Zdravím všechny hudebníky a zasloužilé posluchače,
můj vztah k hudbě hodně ovlivnil táta, který mi k šestým narozeninám daroval klavír. Tehdy mi to přišlo úžasné, představovala jsem si, jak budu jednou koncertovat a sklízet potlesk. Ze začátku jsem měla soukromé hodiny, ale musela jsem přejít na „ZUŠku".
První tři roky to byla flákárna, vystřídala jsem tři učitelky a s tou poslední jsem zůstala doteď. V pátém ročníku jsem se vším chtěla praštit a přišlo mi strašně trapný účastnit se povinných besídek a klavírních večerů a cvičení jsem považovala za ztrátu času. Nakonec jsem to překousla a dokončila první cyklus.
Letos jsem ve čtvrtém ročníku druhého cyklu a připravuju se na únorový absolventský koncert. Jsem ráda, že mi naši nedovolili skončit. Myslím, že bych toho hodně litovala. Od loňska si s mou paní učitelkou tykáme a povídáme si nejen o klavíru. Takže tenhle článeček bych chtěla poslat hlavně jí, paní učitelce Nadě Kršjakové, a taky tátovi. Děkuju :-)
Wasabi
Tohle moje uši slyší velmi rády. Já měl na učitele docela štěstí, ten první mi vydržel celý první cyklus a až pak jsem hledal někoho dalšího, kdo by mi dal něco víc. Nakonec se ukázalo, že už je pozdě a virtuóz ze mě nebude. Tak jsem skončil na Ženě-in a dělám tu redaktora. Taky dobrý, ne?:-)
Nový komentář
Komentáře
já si taky přála klavír a musela jsem na akordeon
ja dostalaklarinet
...sem to nedopsala...
, ...mám od malinka, i synáček mi říká, "nezpívej neslyším"
hudební sluch, nobo žeby hluch?
,....
já svoje děti nutit nebudu,ale je to dobré
Rišo,mohls dopadnout daleko hůř,tada pokud už nás nemáš plné zuby
to je otázka - nutit či nenutit
kamarádky syn hrál na varhany asi 3 roky pak když mu koupili kvalitnější vícestupň. za 20.000 tak toho nechal
je to asi škoda, když už tomu věnoval docela dost času
ami30: Jsou okanžiky, kdy Svit už nepomůže
můj ex ho hrál celý a velmi zdařile...přesto už spolu pár roků nejsme
Nikdy jsem na hudební nástroj nehrála a někdy toho lituji. S mým sluchem by to byla asi zbytečná dřina.
Rodiče mě doslova donutili hrát na klavír, protože byl doma. Já toho hudebního sluchu bohužel moc do vínku nedostala, proto byly každé hodiny hraní utrpením.
.
Jen se divím, že můj učitel neřekl rodičům, že mi to nejde. Pak jsem s hraním praštila sama a nelituji.
Mimo jiné zvládám hru na nervy
a.... Je fakt, že jsem na něj sbalila manžela, ale snad jsem
okouzlila i mým "úžasným" zjevem atd... jojo, dnes už Měsíční svit nezhraju celý a úžasná už taky nejsem. Ale jsme v pohodě a až nebudem, začnu zase pilovat Svit.
škoda, že nemám hudební sluch
ami30: Jó Měsíční svit....hlavní číslo, na který se balej holky
hodně štěstí na koncertě
Vždycky jsem chtěla umět hrát na klavír, ale bohužel hudební sluch mne obešel hodně velkým obloukem
Tak to máš štěstí. Já jsem občas dostala i přes prstíky. Potom jsem přešla k jazzmenovi Junkovi. Byla to skvělá zkušenost, takový zjazzovaný Měsíční svit zní taky krásně. Pan učitel měl trošku problémy s alkoholem, proto skončil. A když jsem zase měla pilovat stupnice, rozložené akordy a dodržovat notaci a rytmus, pomaličku mě to přestávalo bavit. Teď hraju dětem ve škole a dceři pro radost.
Přeji hodně vytrvalosti!!!!