivirotika, digoxin, warfarin, cyklosporin, cytostatika, léky snižující vysokou hladinu cholesterolu v krvi (krevním séru) – statiny. Nepoužíváme ji, pokud žena bere hormonální antikoncepci - snižuje její účinnost,“ upozorňuje MUDr. Zbyněk Mlčoch, tvůrce platformy Bylinky pro všechny. A připomíná i zvýšenou citlivost pokožky uživatelů na sluneční záření.

Pokud nepatříte do těchto rizikových skupin, a začnete třezalku užívat, pak je zapotřebí nechtít zázraky na počkání. „Třezalku je vhodné užívat po delší dobu, jelikož se její účinky projeví nejdříve za 2 týdny. Pokud trpíte nějakým závažnějším onemocněním (například roztroušenou sklerózou), je vhodné třezalku užívat i dlouhodobě. Jinak třezalku užívejte v kůře o době trvání maximálně 6 týdnů. Poté přibližně na 3 měsíce vynechejte. Po skončení této doby můžete třezalku opět užívat,“ doporučuje doktor Mlčoch s tím, že na čtvrt litru vroucí vody postačí jedna čajová lžička sušené bylinky.

  • Vyrobit si můžete také Janův třezalkový olej pro vnější použití. Květy ponoříte do olivového oleje a lahvičku postavíte na teplé a slunné místo. Za pár týdnů, až se olej zbarví doruda, přecedíme ho přes plátýnko a uchováme v tmavých skleničkách.

Jak třezalku sbírat a sušit?

Stříhají se horní části stonku s čerstvě rozvitými květy, již oschlými od ranní rosy. Ideálně kolem poledne. Dobře si také vyberte místo – mělo by být čisté, neznečištěné dopravou ani zemědělskými postřiky. Svazečky následně zavěste na vzdušném, suchém a stinném místě – tady už by přímé sluníčko spíše škodilo. Dobře usušenou ji skladujte v suchu a temnu.

bb3a4a6d8ef55-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Nezapomínejte na magickou moc

Naši předkové věřili, že je o svatojánské noci natrhané zářivě žluté kvítky připomínající slunce dokáží ochránit před zlými silami, nemocemi nebo bouřkami. Nosili proto snítku jako talisman vždy u sebe, případně ji přidávali do věnců pověšených na dveřích domů. Svobodná děvčata ji zase ukládala pod polštář, aby se jim zdálo o budoucím ženichovi.

Ať už dáte na pověry, nebo se držíte jen ověřených dat, proč si právě dnes či zítra neudělat hezkou procházku a třezalku natrhat? Poznáte ji snadno a díky jednoduchému testu s žádnou jinou bylinkou nezaměníte. Kvítky po rozemnutí začnou ronit rudou tekutinu. Odtud pramení i další z lidových pojmenování – Krevník.

Zdroj informací: Václav Větvička - Bylinky a jejich lidové využití, MUDr. Zbyněk Mlčoch - Bylinky pro všechny, Apaydin, E.A., Maher, A.R., Shanman, R. et al. A systematic review of St. John’s wort for major depressive disorder. Syst Rev 5, 148 (2016)