Nemám recept na dlouhověkost. Jediné co mohu poskytnout , jsou rodinné zkušenosti, kde se moje prababička dožila 96 let. .... To je roků.
Jediné co vím a odnáším si do praktického života, je to , že moje babička žila velmi poklidným, skromným a nenáročným životem. Žádné kouření,teméř žádný stres,práce na zahradě, rodina, děti, velmi jednoduché jídlo, kde převažovala zelenina a to co dala "matka země" , tedy zahrada: brambory, rajčata,papriky,mák ořechy,jablka hrušky,švestky, vajíčka od slepic.... Jednou za týden maso. A to jen někdy. Kafe melta a v ní namočený rohlík, to byla její snídaně, snad celý život.
Pamatuji si moc dobře, že už ve věku 90 let cítila trochu bolesti kloubů, nikdy o tom moc nemluvila .Jen si kolena mazala nějakou hrozně vypadající mastičkou ,snad s kafrem. Recept na dlouhověkost není.Ale jedno určitě vím, že tak , jak většinou žijeme, tak taky umíráme.
Dnešní hektická doba určitě ani nepřipouští, aby se lidé dožívali 90 let . V populaci ich je velmi malé procento.A taky nevím kolik lidí touží ,dožít se věku 96 let.? Určitě velice málo.
TANA M
Text nebyl redakcí upraven.
Milá Táňo, podle statistik seniorů nad 80 a dokonce i 90 let prý stále přibývá, a to díky moderní medicíně. Nicméně vaše babička se očividně obešla bez ní, a to si zaslouží uznání.
Recept na dlouhý život – to je téma pro dnešek. Co děláte pro své zdraví, pro to, abyste žila co nejdéle? Jaké recepty vám radili vaši blízcí? A máte nějaký vlastní, originální elixír života?
Piště nám svoje rady, tipy a triky pro dlouhý život na e-mailovou adresu:
Vaše příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a autorka toho nejzajímavějšího se může těšit na odměnu.
Nový komentář
Komentáře
malvina — #11 no já nevím, náš děda kouří a pije od 14 let a už má požehnaných 85 a je pořád při síle.
Taky nemám recept na dlouhověkost, ale mopje stařenka se dožila 93 let a přitom měla stále jasné vědomí a paměť. Když si zlomila nohu v krčku tak ji neoperovali, ale pouze
zavěšením nohy ji to srostlo. Nedá se říct, že by jedla pouze zdravá jídla. Sice nekouřila, ale ráda si dala štaprdličku ostrého (moravanka), kávu, sladké to byla její vášeň. Můj otec se rovněž dožil 93 let, ale byl to zeť stařenky. Ten zase zásadně nejdl sýry a zeleninu a opět rád mlsal. Bohužel v 90 letech si zlomil rovněž nohu v krčku, ale po operaci a narkéze se mu ztrácela paměť. Rovněž taky nekouřil.
Tak nevím, ale pro nás je nejhorší stres, který nyní panuje v našem životě.
Jojo, moje babi si celej důchod hrozně užívala - prej, když už jsem stará a nikde neutrácím, můžu si to dovolit. Takže máslo, šunka, luxusní čokoláda, když alkohol tak whisky cream
A taky se dožila 89. U ní to byl humor, co ji dělalo kouzelnou.
Myslím, že se naše babičky dožívaly vyššího věku, protože opravdu žily střídmě, když jsem poslouchala babičku, tak do školy chodila několik km pěšky a do práce také.A dožila se 89 let.
Pracuji v hospici a vím, že mnoho lidí, kteří nikdy nepili, nekouřili a žili skromně, nakonec stejně odešlo poměrně brzo (většinou na rakovinu). A naopak. Mnoho těžce závislých kuřáků a alkoholiků se v pohodě dožilo osmdesátky. Co se má stát, se stane. Takže tomu nadpisu se jen usmívám.
Věrulinka — #2 ta skromnost nebyla jen v jídle ale i v životě. Nic moc , utrata skoro nulová, byla to generace lidí ,kt. zažili válku, a tak se to šetřili , kde se dalo.
DanaD — #1 já se tak kolem sebe dívam, a lidí ve věku nad 90 ani nevidím, to vetšinou leží v ústavech sociální péče , nebo v nemocnicích. Ale tam jen velmi krátce.
denkas — #5 jo , melta to byla jediná dostupná káva . Mnoho lidí si na to vzpomene, jaký měla hrozný obal ale byla chutná,,,,
Taky sem vyrostla na meltě! A "nadrobit" to sem milovala!!
Moje babička žila velmi skromně. Zemřela v sedmačtyřiceti.
Věrulinka — #2 Jo , ta moje taky. Vlastně byly skromné obě
Ano naše babičky žily opravdu velice skromně, ta moje také
vzdycky si vzpomenu na herce Sovaka jak v jednom televiznim vystoupeni rikal:
Nejdulezitejsi je dozit se osumdesatky. Vsimnete si jak malo lidi nad osumdesat umira