Tématem dnešního vydání je: Kdo vás kdy, kde a při čem načapal? Popřípadě: Kdy, kde a koho jste načapaly vy… Vypouštím první vlaštovku a posílám příběh z doby, kdy mi bylo sladkých 17.

embares

Táta ztratil řeč

Bylo  mi sladkých 17 a chodila jsem s klukem, který se právě vrátil z vojny. Jednoho večera se moji rodiče vypravili do divadla, táta coby nadšený ochotník, divadlo miloval. Ani nevím, na co tenkrát šli, protože jsem měla plnou hlavu toho kluka, který už čekal za barákem jen na to, až uvidí rodiče odcházet ze dveří.

Sotva nasedli do auta, hup... a už byl v předsíni. Následovalo asi deset minut sezení u televize a pak, co většinou u mladých, pokud se jim podaří kousek soukromí, následuje. Ani jsme se neobtěžovali do mého pokoje a zůstali v obýváku.

Od odchodu rodičů uběhlo zhruba půl hodiny, když v tom (v tom nejlepším) zarachotil klíč v zámku. Táta vešel do dveří, prý si zapomněli doma lístky. Větu však ani nedokončil, zůstal stát jako opařený, pak ty dveře zase tiše zavřel a odešel. Bez lístků.

Byla jsem šokovaná dvojnásob, protože jsem čekala úplně jinou reakci, výbuch, nadávky, cokoliv, jeho tichý odchod mě překvapil. Maminka mi pak říkala, že přišel do divadla úplně bledý a když se ho ptala, kde má ty lístky, a co se mu stalo, tak vůbec nereagoval. Museli pak čekat až do prvního zazvonění, aby jim uvaděčka uvěřila, že je opravdu zapomněli.

Další dny jsme kolem sebe chodili s tátou v rozpacích, až teprve asi po třech dnech se mě zeptal, co to mělo znamenat a trochu zahartusil. Mámě nic neprozradil. Když jsme nedávno tuto historku vzpomenuli, řekl mi, že v tu chvíli úplně ztratil řeč. A také by prý nestihl to divadlo...

Forem načapání může být spousta a nemusí jít pouze o sexuální podtext... tomuto tématu je věnováno i dnešní vydání.

Čtěte také: