O svém tátovi jsem toho napsal tady do magazínu už hodně. Z mé výchovy vypadl, když jsem byl v pubertě. Jeho roli měl tak trochu přebrat o dva roky starší brácha. Myslím, že to je velká škoda, že jsem tátu neměl šanci poznat v dospělosti.
Pro dítě-kluka je určitě role otce v rodině úplně jiná než pro dítě-holku. Náš táta vypadl z výchovy, když jsem byl v pubertě (a vlastně vzhledem k jeho zdravotním problémům ještě dřív). Jako každý puberťák, i když jsem to nevěděl, jsem zoufale hledal mužský vzor. Brácha, který mi ho měl podle mámy dát, to samozřejmě být nemohl, nebyli jsme od sebe dostatečně věkově daleko a navíc mi byl vždycky jako vzor předkládán, takže jsem se tomu přirozeně vzpouzel.
V té době jsem se upnul k několika přátelům. Takže se ve mně vzory strašně mixovaly. Samozřejmě jsem se také o to víc upnul k mámě a skončilo to prací pro ženský internetový portál.
Je pravda, že jsem asi díky tomu daleko méně chlapák a o trochu citlivější než normálně chlapi jsou. Ale nemyslím si, s nabytými životními zkušenostmi, že je mi to příliš ku prospěchu. V mnoha ohledech jsem váhavý a říznu, až když je pozdě.
Narušená rovnováha vztahu našich rodičů – nikomu to nekladu za vinu, máma nám byla skvělou mámou – ve mně také evidentně nevybudovala příliš srozumitelný vztah k vlastní rodině. Na jednu stranu toužím po harmonické domácnosti a dětech, na druhou stranu mám neustálé pochybnosti. Hodně mých vztahů na tom ztroskotalo, dokonce i jedno manželství. Pevně věřím, že se jednou vše dostane do správných kolejí, ale čas mi pomalu, ale jistě odkapává...
Takže za mě: Úloha otce v rodině je pro kluka puberťáka nenahraditelná.
Téma dne 14. 7. 2013: Role otce v rodině
- Vyrůstala jste v kompletní rodině?
- Jaká je, podle vás, úloha otce v rodině?
- Myslíte si, že se úloha otce v rodině za posledních řekněme 30 let změnila?
- Je vůbec v dnešní době (podle vás) otec v rodině důležitý, nebo si pohodově vystačí matky samoživitelky?
Otázek na téma úlohy otce v rodině je strašně moc. Odpovězte na jakoukoli, které vás napadne, byť jsem ji zde nenadhodil. Zajímají mě vaše zkušenosti z dětství, z manželství... Zajímají mě vaše názory! A proč, že jsme vybrali toto téma? Ano, tušíte správně, třetí červnovou neděli budeme slavit Den otců. Věřím, že máte ke svým tátům dobrý vztah a že jim v neděli uděláte nějakou pěknou oslavu! Můžete mi také napsat, co pro svého taťku na neděli chystáte. Pro jednu čtenářku, která přispěje k tomuto tématu, tu mám připravený balíček se sušenkami OREO v hodnotě 200 korun – takový malý sladký dárek. Příspěvky posílejte nejpozději 14.7.2013 do 15.00 hodin na e-mailovou adresu...
- redakce@zena-in.cz
- Heslo (předmět e-mailu): TATOVE
Nový komentář
Komentáře
Já jsem s mojí sestrou byla vychována jen tátou a zvládnul to perfektně! Neměnila bych ho za nic!
Táta je potřeba.Také jsem vyrostla bez něj.
Jsem šťastná, že moje děti měli skvělého tátu. Přísný ale spravedlivý, kamarád se smyslem pro legraci, sporťák
K těm tatínkům - samozřejmě že otec je důležitý a nenahraditelný.
Matky samoživitelky, které vykřikují, že žádného chlapa nepotřebují, připravují svoje děti o mnohé, a nejspíš se jim to časem vymstí. 
Rikina — #5 blbec já - tento komentář patří k příhodě z vlaku paní Lucie. Pardon.
Jinak teda zatáhnout záclonky nepomůže.
Naopak to spíš přiláká pozornost průvodčího. 
Podle mých letitých zkušeností se ve vlaku může skoro všechno - jíst, pít, spát, číst si, sledovat na notebooku filmy, viset z okýnka, vyhazovat z něj předměty, přebalovat pokaděné mimino, zvracet na podlahu, opilecky vyřvávat fanouškovské pokřiky cestou na/z fotbalu/hokeje, courat se sem a tam, prodávat cokoli včetně kradeného zboží a drog, hrát na kytaru či jiný nástroj, zpívat, sprostě nadávat, hrát s dětma nejrůznější hlučné hry, případně si jich nevšímat a nechat je řádit dle libosti. Všechno projde a v 90% bude průvodčí dělat, že nic nevidí, neslyší, a snad tam ani vůbec není. 
Ale cokoli, co by se v náznaku podobalo sexu, na to jsou bystří a to se pranýřuje, i když je to potichu a v kupé se zataženýma záclonkama. Tak na to pozor. 
otce potřebují synové i dcery,tatínek je ochráncem i kamarádem,podle mě je vedle maminky nenahraditelný
Také jsem vyrůstala bez táty a ve škole jsem kvůli tomu trpěla
Já přišla o tátu, když mi bylo 17 let, ale nemocný byl už od mých 12. Uvědomuju si to hlavně teď v dospělosti, prostě mi nějak chybí část "základů". Myslím, že ve vztahu k mužům jsem taky jiná, musely jsme to se ségrou a mamkou nějak zvládnout sami a tak jsem až moc samostatná, taky mě to stálo manželství.