Ahoj redakce,
no já jsem popravdě člověk, který se bojí docela často, a vím rovnou, že samotnou by mě nikdo třeba večer do lesa nedostal, no nožná ani ne ve dvojici:o)
Když jsem byla ještě žába, tak jsem ráda na naše bafala. Se divím, že nedostali infarkt. Jednou jsme se s mamkou rozhodly, že vystrašíme tátu. Tak jak jsme přišly domů, uklidily jsme boty, bundy a šly se schovat na balkon a nechaly jen lehce přivřené dveře a čekaly, kdy táta přijde. Mysleli jsme si, jak nás bude hledat, kde jsme, a on si klidně sedl a koukal na TV. Takže čekaní na pravý okamžik se protáhlo a my se choulily na balkoně snad dvě hodiny. Měly jsme kliku, táta usnul na gauči u tv, tak jsme se pomalu přiblížily k němu a bafly, no musím říct, že jsme měly docela kliku, že nic neměl po ruce, jak sebou škubnul a letěl jen polštář:o)
Jinak já se děsně bojím pavouků a popravdě, jak nějakého většího vidím, tak nejprve slyšíte křik a pak mě jak běžím. V práci, když jsem zametala podlahu, na mě vyběhl velký pavouk, ten s krátkýma nohama, no fuj, jen si na to vzpomenu, tak mám husí kůži. Mě nic jiného nenapadlo než skočit na takový pojízdný stolek, co tu máme na přístroje, a protože nebyl zabržděný, tak se mnou jel přes dvě místnosti no a samozřejmě byl slyšet křik. Tak to donutilo se jít podívat ostatní na chodbu, co se děje. Každý měl ze mě srandu a ještě dlouho mně to připomínali.
I přítelova sestra má stejný strach z pavouků a teď minulý týden měla taky pěkný zážitek.
Ráno se probrala a otevřela oči a na zdi u hlavy byla tarantule – někomu z domu prý utekla. No v tom šoku mazala pryč z pokojíčku a brečela si v obýváku, neb byla doma sama a neměl kdo jí ho chytit. Naštěstí to bylo ráno a slyšela, že je sousedka doma, jenže než se odhodlala slézt z gauče, tak pavouk podlezl dveře, mířil ke gauči. Ani prý neví, jak se dostala z bytu, a dotáhla tam sousedku, jenže pavouk se schoval za obývací stěnu. Tak, jak byla, popadla tašku, do ní naházela nějaké to oblečení a malování a do práce odjela autem i v pyžamu tak, jak byla. Po práci pak raději jela za rodiči na chalupu a tam byla celý víkend, neb nebyl nikdo ze známých, kdo měl odvahu ho chytnout. No je fakt, že jsme si měli vyzvednout taky nějaký věci od rodičů z bytu, ale mě by tam nikdo ani nedostal heverem a přítele taky. A jak to dopadlo... chytnuli ho až v úterý v koupelně. Takže na návštěvu už zase můžeme.
MartinaC
Mít v bytě něco takového, jako je tarantule, tak zdrhám taky i v pyžamu. Přítelova sestra musela utíkat po svých, co? Jo, kdyby tak měla ten Váš vozík... :-))
Jinak - co se týče "bafání" na rodiče, toho jsem si užila taky dost, ale maminka nám to zakázala, protože ji z toho vždycky mohlo trefit. Hrůza. Tatínka jsem jednou vyděsila k smrti. Paní učitelka ve škole měla na brýlích - v koutku - nalepeného šmoulu. Přišlo mi to tehdy moc krásné a chtěla jsem, aby tam měl tatínek taky takovýho. Koupila jsem velkou nálepku taťky šmouly a vplížila se k němu brzy ráno do ložnice. Musela jsem se dostat až k brýlím na nočním stolku (lezla jsem proto pod postelí - kdyby slyšel vrznutí parket a otevřel oči, tak aby nikoho neviděl a řekl si, že se mu to asi jenom zdálo). Nalepení se vydařilo.
V devět vyběhl otec z postele, brýle na nose a řval: ,,Ježiš, já nevidim na pravý voko!"
Pak sundal brýle, našel taťku šmoulu a vymydlil ho kartáčkem do umyvadla :-(
Nový komentář
Komentáře
malý pavoučci prý nosí peníze
Sklípkana máme doma taky, potvora nechce už 9 let zdechnout, ale nebojíme se ho. Když dvakrát utekl, hned za první skříňkou jsme ho našli, přiklopili kelímkem, podebrali a vrátili do akvárka. Klidně vydrží i půl roku hlady, jen vodu musí mít. Ale do ruky bychom se ho báli vzít, střílí chlupy ze zdku a to pak svědí.
Pavouků se nebojím, pavouků se štítím. Ale tarantule bych se i bála. No zrovna včera večer si sedím ve vaně a relaxuji, když najednou vidím pavouka. Ještě že byl
doma a zlikvidoval ho.
Pavouků se bojím děsně a tarantule taky.
Pavouci mi nevadí, ale tarantule bych se asi bála. Ale strašně mi vadí žížaly - už od dětství.
Pavouci se nezabíjí, ani malí, ani velcí. Malýho si dám doma do evidence, abych se příště už nelekla, až ho potkám, a může s náma bydlet. Velkýho bych asi musela chytit a najít majitele, ale snažila bych se to udělat tak, abychom přežili oba
paviocko: to "skorotchyně" a kamarádka tvrdily taky a pak s nima spaly v jednom pokoji
Jéééé, tarantuli bych si odchytla a dala do akvárka. Miluju pavouky :o)) Kdyby mi je měl kdo krmit, když odjedu na dovolenou, tak bych si nějakého klidně pořídila (tchyně ani moje máma už by v životě nepřekročily práh bytu :o)
tak potkat takhle poránu tarantuli, tak udělám to samý
. jednou jsem šla po schodech do pokojíčku a na shcodech obrovskej pavouk, takže křik a letěla jsem zpátky dolu - nikdo ho samozřejmě nechtěl jít zabít a když se asi po půl hodině rozhoupali, tak už tam nebyl... odmítla jsem jít spát nahoru - museli mi přinést peřinu dolu a já spala v jídelně
.
Šmoula na brejlích je super
tarantule,tak to je síla
Hi, hi, 2 tarantulky chovám doma
. Ale děsím se, že kdyby mi někdy náhodou utekly, tak by je nějaký soused je rozmázl po zdi. Tak si je hlídám
tatka šmoula je bomba
Já bych mu přenechala byt a zdrhla navždy
tatťka šmoula
a tarantule taky dobra
teda tarantule..to bych tam taky nešla..
"Ježiš, já nevidim na pravý voko!" ... Markéto ...
taťka šmoula je dobrej :-)
To by mě kleplo. Tarantule fuj. Ta snad může i kousnout. Jo a ten vozík, taky dobrý. To bych chtěla zažít, vidět někoho jet přes 2 místnosti
Tak to už je horší než pavouk.