Před pár lety jsem v centru Prahy vypomáhala prodávat v prodejně s luxusní koženou konfekcí. Za celý rok jsem zažila tolik srdcervoucích příběhů, že by čtenářkám zde puklo srdce.
Chodily zde Rumunky s prosbou, že mají doma 4 děti a ty nemají co jíst a podobně. Zajímavé vždy bylo, že začaly s prosbou, že chtějí stokorunáčku, pak jim mnohdy stačila i obyčejná dvacka. Já byla už tak otrlá, že jsem vyslechla jejich příběh, ale to bylo všechno.
Řekla jsem jim, že mám sama málo peněz a v obchodě si jen přivydělávám, na živobytí a studium.
K slzám mně však dojal příběh muže, podvodníka. Vstoupil do prodejny, že mu došel benzín a má v autě dvě malé děti, které pláčou. Zda si může jen opláchnout ruce. To jsem mu dovolila, ale divné bylo to, že žádné auto na ulici, kde byl zákaz parkování, nestálo.
Vteřinová obranná reakce mně napověděla: „Děvče zlaté, to je podvodník, přišel krást." A opravdu. V místnosti, kde si umýval ruce, byl i menší sklad. Po něm, těsně v závěsu do prodejny, přišel jeho komplic, a ten opravdu začal krást. Když jsem hlídala, jak si podvodník myje ruce, jeho komplic kradl. Hrůza.
Ukradl 2 kabáty a začal utíkat Žitnou ulicí. A tak skončila moje charitativní akce pro podvodníky všeho druhu. A tak už mně zcela jistě nechytí příběhy podvodníků za srdce.
To je hrozné, to máš pravdu. Věř ale, že svět se naštěstí neskládá jen z lidí těžících z lidského soucitu a pocitu sounáležitosti. Ti, kdo to opravdu potřebují, jsou stejně skuteční jako podvodníci.
Hlavu vzhůru a ke stratosféře hleď s optimismem. Přeji Ti krásný víkend. Míša
To byl smutný příběh. Máte veselejší? Dnes se celý den věnujeme tématu charita a pomoc druhým.
Vaše názory či osobní zkušenosti čekám na redakce@zena-in.cz. M.
Nový komentář
Komentáře
FAXÍK — #6 jsem stejného názorů
dneska si člověk musí dávat pozor i na dobře vypadají a důvěryhodné od pohledu,neštítí se vymyslet srdceryvnou pohádku bůhví o čem,aby dojali.Já jsem v tomhle směru hodně opatrná a myslím,že i Tatiana je vyléčená z dobrosrdečnosti
No na co ti zloději nepřijdou. To se pak nemáme bát tady v tom světě.
tak to je špatná zkušenost s podvodníky, tak hlavně, že ti fyzicky neublížili, jak nejde o život, jde o h....
Věrulinka — #1 pokud by někdo hodnotil provedení akce, /krádeže/ tak musím uznat že výkon to byl přímo perfektní. Sehraná dvojice, lítost nad plačícími dětmi atd....
Dante Alighieri — #3 Já měla lítost, že má dvě děti v autě.Jsem taky matka a dovedu představit situaci, křičících dětí na zadním sedadle. Bohužel, to byla sehraná parta podvodníku a zlodějů.
Díky těmhle příběhům se nedostane pomoci lidem, kteří to fakt potřebují. Lidi se jim ze strachu radši vyhnou. Já třeba nedávno nezastavila cca 14leté stopařce ověšené ve vedru taškami. Byla to silnice uprostřed polí, silnice lemovaná jen úzkými stromy (komplic dívenky by se za ně neschoval), do mělké strouhy jsem viděla (nikdo tam nebyl). Bylo mi jí tak líto, že jsem otočila vůz a vrátila se pro ní, ale už tam nebyla.
Hlavně, že nepřišla o nic horšího !