Čtenářce Taně M brání v realizaci snů její milované osoby. Manžel, děti, kamarádky, maminka, a cítí zodpovědnost i za svou práci.
Dobrý den , dnes je zas moc hezké téma.
Když jsem přemýšlela nad tím, co mě vlastně brání v realizaci mých snů, přišla jsem na to, že to není jen moje pohodlnost a zaběhlý život v kolejích , které si určuje v podstatě každý člověk sám. Kromě toho mi v realizaci mých snů bráni i moje milované osoby . Manžel, synové, vnoučata, kamarádky.
1. Manžel- muž mého života, hodný, pracovitý, statečný, zodpovědný. Velký realista. Kdyby jsem mu oznámila ....drahý můj... jak se ti stydím psát, chci realizovat své sny .... a odjíždím do teplých krajů /Mauricius/ a chci jít učit malé dětičky angličtinu.
Můj manža...tak ,jak mně miluje se vším všudy, by určitě prozřetelně zavolal do psychiatrické léčebny, lékaři- kamarádovi ze studií ,aby prozkoumal můj duševní stav. Manža by mě určitě řekl..... „Kočičko, ty jsi se zbláznila“
2.Děti...... kdyby jsem svým synům oznámila, že śi odcházím plnit své sny z mládí....... ty by mně určitě řekli..... „Mami to nemůžeš.Kdo by hlídal o víkendech naše děti.... tedy tvé vnoučata“. Já by jsem řekla:, „Synáčkové... Já jsem si už užila dost s Váma, když jste byli malí harantíci.. /bezesné noci,horečky, plané neštovice, četné zlomeniny dolních končetin, odrovnané kolenní vazy ze sportů, hospitalizace na traumatologii s četnými pohmožděninami žeber při řádění na skatů./
Teď ,když mi přinesete Vaše děti na hlídání, mám 10x větší strach , než když jste byli malé vy.......
3.Kamarádky- , kdyby jsem oznámila 2 nejlepším kamarádkám , že si jdu plnit své sny z mládí......... ty by mně určitě řekli , že to nemohu, v žádném případě, protože by ani jedna z mých kamarádek nemohla volat ráno ve 3 hodiny , že je na dně, at za ní urychleně přijedu,a pod.
4.Maminka, kdyby jsem oznámila že jedu hodně daleko, že si jdu plnit své sny........... ta jediná by mě řekla :“Táni jdi, celý život o tom sníš...... jdi ,když to nevyjde tak, se vrátíš. .......
5 V práci - kdyby jsem dala výpověď ,určitě by mě řekli, že si musím najít za sebe náhradu, a čekala by jsem 3 měsíce ve výpovědní lhůtě na realizaci svých snů.
Vím, že kdyby jsem chtěla realizovat své sny, musela by jsem prodat byt, opustit milovaného manžela, maminku, děti, vnoučata ............ a to určitě pochopíte, že to žádný člověk ,který má duševní zdraví v pořádků neudělá.
Realizujte své sny , pokud nemáte žádné závazky, pokud jste Vás hřeje mládí a máte sílu na rozdávání.
Hezký den
Tana M
Děkuji Tano M za příspěvek. Četl jsem jej, a jak jsem se do vás vciťoval, sílil intenzivní pocit vzít koš, vyjít k popelnicím a již se nikdy nevrátit. Nemyslím to tak, že si žijete špatně. Mít rád tolik lidí a být milován jimi je úžasné. Ale také je to tíha, co na vás leží.
Když se zasním, vidím svobodu, ale bojím se, že by mne dlouho nebavila. Po čase bych stejně ta „břemena“ na sebe opět nabalil a vše by začalo od začátku…
Dnešním tématem dne jsou naše vnitřní limity. To, co nám zabránilo, nebo brání stát se úspěšnými, šťastnými a spokojenými. Dokážete to pojmenovat? Najdete odvahu nahlédnout na sebe s odstupem?
Mám na mysli i limity získané výchovou? Jste schopná sama jít do restaurace, do kina, na výstavu, na plovárnu, na koncert, do hor, do společnosti? Proč ne?
Jsem si vědom, že vás žádám o pohled do vašeho nitra. A proto slibuji, že pokud mne o to požádáte, tak nezveřejním váš nick a e-mail po zveřejnění smažu tak, aby jej nikdy nikdo nedohledal.
Jsem zvědavý na to, co vás podle vašeho mínění nejvíc vnitřně omezuje. Co vám brání, nebo zabránilo v tom si splnit svůj životní sen.
Nejzajímavější příspěvek ode mne získá parfém nebo toaletní vodu do 1 500 Kč dle vlastního výběru!
Nový komentář
Komentáře
RenataP — #19 a co má společného se sexem, že je člověk ženská? Jako že ho nepotřebuje? Kuš!
malvina — #21 tak to jo, já jsem člověk, který do toho jde a hledá řešení. A ty sis jen potřebovala povzdechnout bez zbytečných rad
Suzanne — #17 Suzane, myslím že věk není tím hlavním problémem. Ve mně jsou ty bariéry nastavené tak, že pořád cítim zodpovědnost , za své syny, neopustila by jsem jen tak vnoučata, manžela, kamarádky. Navíc stejně by mě pohltilo, to co psal dnes RADEK......po čase by jsem zas na sebe nabalovala starostí druhých, kamarádů, přátel a začalo by vše jako na začátku.....
enka1 — #16 Enko, to je nejlepší nápad. Večer sednu ke kompům a začnu psát. Opravdu chci učit malé děti někde na Mauriciu. Založit nadaci nebude problém , a učitelky anglického jazyka jsou pořád žádané.Díky.
malvina — #14 ale co furt máš s tím duševním stavem??? Kdybys chtěla v 65 letech odjet jako provazolezky s první cirkusem, co se mihne městem, tak budiž.
Ale to nepředpokládám, všechny tyhle vnější bariéry jsou o tom, že na nás je někdo závislý v péči (děti, manželchudáček) a nechtějí přijít o komfort. A my se chceme drze urvat a vzít jim pravidelnou stravu, čisté oblečení a sex a to se těžko snáší....
A tak mě napadá, jak my ženský to máme vlastně super - nám to nikdo nevezme!!! oblečení si obstarán, když se na mě někdo vyprdne s jídlem, tak si taky poradím a bez sexu se obejdu...tradá... ještě že jsem ženská!!!!
ToraToraTora — #12 no to mi je jasný, že ty bariéry jsou v nás. Ale ani s horou odvahy se neudělám "bezdětná" ve chvílích, které jsou k tomu plnění třeba...
a neradit prosím, že s dětma - mám v sobě bariéry a na gyndu či na pohovory s dětma - to je děs!!!!
malvina — #14 Ale já znám paní, co v pětapadesáti letech odjela na rok do Ameriky. Pracovat Prostě jí odrostly děti, manžel musel přijmout fakt, že na rok odjíždí a bylo po ptákách. Dělala v restauraci, u toho chodila na kursy angličtiny, po návratu ji vzali do práce zpět, protože získala zkušenosti, jazykovou vybavenost apod. Nemyslím, že by tě v dnešní době někdo posílal do blázince za to, že odjíždíš do zahraničí. Pokud se nestaráš o nesvéprávnou osobu, kterou bys tímto zanechala o hladu.
Utvoř nadaci, sežeň sponzory.......a jeď
malvina — #14 Když já manžesltví a děti považuji za vnější bariéru. vnitřní je strach, neschopnost se urvat a tak. Koneckonců se každý sen dá transformovat na reálné měřítko a dostát mu. Nebo napůl reálné a jít za tím. Někdy je cesta důležitější než cíl
ToraToraTora — #12 TTT -vždy vtipná a japná odpověd. Bariéra ve mě je ta , že by jsem musela -dát vypověd manželovi, dát výpověd jako hlídací babička,vypověd z práce, a pak by jsem mohla realizovovat své nenaplněné sny.
Výpověd manželovi by jsem stylizovala-Důvod " pro realizaci svých snů dávam výpověd z manželství k 30.8.2011.Odjíždím na Maurícius , učit malé děti angličtinu." Sudce by zcela zaručeně požádal o přezkoumání mého duševního stavu.
maje — #8 nepopírám, děti naplní náš život vrchovatě.....
RenataP — #11 S holým zadkem, bez hlídacích babiček s invalidním manželem jdu za sny dál. Největší bariéry jsou ty v nás.
ToraToraTora — #9 a taky se nesmí vytratit babičky, školní zařízení, použitelný partner, jež se umí o děti půl dne postarat, peníze a bystrý mozek.
Jinak si můžu ty sny leštit v hlavě společně s nočníky a pokakanými zadečky a vkleče za kuchyňskou linkou lovíc plesnivý rohlík od vánoc... Není to jen o ODVAZE.
Leda tak o odvaze spraštit polovinu manželova platu na hlídací paní a jít za svými sny
maje — #4 vidíš a já tomu svému říkám, že je idiot, protože jakoukoliv bejkárnu vysním, on ji začne realizovat
Dante Alighieri — #5 Dětmi život nekončí a většina snů se dá splnit i s nimi. Jen se nesmí zapomenout a vytratit odvaha věř mi.
malvina — #7 to zní, jako by jí pak měl skončit život
Dante Alighieri — #5 život s dětmi je taky fajn. jen na to musí být člověk vnitřně připravený. já myslela, že jsem. no nebyla. ale stejně nelituji. někdy si říkám: co by bylo, kdyby... ale něměnila bych.
Dante Alighieri — #5 Dante,,,, utíkej pokud to jde. Jdi za svým snem, pak když přijdou děti, rodina, manžel...... vše, tě bude tlačit do jiné dimenze
maje — #4 naprostý souhlas, taky vidím za tím jeho pohodlí..... které navléka na realitu. Jako by jsem slyšela svého manžela.Jdi, ale..... domácnost musí fungovat.
Proto mě tak děsí, že už mi zbývá už jen pár let života bez dětí. Mám pocit, že toho musim ještě strašně moc stihnout, než přijdou. Já se prostě musim vykašlat na svoje limity a rozlítnout se, jinak mi za pár let definitivně ujede vlak.
malvina — #3 můj manžel najde 1000 důvodů, proč bych se neměla "prolétnout". na jednu stranu tvrdí, že mi v cestě za svými sny stát nebude, na druhou stranu je to: ano, plň si přání. ale musím mít to svoje pohodlí, na které jsem zvyklý a které chci. a pokud ti zbyde nějaká volná chvilka, tak jdi. proto vím, jak moc to (tehle realistický přístup) člověka tlačí k zemi
RenataP — #2 Renato, když jsou děti malé, máme svázané nejen ruce, hlavu, nohy,,,,,, ale i své sny..... To období, bylo to nejkrásnější období života. Manžela neviním za to , že by mě omezoval ve svých snech....... je to opravdový realista a našel by minimálně tisíc důvodu ,proč by jsem své sny neměla realizovat.