„Pětiletá dcera Anežka odjela se školkou na hory a já den na to v kleci objevila mrtvého Maxíka – její milované morče. Bylo mi jasné, že by bylo po návratu slzavé údolí, a tak jsem se rozhodla jednat,“ vypráví maminka Zdena (39), která hned začala obcházet chovatele a zverimexy v okolí. Chtěla sehnat morče, které by bylo Maxovi na chlup podobné. Podařilo se. Jenže podoba byla ryze fyzická.

„Když Anežka přijela, hned za ním běžela. A já si gratulovala, jsem to vyřešila. Jenže už večer za mnou přišla s tím, že Maxík je nějaký jiný. Úplně ve mně hrklo, že jsem přehlédla nějaký flíček na jeho tělíčku. Ale šlo o to, že se jinak choval. Dokonce ji prý i kousl. Zlobí se na něj a nechápe, proč se tak změnil. A já se zlobím na sebe. Už si nejsem jistá, jestli to byl dobrý krok, vyměnit morče za jiné,“ zpytuje svědomí Zdena.

644105de2dfdeobrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Ochrana, která může být na škodu

Udělala dobře? Škodí dětem truchlení nad smrtí domácího mazlíčka? Více nám o dětských ztrátách řekla Sylvie Stretti, terapeutka a zakladatelka poradny pro pozůstalé Vigvam.

„Úplně malé děti potřebují zažít a intenzivně si být vědomy bezpečí a jistot tak, aby mohly ve světě fungovat. Aby je svět neohrožoval, a ony se dokázaly adaptovat na cizí lidi, nová prostředí, nové výzvy a situace. Zároveň je to i období prvních ztrát, které jsou přirozenou součástí vývoje. Ztráta je například i okamžik, kdy dítě opouští náruč rodičů s tím, že jde poprvé do školky, poprvé přespává u někoho jiného, odjíždí na pobyt v přírodě... Děti v tomto věku ale také ztrácí hračky a talismany nebo přichází o domácí mazlíčky.

Většina dětí má odmalička nějakou oblíbenou hračku. Když se ztratí, pak rodiče třeba i přes inzeráty horečnatě shání stejnou, aby ji nahradili. V něčem je to super a jejich snahu podporuji především v okamžiku, kdy má jejich dítě například poruchu autistického spektra. Tam totiž ztráta zasahuje do úplně jiných oblastí, než tomu je u vyrovnávání se se ztrátou pro většinu lidí. Ale pokud jde o zdravé dítě, je to pro něj první příležitost zažít smutek, který to přináší. Pocit nespravedlnosti a neférovosti, vztek a frustraci. Přesně ty pocity, před nimiž ho chceme my rodiče pořízením té samé hračky uchránit. Máme ho rádi, chceme mu pomoct. Ale na druhou stranu mu děláme medvědí službu. Když potom přijde nějaká jiná ztráta, která zvrátit nelze, dítě tomu nerozumí. Proč to tehdy šlo? Pak vážnější ztrátu zažije v mnohem hlubším zásahu. Takže nechat dítě truchlit kvůli hračce nebo talismanu je někdy velmi důležité pro jeho zdravý vývoj. Podobné je to u domácích mazlíčků.

Ne každé dítě nějakého domácího mazlíčka má, a tak velmi vítám iniciativu některých mateřských školek a prvních stupňů základních škol, kde se zvířátka stále častěji objevují. Hlavně taková ta, jak já říkám, „krátkoživá“. Například strašilky, některé rybičky a podobně. Děti tak mají možnost vidět koloběh života v reálu. Mohou si zažít rituál rozloučení. Protože i když třeba na ulici vidí rozjeté žížaly, mrtvé ptáky nebo kočky, nezasáhne je to emočně tak, jako když zvířátko znají, je to jejich mazlíček. Uvedu příklad. Když byly dceři mé blízké kamarádky tři roky, umíral jim pejsek a ona byla u toho. Dodýchával, ona u něj seděla, hladila ho a vyprávěla mu, co všechno spolu zažili, co si z jejich společného života odnáší. Jasně že brečela, stejně jako její maminka. Ale to je přesně ten okamžik, co nikdo změnit nemůže. A dítě připraví na fakt, že jednou v životě přijdou i jiné ztráty, které se budou dít i jemu."

Mgr. Sylvie Stretti, Ph.D. je ředitelka, zakladatelka a terapeutka poradny Vigvam. S dětmi pracuje od roku 2002, kdy začínala formou asistence u dětí s mentálním a kombinovaným postižením, dále pracovala jako krizový intervent a intervizor Linky bezpečí nebo jako rodinný terapeut. V současnosti působí jako vysokoškolský pedagog se zaměřením na přímou sociální práci, dále jako krizový intervent, intervizor v soukromé mateřské školce Bambíno a pracuje s dětmi i dospělými v Poradně Vigvam. Vystudovala psychosociální studia v kombinaci s teologií a je absolventem výcviků v krizové intervenci, dále komplexního výcviku v systemické rodinné terapii a je frekventantkou komplexního programu v psychoterapii - logoterapii a existenciální analýze.

Zdroj informací: respondentka Zdena, Mgr. Sylvie Stretti, Ph.D.

Čtěte také: