Knížka patřila vždycky neodmyslitelně k našemu dětství. Normalizační televize tehdy nenabízela zvlášť hodnotný a zábavný program, jakékoliv aktivity byly striktně vymezeny, a tak se mnozí z nás uchylovali ke knížkám dobrovolně a rádi. Podněcovali jsme vlastní fantazii, podvědomě hledali jiný a lepší svět, v knížkách jsme dokázali objevit sami sebe. I když duch doby dýchal ze všech stran, literaturu nedokázal úplně potlačit. A ten pocit, když jsme louskali něco nedovoleného, nebo přímo zakázaného!

Dnešní děti něco takového prožít nemůžou. Doba je hrne rychle před sebou, ze všech stran útočí nové a nové informace, kdo chvíli stál, už stojí opodál, a to doopravdy. Nic není zakázáno a pro zvlášť otrlé je naopak všechno dovoleno. Počítač se stává standardem pro stále mladší žáčky. Televize komerční i nekomerční chrlí další a další díly duchaplných seriálů a soutěží, cíleně zaměřených právě na dorůstající generaci. V prodeji jsou stále nové verze počítačových her, výrobci se předhánějí, kdo koho a v čem trumfne. Reklamní spoty a billboardy nás dnes a denně přesvědčují, co všechno naše děti musejí mít a bez čeho se zaručeně nikdy neobejdou. A kde se v tomto chaosu ukrývá knížka? Mají, nebo mohou vůbec dnešní děti mít čas na knížku? A nejen čas – taky chuť? Chce se jim sedět nad stránkami a louskat písmenka a zapojovat přitom vlastní mozek, když televize to udělá za ně? Když na počítači mohou virtuálně střílet, jezdit autem, hrát hokej nebo létat v letadle? Když jdou po ulici a na jedné straně je Adidas, naproti McDonald´s a za ním bliká obchod s elektronikou, všimnou si, že procházejí okolo knihkupectví?

Když vidím, jaký je dnes výběr knížek a co všechno mají děti k dispozici, je mi to skoro líto. Přes encyklopedie, romány, naučné knížky, humor, sport, jazyky až po klasiku, poezii, říkanky a leporela. Hlava jde z toho kolem, vždycky ráda procházím knihkupectvím a pokaždé mě nějaká knížka dostane. Ale je tomu tak stejně u dětí? Vydají se samy do obchodu, prošmejdí regály, pohladí láskyplně hřbety knížek a nakonec si nějakou odnesou domů? Asi by to chtělo začínat od malinka. V dnešním spěchu si najít čas a místo televizních pohádek, které jsou tak pohodlné, číst mrňousům knížky před spaním. Místo videokazet kupovat knížky předškoláčkům a spolu s nimi přicházet na tajemství písmenek. Větší děti brát do obchodu s sebou a zajímavé knížky jim nejen ukázat, ale taky si s nimi o nich popovídat. Nespoléhat na to, že od toho je tady škola. Není! Chuť a lásku ke čtení musí děti získat v rodině. Já vím, že to není vždy jednoduché. Ale děti samy s naší pomocí chtějí hledat cestu, kterou se jednou budou ubírat. A bylo by přece dobré, aby je na ní provázela knížka…


Šárka Kunická
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY