Když se dostanu na dovolenou někam k moři, vždy hned studuju mapu, jestli není v naší blízkosti nějaký maják. Starý, rozpadlý, nějaká majáková troska, nebo funkční a opravený. Ta scenérie mě vždycky dostane. Umocní to ten pocit vnímání širé dálavy a nekonečného moře. Možná je to pro mnohé kýč, pruhovaný klasický maják na břehu moře, ale mně se líbí. Jsou vypravěči příběhů moře. Navíc, majáky prošly architektonickým vývojem a některé majáky jsou opravdovými skvosty.
Nedávno jsem četla, že maják si lze i pronajmout. Třeba v Chorvatsku. Údajně jsou „miniaturním rájem“. No řekněte, kdo by nechtěl zažít bouři, blýskavé nebe a moře plné vln za okny opuštěného majáku? Pěkná představa, že?
Co byl a je maják?
Majáky sloužily mořeplavcům ve správné orientaci již před 2 tisíci lety. Maják je nejčastěji výšková budova, věž, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Na vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti, a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu či skaliska. Zdroj světla dříve tvořil oheň zapálený na vrcholku věže.
K zaměření světla používali například Římané tvarovaných zrcadel. Časem byl oheň nahrazen olejovými lampami, hotový převrat znamenala třeba Argandova lampa umožňující vyšší účinnost při spalování velrybího tuku. Později se přešlo na petrolejové lampy a pak pochopitelně vládu převzala elektřina: oblouková lampa, žárovka.
19. století – je stoletím majáků. V tomto období byla postavena většina evropských i zámořských signálních věží. Díky vynálezu francouzského inženýra Augustina Jeana Fresnela bylo jejich světlo viditelné do velké vzdálenosti. Fresnelova čočka má totiž řadu prstenců, jež soustřeďují světlo lampy do středu, čímž dochází k jeho značnému zesílení bez ohledu na to, zda je lampa vybavena olejovým či acetylénovým hořákem nebo moderní halogenovou žárovkou.
Maják má tvar věže, aby čněl nad hladinu moře, a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Často byl postaven na útesech, aby se ještě více navýšila jeho výška. Světlo z majáku může být viditelné až na vzdálenosti desítek kilometrů.
V dřívějších dobách vmajáku bydlel strážce majáku, který měl za úkol obsluhovat světlo, ale dnes jsou majáky většinou modernizovány a automatizovány.
Pobřežní majáky jsou umisťovány velmi vysoko a mají velmi silné zdroje světla, většinou bílé barvy, takže jsou viditelné z velkých vzdáleností. Slouží především k orientaci při přibližování k pobřeží, z toho důvodu bývají většinou stavěny na místně významných bodech (např. nejvíce do moře vybíhající výčnělky skal).
Majáky sloužící k místní navigaci jsou nižší a jejich zdroje světla jsou menší. Maják svítí do různých směrů různými barvami a většinou bílé světlo značí bezpečný sektor, zatímco červená a zelená barva značí odchylku od správného kursu na levobok nebo pravobok. Světla v linii slouží k navigaci úzkými kanály. Jedná se o dva majáky stejné charakteristiky umístěné za sebou v různé výšce. V případě, že jsou vidět nad sebou, projíždí loď kanálem správně, jinak se nachází mimo plavební dráhu.
Zajímavosti:
Maják je pro mnohé umělce symbolem dálek, opouštění, cesty. Jsou často spojovány s romantickými legendami a námětem mnoha obrazů a uměleckých děl.
Nejstarším majákem byl údajně Maják na ostrově Faru. Ve starověku se nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Počítá se k sedmi divům světa.
Přírodními majáky byly také sopky. Například dosud činná sopka Izalco v Salvadoru byla právem nazývána majákem Pacifiku, protože její ohnivá záře byla pro mořeplavce důležitým navigačním bodem.
Najděte si svůj maják a prožijte překrásné prázdniny! Jen si dobře prostudujte proudy kolem skalisek ostrova, aby tato romantická dovolená nebyla ta poslední.
Majáky na „Konci světa“
Korsika: Pertusato – Konec světa Tento nádherný maják umístěný v Bonifaciu na výběžku Pertusato – pojmenovaném podle otvoru, který vznikl ve skále přírodní cestou – je první, který na Korsice začal vysílat světelné signály; bylo to roku 1844. Tento téměř posvátný monument, postavený na konci světa, se stal pro Korsičany skutečnou památkou
Portugalsko: Cabo de Sao Vicente
Mys Svatého Vincenta (Cabo de Sao Vicente) je nejjihozápadnější bod Evropy.
Na šedesát metrů vysokém skalnatém útesu se nachází maják, který zde nechala postavit královna Marie II. Jeho světlo je vidět až do vzdálenosti 90 kilometrů. Maják je důležitým orientačním bodem pro všechny lodě plující z Atlantiku do Středozemního moře – navádí je do Cadizského zálivu a směrem ke Gibraltarskému průlivu.
