married

Linda se seznámila s Richardem na sjezdovce. Byl o deset let starší a hrozně jí imponoval, a proto bez mrknutí oka přijala jeho nabídku na skleničku. „Bezvadně jsme se bavili a bylo nám spolu fajn. Samozřejmě že jsem se ho nezapomněla zeptat, jestli je ženatý, protože do ženáče bych nikdy nešla. Tvrdil, že je dávno rozvedený, a ani děti nemá. Neměla jsem důvod mu to nevěřit. Začali jsme tedy spolu chodit a bylo nám dobře.

Richard sice hodně času trávil v práci, ale ani to mě nepřekvapovalo, byl podnikatel, a ti v zaměstnání pomalu i spí. Dokonce ani jeho časté služební cesty mě neznepokojovaly, všechno jsem to brala jako součást jeho náročného povolání a věděla jsem, že každou volnou chvíli tráví se mnou a snaží se mi věnovat.“

Když Linda otěhotněla, Richard byl poněkud zaskočený, ale nakonec radostnou novinu přijal a na miminko se těšil. „Koupil byt, do kterého jsme se spolu nastěhovali, a život plynul. Richard se o nás hezky staral a v malém Matějovi se jenom viděl. Svoji pracovní náplň sice neomezil a pořád byl často na služebních cestách a hodně pracoval, ale nemohla jsem mu v tom přece bránit. Tolik mužů je workholiků, že jsem v tom nehledala nic divného. Dokonce ani když mi oznámil, že odjet za obchodem musí i přes Vánoce. Bylo mi to sice líto, ale vysvětlil mi, že v jeho práci to prostě jinak nejde.“

Když bylo Matějovi už pět let, vyjela si rodinka zase na hory do Alp. Richard učil malého lyžovat a Linda si užívala radostné chvilky. Idylka se ale změnila během několika minut. „Stáli jsme ve frontě na vlek, když se k Richardovi rozběhla asi desetiletá holčička a začala na něj volat „tati“.

Nejdřív jsem si myslela, že si ho s někým spletla, ale když mu skočila kolem krku, věděla jsem, že to opravdu bude jeho dcera. Vůbec jsem se nezmohla na slovo a jen na ni zírala. Holčička se ho vyptávala, co tam dělá, a ukazovala mu, že támhle stojí máma. No a ta pomalu kráčela k nám a v očích měla tolik otazníků jako já. Nakonec se na něj hystericky rozeřvala a z jejích slov jsem pochopila, že to je jeho manželka.

Richard tam stál vyloženě jako vůl, pak si odepnul lyže a utekl pryč. Nevysvětlil nikomu nic a sprostě zdrhnul. Žena popadla holčičku a ještě mi stačila vynadat do kurev. A já? Jenom jsem mlčela. Co bych ale říkala? Že jsem úplně blbá? Že mi celou dobu nic nedocházelo? No, opravdu nedocházelo. Já mu prostě věřila.

Až pozdě jsem si začala uvědomovat spoustu souvislostí. Třeba proč nemáme žádné kamarády. Jenže on mi tvrdil, že své obchodní partnery nesnáší a na kámoše čas nemá. Bylo toho víc, co mi začalo docházet, jenže bohužel už hodně pozdě. Richard v tom ale uměl dobře chodit, vždyť ani jeho žena nepoznala, že žije dvojí život.“

Richard byl slaboch, který nebyl schopný opustit ani jednu ženu, proto raději lhal. Nakonec ale zůstal sám, protože obě dvě se s ním rozešly.

Reklama