Pěkné ráno,
za dob studií jsem byla nucená chodit na brigády. Všechny možné práce které jsem dělala nebudu popisovat. Hlídání dětí bylo procházkou růžovou zahradou.
Mytí nádobí jsem taky zvládla,práce číšnice taky nebyla špatná.. Jednoho dubnového dne přišla moje spolubydlící Bláža s nápadem že půjdeme na brigádu do pekárny.
Te největší PRAŽSKÉ.
Směna začínala v 7 večer a končila druhý den v 7 ráno. Práce,kterou jsem já i BLAŽA dostaly, na tu do konce života nezapomenu.
Naším úkolem bylo podávat a rovnat chleba přímo z pásu který se nikdy neměl zastavovat, chleba přímo do přepravek. Těžká fyzická práce , monotonní, bez přemýšlení, ale hlavně bez zastavení.
Ze začátku nám to šlo celkem pěkně, ale jak se Bláža otočila k další kamarádce, že se potřebuje na něco zeptat, začaly se na nás další brigádnice valit tuny a tuny chleba z pásů.
Hrůza, dnes se tomu směji, ale tehdy to sranda nebyla. Po prvním zastavení pásu přišel podsaditý, pupkatý mistr, jeho břicho obsahovalo určitě všechny pivní tanky smíchovského pivovaru a zařval na nás :
", vy krávy při práci nesmíte mluvit."..
Další průpovídky nejsou bohužel publikovatelné. Do konce směny byl mistr nucen ještě 2 zastavit pás. Po těžce vydělané směně, jsem šli domů celá patra studentek,téměř beze slov. Na brigádě jsem vydržela týden a necítila jsem po naskládaných tunách chleba celý další měsíc zádové svaly , klouby rukou, a ramena.
Brigáda skončila a dnes už je to jen vzpomínka, že za dob studii není špatné si poctivou a tvrdou práci přivydělat na studium.
Tana M
Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.
No vidíš, a pak že na rčení „na chleba se těžko vydělává“ není jádro pravdy. A což teprve „u chleba se těžko vydělává“.
Mmch – muže, jež spolykal všechny tanky smíchovského pivovaru, bych chtěla vidět. A nebo raději ne. :-))) Míša
O brigádách nejen bramborových a chmelových a o zážitcích nejen veselých z těchto činností pocházejících si povídáme dnes na redakce@zena-in.cz.
Kdo z vás si vzpomene na tuhle celou říkanku?
Dráty pod vodou - KABEL
Díra ve zdi - TUNEL!.....
..... DOKONČETE TEXT VE SVÉM PŘÍSPĚVKU POSLANÉM REDAKCI A VYHRAJTE CENU!
Nový komentář
Komentáře
Milala — #9 i ty 4 dny to byl taky zasloužený úspěch
Něco podobného jsem zažila na brigádě v konzervárně,kdy jsem odebírala sklenice s Moravankou.Nedej bože,když se smekla a spadla na zem,to jsem se potom válela i já,páč se mi to tom obsahu klouzalo.No vydržela jsem tam 4 dny
German — #2 všude stejné , taky to tam probíhalo podobně....
enka1 — #1 Enko, tam opravdu nebylo možné mluvit ani minutu, divím se že jsem tam vydržela celý týden
mistr byl pán s velkým "pivním mozolem", ..... ale vidět by jsem ho taky už určitě nechěla.
ToraToraTora — #4 tak to je jako s tím chlebem, tuny chleba se valily na mně ze všech stran.
Uplně bych zapomněla na praxi na drůbežích jatkách....jak ses chvíli zakecala, začaly padat kila a kila stehýnek
V pekárně pomáhal i můj...vždycky vzpomíná, jak namáčel koblihy v čokoládě a ráno mu z toho bylo šoufl, jak moc to bylo dobré
Já jsem taky byla kdysi dávno na brigádě v pekárnách. Zametali jsme strouhanku přímo ze země, pak plnili do sáčků a šup s tím do obchodu....
Neodolala bych a kousek si udloubla, vyrazili by mě během první směny.