Milé řidičky. Trochu jiný pohled na autoškolu VÁM nabídnu z mého života. Řidičkou jsem už dnes skoro 27 let.
V roce 1998 mně můj velmi dobrý kamarád požádal, zda by jsem mu vypomohla v autoškole . Kondiční jízdy. Na dohodu. Udělala jsem si malý učitelák, tedy oprávnění na výuku v autoškole. Auta, motory, to je moje záliba. Žáků na kondiční jízdy bylo vždy dostatek.
Většinou ženy, s řidičským oprávněním , ale díky neomaleným a hulvátským manželům jim nebylo umožněno jezdit. Většinou si stěžovali na to , že je jejich manžel hodně peskuje, že jim nadává do krav a jiné čeledí zvířat, /povětšině malé obratlovce/,ponižuje, je a podobně. Když jsem poslouchala příběhy žen, nevěřila jsem jak hulvátský se může manža chovat k ženě, pokud se to týká jeho auta.
Po pár kondičních jízdách jsem většině žen dodala zdravé sebevědomí, protože už řidičák měli . Vždy , když zavolali do autoškoly , že chtějí mně jako instruktorku na kondiční jízdy, tak mně to i trochu potěšilo. Naše trasa s autoškolou byla vždy ze Smíchovského nádraží směrem na Lahovičky a zpět, přes Zbraslav. Všechny ženy to zvládali dobře , a tím jím patří poděkování.Až na jeden případ.
Antitalent, na řízení auta. Táta zaplatil pro svojí dceru kondiční jízdy . Požadavek tatínka byl a chtěl, aby se jeho dcera naučila řídit vlastní auto. Na Zbraslavi, kde dívka bydlela, mně čekalo jedno překvapení za druhým. Jedno v podobě 2 nabouraných aut, hodně drahých Audi 2A a PEUGEOT . Vždy pravý blatník.
BOŽE , řekla jsem si , tá má snad mozečkovou poruchu, že neumí rozeznat pravou a levou stranu. Nebyla jsem daleko od pravdy. Slečna nasedla do Peugeota, a já trnula hrůzou , co se bude dít. Milé řidičky, tato 20 letá majitelka řidičského oprávnění nemohla nastartovat auto.
Své vlastní.
Zařazená rychlost, místo neutrálu . SKOK a přískok. No chvíli jsem čekala až bude v klidu a vysvětlila jsem ji jednoduchý princip startování motorů. Koukala na mně, a říkala, že to zkusí ještě jednou. Pak se jí to povedlo, ale z rozrušení nabrala bránu , kterou měla projet. Požádala jsem jí ať si vystoupí, že ji s autem vycouvám . Vycouvala jsem na vedlejší komunikaci, zapnula výstražná světla a posadila dívku za volant. Hodina ubíhala , dívka zas nastartovala s ruční brzdou a s tou popojížděla.
To už jsem začala hodně pochybovat o jejich schopnostech řídit motorové vozidlo. Projela asi 800 metrů po vedlejší komunikaci a zeptala jsem se jí, zda vidí dopravní značku Stop, dej přednost v jízdě. Řidička zastavila , ale tím způsobem že rovnou v rychlosti zatáhla ruční brzdu.
Skok do neznáma........ To mně dorazilo.
Vzdala jsem boj s větrnými mlýny a zavolala kamarádovi, že k této řidičce už nikdy více. Dal mně za pravdu. Údajně se u ní už vystřídalo 5 instruktorů se stejným výsledkem. Nevím jestli tato majitelka řidičského oprávnění brázdí silnice a rychlostní komunikace, ale myslím si , že určitě ne. Dnes je už tento příběh jen vzpomínkou na to jak rychle ubíhá čas .
Hezký den pro ženy, pro které je řízení auta tak, jako pro mně koníčkem, potěšením, zálibou, ulehčením života a hlavně osvobozením od dojíždění za prací, třeba 50 kilometrů denně jako pro mně.
Tana M.
Ta jezdí, Táňo, tutově jen na kole, a to ještě raději jen v noci :-)) M.
Povídáme si dnes o vašich zážitcích z autoškoly a prvních metrech s čerstvými papíry. Jaké jsou vaše vzpomínky? Pište na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Já mám řidičák od 18, pak jsem učila techniku jízdy - spojka, řazení atd. manžela. Málem mě trefil šlak, když měl jednu nohu na plynu a druhou brzdil
teď má naježděných několik statisíc km kamionem po Evropě. Holky si dělaly řidičák taky v 18 a když začaly jezdit, tak chtěly se mnou. Odemne to zvýšení hlasu, při nějkém kiksu braly nějak líp než od manžela.
Irad — #23 ano, někomu to parkovište bohatě stačí. Pak to už jede dobrě. Ale bohužel , tato dívenka si pletla levou i pravou stranu. Při odbočování doleva zásadně otáčela volant doprava a opačne.
Motty — #37 Motty, to máš moc hodného manžela. Manželu , co nadáva ženám při řízení motorového vozidla je dnes už asi méně. Já by jsem s takovým typem muže nemohla žít. Mně ten můj nenadáva, je slušný, a moc hodný.
Dante Alighieri — #39 s kamarádkou se mi taky jezdi dobře, a to probereme spoustu věcí po cestě. Manžela jsem určitou dobu vozila do nemocnice, a vždy byl v pohodě. Ale ty rady, "zařad se do pravého pruhu,"
to mně neminulo.
Některé tady píšete o tom, jak vás nervuje manžel. Já za sebe můžu říct, že můj přítel je nejhorší spolujezdec. Je schopen mi poradit i "je zelená, jeď" (tuto radu jsem skutečně obdržela). Než mi řekne, že musím do jiného pruhu, podívá se, jestli je volný.
JÁ přece řídím, JÁ kontroluju, jestli je volno! Trvalo dlouho, než se naučil být zticha a nesledovat provoz za mě. Musela jsem mu vysvětlit, že pokud mě nase.e svými radami, začnu bejt za volantem nebezpečná (což se potvrdilo, když jsem málem způsobila kolizi). Jednou už jsem na něj opravdu hodně zařvala "drž hubu" - jinak to nešlo. S kamarádkou a ségrou se mi jezdí dobře, prostě kecáme a pohoda.
Já nechápu proč jsi s ní sedla do jejího auta? Zvlášť, když jsi ji viděla poprvé. Kondičky se vždy jezdily ve školce, bez pedálů s ní mohl jezdit ten její tatínek.
malvina — #36 Já jsem o kondičních jízdách nic nepsala, jen jsem reagovala na ty nadávky od manželů. Pro mě je naprosto nepředstavitelný, že by mi manžel někdy řekl ty krávo.
jastura — #29 ano ,jsou typy aut, které při startování skáčou. Mně to taky občas kdysi dávno dělala stará 1OO škodovka. Bože, TO UŽ JE DÁVNO.....
Věrulinka — #31 Věrulinko, moc se mi líbí vždy u tebe ten nadhled. Každý člověk umí něco jiné.......
Odemětobě — #28 to mně říkalo dost řen, jak je manžel vystresuje a pak nemohou vůbec řídit auto.
Věrulinka — #31 Ted me napadlo, ze jestli se na ni vystridalo 5 instruktoru, tak jak by se muzi radi stridali a mlade slecne
, tak se ani neni cemu divit, ze neumela ridit.
Někdo prostě na to nemá a šmytec, jasně byla příkladem
Já jsem si udělala řidičák teprve nedávno, takže zkušenosti mám docela čerstvý. Když jsem od zkušebního komisaře uslyšela to slovo "prospěla", měla jsem fakt velkou radost. On pak ještě dodal, že mi přeje, ať mě řízení baví a aby mi ten, kdo bude ze začátku jezdit se mnou, mi to řízení hned neznechutil. Nebylo mi dost dobře jasný, proč by mi to měl někdo znechucovat a když tady teď čtu ty komentáře, jak někomu manželové nadávají do krav a podobně, tak tomu ani nemůžu uvěřit. Tohle si neumím představit ani ve snu, že by na mě manžel řval, že jsem kráva. Asi žijeme v jiným světě, ale takhle se doma ani v autě fakt netitulujeme.
