Já jsem na něj zavítala poměrně nedávno a nemůžu si ho vynachválit. Baroko se vznáší i ve vzduchu, příjemný personál, zajímavé exponáty. A nakonec oběd v místí hospůdce s točenou malinovkou.
Na Kuksu jsem se stavila cestou ze zoo ve Dvoře Králové, o které jsem vám nedávno psala TADY. Je to pouhých 5 kilometrů za městem, takže hravě lze spojit dva výlety dohromady.
Přijedete do vesničky Kuks, auto necháte hned u silnice na parkovišti a pěšky se vydáte za skvostem hraběte Šporka, 26 Braunovými sochami, vinotékou, vojenským lazaretem, a odhodláte-li se k výletu tento víkend, tak i historickou rekonstrukcí „napravování“ jeho bývalého pána.
Zámek Kuks není vůbec žádný zámek. Ten stál naproti současné stavbě, která sloužila jako lazaret a kostel pro vysloužilé válečné veterány. Zámek je už od začátku 20. století v rozvalinách, zbylo po něm jen krásné barokní schodiště lemované vyschlým korytem ozdobného vodopádu, které se náhle vyloupne mezi vesnickými domky.
A když po něm sejdete, dojdete po široké cestě mezi loukami ke kostelu sv. Trojice. Hned nad ním začíná defilé soch Matyáše Brauna, který zde pracoval pro zakladatele areálu Františka Antonína Šporka. Lazaret, lékárna U granátového jablka i kostel jsou součástí prohlídky.
V domě se také nachází jediná profesní instituce svého druhu u nás - České farmaceutické muzeum. Exponáty jsou zde i úsměvné. Lektvary, sušení švábi, masti z kozích bobků a žabího slizu a tak dále.
Koho by samotný Kuks neuspokojil, ať znovu nasedne do auta a vydá se pár kilometrů k přírodní galerii biblických výjevů, zvanou podle svého autora – Braunův Betlém.
Historie objektu:
Otec F. A. Šporka byl obyčejný voják, který to však dotáhl až na generála a císařem byl v roce 1664 povýšen do šlechtického stavu. Získal tím velký majetek, což později umožnilo jeho synovi uskutečnit kolosální stavební projekt. Byl totiž značně zakomplexován ze svého nízkého původu, a tak chtěl o sobě nechat vědět. Začal stavbou lázeňské osady v Kuksu, kde byl objeven léčivý pramen. Šporkovy budovatelské aktivity v Kuksu vyvrcholily v letech 1707–1717 výstavbou špitálu Milosrdných bratří s kostelem Nejsvětější Trojice, na nichž pracovali barokní velikáni té doby. Architekt G. B. Alliprandi, stavitel P. Netolla a kameník G. B. della Torre. A teď k tomu nejznámějšímu: autorem plastické výzdoby před chrámem a špitálem je slavný český barokní sochař M. B. Braun.
Špitál v Kuksu byl určen jako útulek pro stovku chudých a zestárlých poddaných a vysloužilých vojáků.
Špork učinil z Kuksu významné středisko kultury a zábavy, ale jen na 40 let. Úpadek nastal už na sklonku Šporkova života. Jeho dědicové o sídlo neměli zájem. Zámek chátral, až byl v roce 1901 zbořen docela.
Otevírací doba: duben a říjen: SO, NE a svátky 9:00–17:00 hodin
Vstupné: Hospital – dospělí 50 Kč, žáci, studenti, ZTP a senioři 30 Kč, organizované skupiny dětí do šesti let 10 Kč
Rodinná hrobka – dospělí 20 Kč, žáci, studenti, ZTP a senioři 10 Kč, organizované skupiny dětí do šesti let 10 Kč
Vše o nabídce, zajímavostech v okolí a seznam restaurací najdete na http://www.castles.cz/zamek-kuks/informace.html
Tuto sobotu
Zavítáte-li na „zámek“ Kuks tento víkend, čeká vás velké zpestření.
Nový komentář
Komentáře
Maisie — #8
Kuks je nádherný. Minulý rok jsme tam měli svatbu. Bohužel jsme netušili, že zrovna v ten den se tam koná vinobranní a bude tam zpívat Špinarka. Takže nakonec vlastně z malé svatby byla snad větší než měl Leoš Mareš :)
bubidani — #6 jj, turisti dovedou Karlův most zacpat úplně totálně a k tomu teď ještě ty neodborné opravy
ToraToraTora — #3 buďme rádi že se o kuksu ještě nerozkřiklo v japonsku
femme — #4 no tak o karlově mostě mi ani nemluv, člověk si to tam pomalu ani neprohlídne jak postupuje mravenčíma krůčkama... proto tam s přítelem chodíme zásadně ráno... tak kolem té 4h to je krásný chládek, v létě je už i viditelno, krása
Na Kuksu je krásně, mohu potvrdit, byla jsem tam předloni... jenom nedoporučuji hospodu, která je na druhém kopci, naproti hospicu, nad těmi starými schody. Bohužel už si nepamatuji, jak se jmenovala, ale ono jich tam moc není... vlastně už jsem zaregistrovala jenom jednu malou dole u schodů a pak na kopci vedle hospicu. V té "naší" jsme čekali na jídlo hodinu (!), a když ho konečně přinesli, stálo to za starou belu - všechno studené a maso jako podrážka.
bubidani — #2 já mám zase "za humny" Karlův most, Pražský hrad a další a další nádherné pražské památky, jen těch lidi co se tam motá
bubidani — #2 To víš, my turisti...já to mám z hradce za dvojími humny a i přes všechnu tu turistickou pakáž je tam nádherně. i ta vesnička je milá
Kuks máme "za humny" a je to tam opravdu moc krásné, jen těch lidí co se tam motá
Simono, ten schodišťový vodopád není tak vyschlý jak se zdá. Každoročně na vinobraní z něho teče mladé víno. jestli Vám Kuks učaroval, nenechte si to ujít, tahle akce stojí za to. A nejlépe nejezdit tam autem...