„Komáři... a vzali si na mě kámoše... kdypak už něco poletí? Hele, letadlo, a další, zase se tu honí... jakpak asi bude zítra? Hele, tamhle něco letělo... ale maličkýho... to nevadí, jedenáct. Tak třeba si přeju, hm, to bylo malý, tak aby byly u nás čistší řeky. No do háje, to teda byl macek! Prosím, prosím, ať odmaturuju v pohodě! Kolik to bylo? Dvanáct! A čas?..."

Pokud by opravdu existovala nějaká souvislost mezi „padajícími hvězdami“ a splněním přání, byli by Moraváci tentokrát docela ve výhodě. Zatímco v Praze (podobně jako nad většinou Čech) bylo celou noc zataženo, pozorovatelé z Brna, Kroměříže a dalších moravských lokalit si prý Perseidy docela užili. Chtělo to ovšem nekoukat z okna, ale vyrazit do luk či polí s dekou. Obloha se totiž nejlíp pozoruje vleže.

„Tak jsem právě přišla z pole domů,“ napsala mi okolo jedné v noci brněnská kamarádka (výše uvedený monolog je z jejího pozorovatelského deníčku). „Za hodinu jsem napočítala na 30 padáků. Z toho asi deset jich bylo opravdu jasných a asi pět mi doslova vyrazilo dech. Asi v 23:31 přišel ten největší padáček, co jsem kdy viděla, rozzářil celé nebe na asi dvě vteřiny a ocas byl vidět ještě dlouho poté.“

 

Každé léto se naše planeta při letu kolem Slunce potkává s proudem drobných částic, které se v minulých desetiletích uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle. Při průletu drobného tělíska zemskou atmosférou dojde k jeho zahřátí a většinou i k rychlému vypaření. My potom sledujeme světelný doprovod takového zániku. V případě kosmického proudu částic komety Swift-Tuttle se nám zdá, že vylétají jako by ze souhvězdí Persea, proto se nazývají  Perseidy. Jelikož jich nejvíce létá kolem jedenáctého a dvanáctého srpna, lze se setkat i s jiným, spíše lidovým označením - Slzy sv. Vavřince.

 

Právě tuto noc, z neděle na pondělí, očekávali astronomové největší „koncentraci“ létavic. Na temné letní obloze, kterou neosvětloval Měsíc, zazářil zhruba každou minutu jeden meteor; v místech, kde nezakrývaly oblohu mraky, tedy pozorovatele čekaly jedinečné zážitky. Pokud jste ale dnes v noci neměli štěstí, nevzdávejte to – šanci máte i tuhle noc. Astronomové doporučují sledovat na obloze okolí Polárky, souhvězdí Velkého vozu nebo Kasiopeji (na obloze tvoří písmeno „W"), případně Andromedy a Pegase. Potěší i planeta Jupiter, který září zvečera na jihozápadě v souhvězdí Hadonoše a zapadá po půlnoci, a Mars, který vychází po půlnoci a nalézá se v souhvězdí Býka. Pozorování těchto výrazných těles vám zpestří čekání na „padající hvězdy“. Pokud je vám to na zpestření málo… přibalte na noční výpravu placatku a vezměte s sebou nějaký příjemný, pokud možno pánský doprovod. Možná uvidíte hvězdiček víc než dost… mraky nemraky…

 

Byla jste dnes v noci na „pozorovatelské výpravě“? A jak dopadla?

Pokud jste neměla úspěch, půjdete znovu?

Co jste si přála při největší létavici?

Nebo vás tyhle pověry moc neberou?

Koho byste chtěla mít po boku při pozorování Perseid? Astronoma? Hugha Granta?

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