Být učitelkou, tak některé děti budou chodit domů nikoli s poznámkami, ale rovnou s boulemi, což znamená, že bych se za učitelským stolem ohřála nejdéle do první žaloby. Výkvět každé třídy s sebou dokáže hravě strhnout některé slabší jedince, kteří potřebují k rozvinutí svých rošťáckých povah jen drobné postrčení.
Nikdo z nás ale nebyl svatý a pokud ano, byl nudný. Zasloužilí kantoři by mohli vyprávět. Každý si vzpomene na nějaké ty kousky, kterými vyzdobil fádní a monotematický obsah své žákovské knížky.
To bylo něco jiného
Takové historky, likvidující zdravý rozum učitelů, se pak dobře dávají k lepšímu při sezení s přáteli a jsou vskutku vděčným tématem. Jen ovšem do chvíle, než nám samy naše ratolesti dají k podpisu podobný bonbónek, kterým jsme včera tak pobavili přátele. To se najednou tatínek durdí, že tohle si ON nemohl nikdy dovolit, maminka pátrá, po kterém předkovi se to synek zvrhl a babička, držíce se za chopeň, vzpomíná na účinnost tělesných trestů.Zapomínáme?
Když starší dcera přinesla v žákovské knížce podrobný popis toho, kterak v hodině pozemků zalévala macešky před školou horkou vodou, vzpomněla jsem si, jak jsme do té samé hlíny s pomocí ochotných spolupachatelů zahrabali v deváté třídě třídní knihu. Týden jsme totiž nechodili do školy a jediný možný způsob, jak se zbavit následků, bylo odstranit jakýkoli záznam o této skutečnosti.
Možná je tam pořád zahrabaná. Tedy pokud při sadbě nových macešek nebyla objevena. Nezapomněla jsem a poznámku svého potomka jsem raději mlčky podepsala s obvyklým dodatkem „ Byla potrestána“.
ŠprtiTak jako v každé třídě nesmí chybět prvotřídní hlava všech lumpáren, tak má každá svého šprta, který se tak dobrovolně většinou pasuje do role třídního „oskara“ (fackovací panák).
Kdo ví, co z takových, kteří okem majora Zifčáka sledují každý pohyb a za tepla jdou hlásit, co se chystá, nakonec vyroste. Možná lídři některých staronových politických stran. :-)
Vzpomínám na „oskarovou“ žačku jménem Martínková. Ve chvíli, kdy celá třída pod vedením třídního kápa Smoly prchala oknem před hodinou dílen, prohlásila, že ona se na výrobu papundeklového stojánku na ubrousky a řezání polystyrenu moc těší, a že tedy jako jediná hodlá vyčkat příchodu učitele Mouchy.
Šla oknem, i s taškou a svačinou. Za ní pytel s mlékem.
Potvora ale oběhla školu a všechny práskla. Za to byla námi odměněna čerstvým psím lejnem, pečlivě umístěným v tašce s učením.
Nejbodovanější se nezapomínají
Podobných historek má mnoho z nás, když budeme upřímní, plný kornout.
Není nad to před zahájením nového školního roku omotat školu toaletním papírem, či na nástěnku u příležitosti nadcházejícího MČSSP (měsíc československo-sovětského přátelství) připevnit místo hesla „Se Sovětským svazem na věčné časy" obměnu, „Se Sovětským svazem na věčnost“.
Tento vtipný, mimořádně zdařilý model je bonusově bodován dvojkou z chování a výchovnou komisí.
Byli jste šprty a nutně i „oskary“ třídy, nebo ve vaší ŽK převažovala červená barva? Vzpomenete si na své nejbodovanější kousky? Po kom je tedy ten váš potomek?
Nový komentář
Komentáře
Já jsem se taky prala s klukama.
Tak na základku vzpomínám docela ráda, i když jsem se s klukama, tedy hlavně s jedním
, pořád prala. Na mě si dovolovali kluci furt, tedy někteří, ale já si zase nikdy servítky nebrala
.
.
, to mi vadilo mnohem víc, i když mi to třídní madam nedělaly.
a měla jsem chuť utéct. Loni jsme měli sraz po 16 letech a přišlo nás sice míň, ale bylo to moc pěkný, dokonce i ten se kterým jsem se kdysi prala se choval úplně normálně
, asi změna prostředí a vlastní děti ho donutili, že se začal chovat normálně a stal se z něj starostlivej táta od rodiny, ten mě překvapil ze všech nejvíc
V 5 třídě to na mě zkoušeli holky, všechny až na jednu a tak jsem je vytahala za vlasy, až si pak vyndavali chomáče vlasů a nikdy už to pak radši nezkusily
Docela na zkladku vzpomínám radši než na střední, kde to byl samej babinec a spíš než o praní to bylo o tom sednout si před někoho na lavici a pomlouvat ho
Na srazu se základkou po 10 letech jsem si říkala, proboha, co tu dělám, vždyť ty debilové, co byli debilové už na základce jsou furt stejní.....
Ja to mam tak, ze paradoxne radeji potkavam lidi ze ZS (ackoli jsem s nima do tridy chodila jen 5 let). Z gymplu mam rada jen nektere, velkou cast nasi tridy tvorila skupina lidi, kteri v tom meste zustali dodnes, a uz od gymplu se kamaradili jen spolu
. Oni ani vubec nestoji o to, mluvit na srazu s jinejma, sedi tam zas jako vzdy pospolu a jen tak nevericne koukaji, kdyz nekdo nechape jejich insider-vtipky. Ale i presto na ty srazy chodim, pokud se mi to aspon trochu hodi, minimalne se na ty lidi podivat
. No a s tema neseskupenejma je nekdy i legrace.
