Enka1 mne potěšila svým příspěvkem do redakčníhoe- mailu. A spolu s tím se pochlubila i vyjádřila obavy o svého mladšího syna.
„K dětem“ jsem byla od dětství. (Kurňa,to je věta, ale chvátám, stylistika dnes utrpí). Když mi teta nebo babička o prázdninách navařily, byla jsem schopná hlídat svého malého bratránka klidně celý den, než přijely z práce a vůbec jsem to nepovažovala za ztracené prázdniny.
I můj profesní život jsem si už v té době plánovala s představou práce s dětmi. Po určitých životních peripetiích se to podařilo.
A o tom, že budu mít své vlastní, nebylo pochyb. Prvního jsme zkoušeli přes rok, druhý se narodil po devíti a půl letech víceméně nečekaně. Ač jsou z jednoho hnízda ->nebe a dudy. Jeden bezproblémový, z druhého jsme na palici, ale to je život.
Máme je rádi a budeme mít stále. S oběma jsme si užili, vlastně užíváme, tisíce radostí a spoustu starostí. Oba měli drsné zdravotní potíže, dnes už je vše v pořádku (ťukám) a tak je mi celkem jedno, jestli ten mladší dnes, na Den dětí, udělá první zkoušku na učňáku, hlavně ať z něj není lempl a flegmatik, jak se zatím projevuje.
enka1
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Díky Enko1.
Jo, jo, jednoho takového, jako ty máš mladšího, máme také. Je mu sice už přes dvacet, ale chová se jak třináctiletý a my věříme, že z toho jednou vyroste. A nic jiného než víra, nám asi nezbývá…
Dnešním tématem je, proč jsme na svět přivedli své potomstvo, proč jej vůbec na svět přivádět. Co od nich očekáváme, popřípadě, čeho již dosáhly. A když je ten den dětí, tak jim taky můžeme něco originálního popřát.
Příspěvek, který se mi bude nejvíce líbit odměním pytlem s bonbony nimm2
Atˇsi i děti ve vašem okolí užijí sladkostí…
Nový komentář
Komentáře
mio — #18
doufejme
enka1 — #16 enko - víš jak to mám s bráchama. Ten starší starší bohém, žije ve stylu - nic není problém (i když je zrovna problém úplně všechno). Ten starší mladší je docela opak - odpovědný, starostlivý. V různých etapách života mi připadal sympatičtější život jednoho, pak zas druhého.
Já v tvém případě věřím, že i na druhého synka budeš jednou hrdá
a myslím, že k tomu má řádně nakročeno
Anai — #15 To bude v dědičnosti - zrádná to pavučina
Nevím, jak je to možné, ale VŽDYCKY jsou dva bratři nebo dvě sestry v rodině narozené s diametrálně se lišící temperamentem. Tak i moji dva bratři a moji synové a předtím můj otec a jeho bratr a můj nevl. otec a jeho bratr. Většinou ten starší je zodpovědnější, vážnější, "serioznější", méně společenský, usedlejší... Vidím to na všech čtyřech uvedených párech bratrů. Já mám štěstí, oba jsou dnes zodpovědní vůči svým parner
kám a rodině, vše ok, co bych si mohla víc přát?
mandzarik — #11 Tebe bych jako učitelka milovala, ale nenutila bych tě. Nade mnou se vždycky slitovaly hujerky tobě podobné. Dodnes jsem jim vděčná
mandzarik — #12 bosa nova
mandzarik — #11 tak to se asi škola otřese v základech 
enka1 — #8 modleme se, modleme se, zas a znova, zas a znova
selinka — #7
já jsem strašnej hujer. ale strašnej. já vím, že mě zvolí do srpš. prostě to vím.
enka1 — #8 tak doufejme
Kluci jsou to nádherní.
A když dokážou strojit stromeček, tak nejsou ztracení. Držím palce u zkoušek. A do života jim přeju samé nej věci.
Teď to domu přišlo, že to na 4 možná má, ještě praktické a ústní
mandzarik — #2 a já se přiznám - minulé třídní schůzky jsem ignorovala
mandzarik — #2
někdy to jinak nejde
Ano, jen ta víra nám zůstává
Tak hodně štěstí synovi. A tobě pevné nervy
A jo, on je Den dětí. Díky.
Držím pěstí u zkoušky a pak to pěkně oslavte!!!