Irad — #23 já jsem se znovu učila řídit po 10 letech od AŠ. Přítel mě to učil v Renaulku 19 a říkal, že až to zvládnu bude pro mě naše Subarátko snadné a pojede mi to samo. No, už pár měsíců občas jezdím hádejte v čem? V Renaultku, protože se Subaru se nerozjedu nebo hopsám
....
kačinka — #24 tohle dělal manžel i přes moje protesty s oběma dětma. Nejdřív si dělaly papíry na malé motorky,pak na auto,silnější motorku atd. Všechno v jedné autoškole, takže poctivě absolvovaly všechno kromě teorie, ta stačilo poprvé. Ke zkouškám si to stejně zopakovat musely.
Já jsem si dělala řidičák jako stará baba na MD, instruktor byl velmi klidný a pohodový pán. Horší pak byly jízdy s manželem: K...a,kdo tě učil řídit?!!! On třeba nikdy nevymaškával spojku a neřadil nižší rychlost před křižovatkou nebo nepoužíval přerušované brzdění s kopce. S ním jezdím nerada.
Děcka jezdí od okamžiku,kdy dostaly do ruky papíry, syn ve 20 absolvoval okruh Evropou,asi 3000 km a dcera se taky nebojí vyjet kamkoliv.Chápu rodiče,kteří se bojí o auto,že na něj dlouho šetřili,ale když ty děcka nebudou jezdit,nezískají jistotu nikdy. Pak jsou jako řidiči nebezpeční ostatním.
Irad — #23 Presne tak. Ja jsem se s tatovou stodvacitkou taky nerozjela a tim pro me po autoskole na par let veskere rizeni skoncilo. A treba je pro me prekvapeni, ze nakladak 5,5t ma citlivejsi pedal nez osobak, ze tak snadno nechcipne, protoze ma vetsi obsah, ze nektere auto se zarazenou rychlosti jede samo po rovine i bez plynu, protoze to ten motor z mne neznameho duvodu nejak sam zvladne. Taky jsem se divila, ze nektery nakladak se muze startovat i pomoci tlacitka, ze u traktoru musim zastavit, preradit rychlost a pak pokracovat, ze u nekterych nakladaku se radi s meziplynem, ze tirak ma i 20 rychlosti...
Bébina — #25 Kámoška se při kondicích ptala na vyřazení a řekli jí, že je to blbost, že už se to nedělá. Ale oni asi v autoškole chtějí, aby se člověk naučil podřazovat a řadit tak, jak to jde za sebou. Někdo mi zase říkal, že se bojí, že tam pak ten "žák" nedá rychlost. Je fakt, že praxe člověka naučí víc - to je jako v normální škole.
macamala — #19 Me vubec prijde, ze v autoskole ucili hovadiny ale rozhodne ne to, jak ridit auto. Kdyz mi pak pritel rikal, co se ma jak delat, tak jsem jen valila oci a rikala, ze to nas vubec neucili. Treba to zpomaleni vyrazeni, podivani se jestli neco nejede a opetne zarazeni a pokracovani v jizde. Proc, kdyz se to pouziva? Co je to za blbost ucit se jen zastavit a rozjet a stat nekolik minut na semaforu se seslapnutou spojkou? Proc nas neucili, ze dokud se kola toci, zarazujeme dvojku a vys, podle rychlosti?
Mě učil otec řídit jen co jsem dosahla na pedály. Napřed na poli, pak i po cestě, takže do autoškoly jsen v 18 nastupovala vcelku poučená. Při první jízdě se na mě učitel tak divně kouknul a pravil, že se uvidíme u zkoušek. A protože jsem dělala autoškolu v rámci gymplu, orazítkoval mi příslušný počet (podle povinného počtu jízd) kolonek v omluvném listu a fakt jsme se viděli až u zkoušek a prošla jsem napoprvé.