Čekám druhé dítě a manžel mi s ničím nepomůže. Jak to jen jde, chodí se s přáteli bavit a já zůstávám většinou i o víkendech sama. Tohle má být zodpovědné otcovství?
Ano, jsme rozdílné povahy. Zatímco já jsem spíš introvert, můj muž je velmi společenský, zářivá osobnost a bavič. Takového jsem si ho brala a takový se mi líbí. Moc ho miluju, pro rodinu zajistí vše, finančně nás zabezpečí, je skvělým otcem, ale doma ho moc neužiju.
Jasně, můžete si říct: Co by chtěla, panička, peníze jsou jí dobré, vysedává si v teplém hnízdečku se „zlatými“ kohoutky, tak proč nedopřát chlapovi trochu zábavy, když dře od rána do večera. Ve všem jsem s vámi zajedno, ale čeho je moc, toho je příliš.
Chtěli jsme velkou rodinu, koupili jsme starší dům na venkově, který jsme kompletně zrekonstruovali, ale většinu času jsem v něm sama s naší dvouletou dcerou. Když není manžel v práci, chodí se v době volna bavit. Tu na tenis, tam na kolo nebo jen tak s přáteli na pivo. Když nevyráží mimo domov, organizuje různé večírky s grilováním, hudbou, a vždycky je u nás spousta lidí.
Ke svému životu prostě potřebuje společnost, jinak by nebyl šťastný. Já to vím, dokážu to pochopit a přeju mu to, když vydělává peníze a všechno táhne sám, má právo na odpočinek po svém.
Nechci mu nic vyčítat, ale přece jenom se cítím být trochu odstrčená. Možná jsem teď trochu přecitlivělá, dřív unavená a ne zrovna zábavná, a nechci ho omezovat, ale když to takhle půjde dál, určitě si rozmyslím, jestli půjdu do třetího dítěte, jak jsme původně chtěli.
Nakonec by to mohlo dopadnout tak, že budu obklopená dětmi, tatínek se s nimi chvilku pomazlí, mě políbí na čelíčko a zase zmizí.
Chtělo by to nějaký rozumný kompromis.
Markéta
Nový komentář
Komentáře
bych mu strčila 2leté dítko na kolo sebou, ať si spolu užijí trošku legrace a maličko taky sama odpočívala, případně si užila po svém
asi moc skvělý otec nebude když se doma příliš nezdržuje
To, že ženská nevydělává, když má malé děti, je přece v pořádku. Proč se cítit zavázaná? Však pečuje i o jeho děti! Měla by si dopřát taky aspoň den týdně volna, kdy by starosti nechala na něm.
Já jsem se vdávala mladá, hloupá (a těhotná) :) O syna jsem se starala víceméně sama, pak se narodila dcera a moc se toho nezměnilo. Tatínek pracoval a pracoval.. mohla bych o něm říct spoustu špatného, ale jeho pracovitost musím uznat.
Tak jsme buď seděli doma nebo jsem s dětmi na výlety apod. jezdila sama. Pak jednou měl (ex)manžel volný víkend a někam chtěl jet. A ejhle - obě děti řekly, že nemůžou, že už něco mají. A on se hrozně divil. Říkala jsem mu, že nemohly vědět, že jednou za 15 let na ně bude mít o víkendu čas.
Já jsem ráda,že se mnou přítel u porodu byl.Nedokážu si představit,že by se někde bavil
Myslím si, že když si rodinu zakládáme spolu s chlapi, tak že by měli také trávit alespoň část volného času s námi...
mám kamarádku a ta řeší podobnou situaci,ona neustále doma se dvěma malými dětmi a tatínek živitel,když není v praci,tak má kolem sebe spousty kamarádů a koníčků
Altamora — #34 Hezky řečeno. Známá má psa a nedokáže mluvit zase o ničem jiném, než kolikrát jdou ven, co pes jedl atd.
martinik — #53 No já nevím, dřív to bylo vcelku běžné, že ženy udržovaly krb a chlap byl ve víru
Po kvalitě rodinného života se člověk pídí až posledních pár desítek let 
Docela chápu tento "výkřik". Jenže obávám se, že tu ona žena může najít akorát pochopení. Celou situaci však vyřeší jen a pouze s člověkem, kterého se to týká - s manželem. V takovémto případě je třeba o tom mluvit, nikoli se jen nechat litovat v diskuzi...
Tak to chodí v mnoha rodinách!
Otázka zní: Na co má tedy rodinu?
Hmm, život
Naštěstí tedy toto neznám. Manžel byl vždy po ruce, když jsem ho potřebovala a syn ho neomrzel ani po více jak 13ti letech.
Měla jsem to podobné
Znám podobné případy z okolí, doma to tak nemám,manžel s námi tráví hodně času a sám říká, že rád.
navia — #46 tsss... mě přišla na třídní schůzky matinka v doprovodu svého 16-ti letého puboše a připustila, že: "Máme problémy s rýsováním." Taky jsem se zeptala, jestli oba
Zajímavé bylo, že jen pubošovi to došlo...
Koho si vzala, toho má. Já nevím, čemu se paní diví? To je, jako když si vezme někoho, kdo denně chodí do hospody a pak je nešťastná, že má doma alkoholika. Já bych si chlapa, který by byl natolik odlišný ode mě, prostě nevzala.
Altamora — #18
Rikina — #33 Nedávno jsem se zeptala jednoho TATÍNKA na roční dceru a on mi řekl "už chodíme na nočník" Nevydržela jsem to a zeptala se jestli oba
lidicka — #7 Při prvním těhotenství mohla možná leckam s ním.. nepíše jaké mají možnosti hlídání. Navíc pokud je u nich doma pořád nějaká grilovačka apod., tak ji to třea zmáhá..věčné chystání, nádobí, uklízení... ale tohle by mu měla vážně říct.
Tak kamarádi a přátelé jsou super, ale abych pravdu řekla, tak taky bych návštěvu nechtěla mít každý den a určitě bych si chtěla užít i volnou chvilku jen s manželem a dětmi. Skusila bych si s ním promluvit, co mě trápí a aby se to nějak společně vyřídilo a ne, aby se člověk trápil v koutku duše.