Kassy: Aha, tak to fakt nemá cenu, vykašli se na ně.
A na srazy z gymplu taky nechodím. Spolužáky, které jsem měla ráda můžu vidět jindy a ostatní mi za to nestojí
. Ostatně už tehdy jsem četla jiné knihy, poslouchala jinou hudbu a nebavilo mě s tím "zdravým jádrem" chodit do hospody a pak psát do třídní kroniky kdo kolikrát zvracel
Kassy: Mám 15 let po maturitě a nic se nezměnilo.
Na nižším stupni základky jsem byla v béčku za šprta, po přestupu do matematický třídy to byla pohoda. Osmiletý gympl byl zas pruda, někteří spolužáci byli dementi, kteří šikanovali chudáky s brýlema, nadváhou atd.
sanvean: Altamora: Za 20 let to možná zkusím. Zatím je to jenom šest a fakt nemám pocit, že bych si najednou s těmi lidmi měla co říct. Ono se to krásně řekne "zajímat se a hovor se rozproudí", ale když ti ten člověk po dvou větách prostě uteče na druhý konec místnosti za někým jiným, tak moc nenaděláš. A tuplem nic neuděláš, když se začnou bavit o něčem o čem nic nevíš, jako třeba o společných akcích, na kterých jsi nebyla a společných známých, které neznáš. Jistě, mohla bych ze zdvořilosti předstírat zájem, ale proč, když mě to nezajímá? To tam radši nebudu chodit než se rok co rok takhle přetvařovat. Mám jiné kamarády, s kterými si mám co říct.
Kassy: S jedním spolužákem jsme se nesnášeli celou základku a celý gympl. Po třiceti letech od maturity jsme spolu začali chodit na pivo a bowling a máme si co říci. A vlastně si ani nevzpomínám, co mi na něm tolik vadilo. Možná jsme si byli příliš podobní
Kassy: Stačí trochu se zajímat a rozhovor se rozproudí sám...jestli o to teda stojíš :) Já srazy vypouštím, právě proto, že s pár lidma se vídám jindy a na ostatní moc zvědavá nejsem. Ale za dvacet let bych ze srandy zašla
Já ani nevím, jestli moje bývalá třída ze základky nějaké srazy dělá. V podstatě jsme se rozpadli v páté třídě, naše škola se rušila, část lidí šla na víceleté gymply, zbytek se rozstrkal po jiných základkách.
Tam se mnou mluvili, jen když chtěli opsat úkol nebo vysvětlit poslední látku z matiky. Na příští sraz nejdu, s těmi lidmi nemám nic společného a nezažila jsem s nimi moc příjemného. Těch pár lidí (vlastně doslova pár
), které snad můžu považovat za kamarády, tam stejně nechodí a když budu chtít, můžu je vidět jindy a jinde.
Z gymplu se srazy dělají, zatím jsem na všech (tedy na těch oficiálních) byla, ale vždycky to dopadlo tak, že jsem seděla, usrkávala džus, neb opíjet se tequilou a absintem mě fakt nebaví, a koukala do stolu, neb se mnou nikdo nepromluvil víc než dvě věty. Ostatně stejně jako celých sedm let na tom gymplu.
punh: Bohužel pro někoho to, co stálo za to, znamená bezva zábavu při šikanování spolužačky, jak vidno
*Kotě*: byla jsem znechucená ze srazu ZŠ po roce i 5 letech, že jsem pak dlouho nechodila. A letos jsme se sešli po 30 letech, bylo to super. Pobavilo mě, když mi můj spolužák řekl, že se na mě těšil, to bych od něj nikdy nečekala, neměla jsem ho ráda. Asi časem člověk zapomene na to špatný a pamatuje si jen to, co stálo za to
Ani ja jsem bych nikdy nesla na sraz zakladni skoly! Nerada na zakladku vzpominam, respektive vubec nemyslim... bylo nas ve tride 42 (80ta leta) a ja jsem byla dcera inzenyru a chartistu a tedy totalne vyrazena z kolektivu. Dostavala jsem to paradne sezrat at uz fyzicky tak psychicky. Jak doukazou byt vrstevnici zlomyslni je fakt neuveritelne. Nikomu to nepreji...tehdy ani dnes
michaela.kudlackova: já jsem taky nikdy nepřišla na jediný sraz ze základní školy. Proč bych měla chtít vidět lidi, kteří mi pět let dělali ze života peklo?
Na zakladce jsem byla hodna, ticha...sedela v prvni lavici, zaclo to az na stredni
jinak si dobře vzpomínám na buzeraci ohledně školy od mých rodičů a kdyby tu byli moji kluci, tak vám potvrdí, že já je nikdy kvůli škole nebuzeruju
vždy si vzpomenu jak mi to bylo nepříjemný a nemělo to stejně žádný efekt, protože když jsem nechtěla, stejně jsem se neučila...na just
já rozhodně svatá ve škole nebyla, ale ani žádný sígr..na naši třídu ze základky si moc nevzpomínám, to už víc na ekonomku, dnes obchodní akademii, kam jsem po nátlaku rodičů šla
ve třídě jsme byly sice samé holky, ale někdy to stálo za to...sranda byla i tak
našim nejlepším trikem bylo před písemkou jedna předstírala nemoc a ta druhá jí musela doprovodit domů, aby došla OK...tak jsme si to s kamarádkou nacvičily, přišly jsme do kabinetu naší třídní a Jana místo aby řekla - je mi hrozně špatně - řekla - mě není špatně
třídní se na nás podívala a řekla - tak to je výborné, vraťte se tedy do třídy, za chvíli přijdu a píšeme testík
Meander: Možná....
Ch.Z. Kochanská: nápodobně