Portugalsko: Cabo da Roca
Nejzápadnější výběžek evropského kontinentu. Skalnatý úsek pobřeží, na mysu je maják a poblíž něho se nachází kamenný sloup s pamětní deskou a prodejna suvenýrů.
Nový komentář
Komentáře
Ahoj, nemáte nějaký tip na maják v Chorvatsku. V létě bychom rádi nějaký navštívili při dovolené. Tady v článku jsem žádný nenašla.
Klára Křížová — #47 článek super, ale pro příště by to chtělo na úvod fakt vhodit nějakou hlášku jako "z archívů", nebo "co jsme psali před pár lety...", nebo "starší cestování-stále aktuální cíle"...neříkám, že moje návrhy jsou dobré, to ani náhodou, ale přijde mi fér dát vědět, že je to opakovaný článek, i když dobrý a pro dnešek velmi dobré úrovně
.
Před 15- ti lety jsem byla v Bibione a tam je také pěkný maják, jen nemám foto
je to krása, mají takové zvláštní kouzlo... ještě jsem žádný neviděla na vlastní oči, jen na fotkách a v dokumentech, určitě bych chtěla nějaký vidět, tak snad se někdy poštěstí
gerda — #48nemyslela jsem zmínku, takových je mnoho, ale nějakou zásadnější roli
Majáky jsou krásné
Já jsem si nejdříve nevšimla, že se jedná o starší článek. Ale zaujal mě přesto mnohem více než mnohé "snažení se o psaní" z poslední doby.
žádný jsem "naživo" neviděla, třeba někdy...
Klára Křížová — #41V Kingovi zmínka o majáku je, i když v jiné souvislosti -
Holka, svět je dennodenní drama. Milujeme svůj život a tak hledáme maják, který by nás provedl do zítřka.
lenka.ms — #45přečtě si diskusi, jedná se o můj starší článek, který již jednou vyšel. A já ho nostalgicky vylovila, protože mám ráda majáky a bylo mi líto, že léty zapadl...
Maryene — #44myslím, že je to ten, ano
Nějak jsem mimo: především pěkné povídání, to ano.
Ale na diskusi jsou příspěvky s datem r. 2008, 2009, 2012...japato?
Vy asi máte na mysli maják Punta Pesebre, já mám vyfocený v Jandii na písečné pláži u Moro Jable.
Maryene — #42Z Fue mam take nejake fotky, myslite ten majak uplne na jihu jak se k nemu jede tou kamenitou cestou? (uplně jsme tam rozedrali pneumatiku :)
Klára Křížová — #41 To mě potěší, ráda i pomůžu, mám i nějaké fotky majáků z Portugalska, Andalusie a Fuerteventury. Ty portugalské mají svoji duši, mnohé pamatují Kolumba a jsou na úžasných místech, kde se tají dech. Někdy jsme při výstupech k nim málem vypustili duši, ale vždycky to stálo za to.
Maryene — #37Taky to tak mám, jakmile je někde maják, musím ho vidět.. i když ty staré s tajemstvím nahrazují bohužel moderní stavby bez tváře.. ale i tak se najdou krásné kusy. Dostalo mě pobřeží Maine, které je velmi skalnaté a členité, takže majáky jsou velmi hustě postavené... a krásné, různých velikostí.... divím se, že ještě Stephen King nepopsal nějaké strašidlo nebo ducha z mainského majáku
a jak píšete, Portugalsko je taky místem úžasných majáků, těch z konce světa
Pokud se vám majáky líbí, ráda připravím články o konkrétních majácích
, vezmeme si to doma se synem jako doplnění učiva ze zeměpisu 
jo pěkné,jěště tak být pod nimi nebo je fotit sama
Majáky ve mě vzbuzují romantickou náladu, navštívila jsem jich několik, jak na jihi Evropy, tak na východoamerickém pobřeží.
žadny jsem nikdy neviděla.Tedy naživo.
Majáky mám moc ráda, na svých cestách vždy navštívím několik majáků, i kdybych měla boty prochodit. Trochu mě zklamala moje poslední návštěva majáku ve španělské Chipioně, kam jsme se za ním vydali na kole při odlivu přímo po "dně" Atlantiku. Prý největší v Evropě. Ale po návratu domů v nějakém cestopisu z Francie jsem shlédla také prý největší maják v Evropě. Nejvíce mě ovšem uchvátily majáky v Portugalsku, vysoko na skalách a pod nimi rozbouřený oceán. A ten na Cabo da Roca, to se nedá popsat, to se musí vidět. Je to maják tzv. na konci světa. Kolem jen divoká příroda, vysoká skaliska a příboj oceánu přehluší všechno kolem. Nádhera.
Nikdy sem žádný na živo neviděla,tak sem ani nepřemýšlela zda je milují,či ne. Kdybych měla možnost,tak bych se na něj,do něj,ráda podívala.