Mám talent říkat lidem pravdu přímo do očí. Ne každý to dobře snáší. Moje matka tomu říká nedostatek taktu. Není to nedostatek. Je to absence. Prostě žádný nemám.

 

Někomu může připadat (a také už mockrát připadalo), že jsem drzá. Kdepak. Jsem jen upřímná.

 

Můj talent málokdo ocení. Také proto, že jsem zamlklá. To pak vyzní ještě hůř. Je to vlastnost, která buď imponuje, nebo ne. Lidé, kteří můj talent neustáli, dožadovali se často omluvy. Nikdy jsem nechápala, za co se mám omlouvat. Věci se tak prostě mají, tak co?!

 

Řídit se úslovím "S upřímností nejdál dojdeš" se mi snad nikdy nevyplatilo. Narážet jsem začala už jako dítě, protože jsem v první třídě paní učitelce, která o mých rodičích před celou třídou řekla, že jsou lháři, řekla, že je kráva. A nebyla? Když jsem pak začala sama učit, měla jsem s tím také problém. Vysvětlujte bez schopnosti taktizovat matce, že její dítě, které mám v první třídě, nic neumí, protože ho dala do školy brzy...

 

Když jsem pracovala jako šéfredaktorka, myslela jsem si, že pracovat v týmu sympatických lidí se stejnými zájmy, kde se můžeme bavit upřímně a na rovinu, je to nejlepší. Bylo, kdyby mezi nimi nebyl jeden, komu to přišlo jako vrchol drzosti.

 

Jedna nadřízená mou lavinu talentu nevydržela a roznesla mě na kopytech. Uf!

Neříká se, že se má každý talent rozvíjet? Nebo to u tohoto neplatí?

Nestěžuji si a nečekám rady. Čekám vaše příspěvky k dnešnímu tématu - talenty.

 

 

 

Máte také talent, který vás tíží?

Nebo máte naopak talent, který vás vynesl až do nebes?

Mají talent lidé okolo vás? Závidíte jim, nebo ne?

Měla jste talent jako dítě a promarnila jste svou šanci stát se hvězdou?

Máte neobvyklý talent?

Těšíte se ze své schopnosti, ale ostatním to vadí?

Dědíte v rodině talent už celé generace?

 Napište nám o tom na:

redakce@zena-in.cz
Talentované čeká odměna!

Reklama