Milá redakce,
jsem Vaší čtenářkou již dlouho a dnes se na Vás (no hlavně na ostatní Ž-inky) obracím s prosbou o radu. Je mi 33 let, mému příteli 42. Chodíme spolu skoro dva roky a teď se nám konečně podařilo sehnat společný byt. Přítel má z prvního manželství jedenáctiletou dceru, která žije s matkou ve stejném městě. V rámci daných možností se s dcerou stýká a má ji velmi rád. S bývalou ženou a hlavně tchyní se vůbec nestýká a komunikuje s nimi minimálně.
S jeho dcerou jsem se dosud nesetkala a znám ji pouze z vyprávění, ze kterého vím, že pořád ještě doufá, že se rodiče k sobě vrátí. Ráda bych příteli pomohla, protože vidím, že se teď trápí. Neví totiž, jakým způsobem má dceři říci, že se stěhuje (po rozvodu před sedmi lety se vrátil ke své matce) a bude žít s úplně cizí ženou. Jak jí vysvětlit, že se jeho city k ní nemění a vždycky bude jeho první dcerka. Má ji rád a nechce ji ztratit, ale obává se, že bývalá matka a tchyně dceři podají výklad ve stylu: „No vidíš, teď už na Tebe nebude mít otec čas, našel si jinou ....“
Třeba se najdou čtenářky, které obdobnou situaci zažily nebo řešily, a poradí mi.
Děkuji
Nový komentář
Komentáře
Milá Mileno!
Jste asi velmi citlivá a dokážete se vcítit do druhého. Proto vám není jedno, že se váš přítel trápí a chcete mu pomoci vyřešit problém s dcerou. Váš přítel by podle mě měl říci své dceři, že rozchod rodičů je konečný a měl by vás dvě seznámit.
Dcera musí pochopit, že její otec si zaslouží být šťastný. Je jí 11 let a chápu, že v tomhle věku by si každé dítě přálo, aby jeho rodiče žili spolu. Píšete, že od rozvodu uplynulo 7 let a tak si snad dívka zvykla, že rodiče žijí odděleně, ale že otci není lhostejná a že ji má rád.
Myslím si, že by měl dceru co nejvíce navštěvovat nebo ji pozvat k vám do bytu na návštěvu. Jestliže mají mezi sebou hezký vztah, tak se podle mě nic nezmění tím, že se odstěhuje do jiného města.