Nejjednodušším vysvětlením by bylo, že stačí smíchat červené a bílé víno, v ideálním poměru. Tak to ale samozřejmě není. Přestože byste tímto postupem požadované barvy dosáhla, nejspíš by vám výsledný mok až tak moc nechutnal. Na rosé, jak se růžovému vínu také říká, se musí úplně jinak.

Jak ukázal průzkum Vinařského fondu, růžové víno častěji pijí ženy ve věku 25-44 let jeho obliba roste se vzděláním.

K jeho výrobě je zapotřebí modrých hroznů. Vinaři mají osvědčené odrůdy vinné révy, sázejí například na Zweigeltrebe, Frankovku, Rulandské modré, Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon, či Merlot. Ty pak zpracovávají, nejčastěji pomocí takzvané krátkodobé macerace.

Bobule při ní zbaví stopek i peciček a následně je rozemelou. Vznikne rmut, který následně projde zmíněnou krátkodobou macerací. To znamená, že jej nechají při správné teplotě takzvaně naležet, přičemž se do moštu uvolní barvivo ze slupek. Ale pozor! Ne moc dlouho, jen v řádu minut až hodin. Při delší maceraci by se totiž ze slupek uvolnilo až příliš mnoho barviva, čímž by vzniklo víno červené.

Jakmile nastane ten správný čas, mošt od slupek oddělí a postupují jako při výrobě bílého vína. Nechají mošt kvasit a školí ho, tedy stáčí a oddělují od usazených kvasnic, čiří, čímž odstraňují bílkoviny a další nepatřičné látky, filtrují ho. Teprve pak putuje do lahví a v nich na náš stůl.

Setkala jste se už s pojmem Klaret? To je bílé či růžové víno, které vzniklo z modrých hroznů, ale neprošlo nakvášením. Vinaři při metodě výroby „klaret“ rovnou lisují celé bobule, včetně stopek.

Díky takovému postupu si růžové víno zachová oproti tomu červenému svěžest. Ta je dána podílem kyselin, jichž délkou zrání bobulí ubývá.

Jaký bude výsledný odstín růžové (od grapefruitové až po zavařeninu z lesního ovoce), to závisí nejen na způsobu zpracování, ale také na zvolené odrůdě a vyzrálosti révy, ročníku i na umístění vinice. Barva se mění také v závislosti na obsahu cukru. Čím více ho je, tím je víno blíže hnědším odstínům.

Čeští vinaři v minulém roce vyrobili 8,2 milionů litrů růžového vína, což představuje lehce nad 10 procent z celkové produkce.


Zdroj foto: Shutterstock

Připadá vám růžové víno jako novodobý módní trend? Kdepak, první zmínky o něm se objevily přibližně 400 let před naším letopočtem v Hippokratových textech. Tehdejší světle červená vína byla lékem. V minulosti ovšem růžové víno neslo jiná jména, a to i na našem území. Na Moravě tak pili „ryšák“, v Čechách zase „růžák“.

Čtěte také:

Reklama