Za mnou plavat nemůžeš, odtud už není návratu," řekl tatínek ve snu čtenářce T.M. Druhý den se dozvěděla, že zemřel. Navázali jste taky někdy spojení s někým blízkým? Mně se to zatím nepodařilo, ale znám několik lidí, kteří něco podobného zažili.
T.M. píše:
Na dušičky vždy vzpomínám na svého otce, který to u nás doma neměl s 5 ženami věru lehké. Samé baby. Babička, máma a my, 3 sestry. Vždy si vzpomenu, jak mě naučil plavat, jak byl férový člověk, jak nás učil bruslit na zamrznuté řece, jak mi hladil vlasy a zaplétal copánky.., jak nás naučil poznávat přírodu, lesy. Když už jsem byla dospělá a studovala v Praze, chtěla jsem mu tolik toho říct. Jak ho mám ráda. Bohužel, už to nebylo možné, už stál na druhém břehu řeky.
Týden před jeho odchodem na druhý svět jsem měla každou noc stejný sen. Stála jsem na břehu řeky a chtěla jsem plavat za ním. Řěka byla hluboká, rychle plynula a byly na ní velké modré výry. Chtěla jsme do řeky vstoupit, ale táta mi řekl: "Děvče moje, tady nemůžeš, já už jsem na druhém břehu ,odkud není návratu."
Ráno jsem se probudila, celá jsem se třásla. V poledne mě zavolala sestra Jana a řekla mi, že ráno táta umřel. Každý rok si zapálím svíčku a myslím na něho. T.M.
SOUTĚŽ!!!
Napište nám i vy, jak jste na tom o Svátku všech svatých. Na koho vzpomínáte? Myslíte si, že duše mezi námi skutečně žijí, nebo je to výmysl? Na vaše soutěžní odpovědi čekáme do 16. hodiny na adrese:
Nový komentář
Komentáře
V-Penicilin — #3 nebylo to ODS. Zcela jistě.
Fujtajksl, řeka plná modrých ptáků
Gabsi — #1 ano, ale je ro ze života. Z toho reálného.
Mrazí mě z toho.