Tajemství snů

violetta: o hovinkach uz se mi zdalo nekolikrat a ...

Nyotaimori: to se mi tak asi před půl rokem stalo, a řeknu Ti, že jsem byla hrůzou úplně bez sebe. Bylo to horší, než kdyby mě někdo vraždil. Ufff, ty sny ...

Taky se u nas rikavalo, ze kdyz se zda o mrtvych, bude prset . opr. Alzheimer...

Mne se zase posledni dobou zdava, ze strasne nutne a rychle potrebuju telefonovat a porad vytukavam spatne cislo, proste ho vubec nemuzu naklepat, doufam, ze to neni varovani o nadchazejici Alheimerove chorobe, beeee.

Tak to já jsem zase cynik, který nevěří ani na sny, ani na karty, ani věštění z kávové sedliny a další věci. Většinu snů si nepamatuju, a ty, co si pamatuju, nikdy nic neznamenaly, co by se pak stalo. Ani s mrtvými příbuznými ve snu nemluvím. Některé sny jsou černobílé, jiné barevné, ale nevím, čím se to řídí, pokud vůbec něčím. Zřejmě patřím k těm, co své sny přehlížejí, jak bylo řečeno v článku.

Teda, vy jste čarodějnice Taky se mi párkrát vyplnil do puntíku sen, tu knížku si rozhodně koupím, věřím na paranormální jevy a všechny tyhle věci mě hrozně zajímaj. Zkusila jsem si i sama vykládat karty, nevim, nakolik to umím nebo ne, ale vyšlo mi většinou to, co bylo a je pravda.
Nejblbější je vždycky to, když ve snu pospíchám.. obvykle v každým někam spěchám a to je průser, protože se šíleně pomalu brodím, jako bych šla vodou, po pás ve sněhu, nebo prostě se nemůžu hnout z místa.. je to šíleně depresivní

Aha, tak teprve teď jsem se koukla na odkaz od jasky - to je asi uz nové vydání

Petitt: jak tu už bylo psáno je to Joseph Murphy a jsou 2 díly (1. vyšel v roce 1993, 2. 1997 v Knižním klubu)

mě se hodně často zdá o tom, že jedu na určité místo, třeba do práce a nemůžu se tam trefit, přestupuju z metra na bus a pak zase na tramvaj a pořád ne a ne se trefit , probouzím se zpocená a jsem ráda, že to byl jen sen

Já si sny moc nepamatuju, ale když, tak to stojí za to. Jako dítě jsem se dívala na nějakej film a hořícím domě (myslím Skleněné peklo se to jmenovalo) a pak se mi zdálo něco podobnýho. Byl to taky film, hlvní roli hrála Ornela Mutti a ještě s nějakým chlapem zachraňovala osazenstvo hořícího věžáku. A úplně nejdůležitější bylo zachránit prase, který mělo chlívek v 17. patře.
A nedávno se mi drálo o , že má milenku. Tak jsem v tom snu vzala velkej klacek a důkladně mu namlátila mezi nohy. Ráno jsem mu to vyprávěla, aby věděl, co ho případně čeká. . I když bych to určitě řešila jinak.

Já jsem shodou okolností pravnučka Břetislava Kafky(pro upřesnění -jeho kniha se jmenuje Nové základy experimentální psychologie).Musím říct,že mě moc mrzí,že jsem ho nepoznala za jeho života,v době jeho experimentů,muselo to být neuvěřitelně zajímavé.Můj otec(jeho vnuk) byl několikrát těmto pokusům přítomen a vyprávěl mi o tom,takže nemám důvod těmto věcem nevěřit.Pokusy zahrnovaly různé oblasti,ale když jsme u snů,pamatuji si,že praděda jen tak pro legraci telepaticky působil na svoji známou,aby se jí v noci(v parném létě)zdálo,že spolu sáňkují na blízkém kopci.Známá mu to samozřejmě druhý den se smíchem potvrdila.Myslím si,že tyto schopnosti rozhodně dědičné nejsou,nicméně mně i mému otci se často zdají sny,které se vyplní.Pro mě byl nejhorší sen,kdy jsme s otcem přijeli k babičce a ta vyšla ze dveří v noční košili a uplakaná nám řekla,že děda(její manžel)zemřel.Běžela jsem do obýváku na gauč a tam jsem brečela.Den na to se do detailů tohle stalo..Byl to děda,kterého jsem měla moc ráda,moc mě to tehdy vzalo.Naštěstí se mi od té doby-10 let zpět)o něm tak jednou za měsíc zdá,že s ním sedím v kuchyni u stolu a pěkně si povídáme o aktuálních záležitostech.Ve snu si uvědomuji,že už je mrtvý,ale moc si to užívám a je mi s ním dobře a vždy se těším na další takový sen:-)

me se asi pred rokem zdaly 2 sny o tom, ze muj se naboural a umrel. a minuly tyden se mi zdalo, ze spadl ze strasne vysky a tim padem se zabil...tak doufam, ze se mu nic nestane...
je to ale hrozne neprijemne se potom vzbudit a strasne dlouho na to potom clovek mysli...

Nedávno se mi zdál sen, který se nedá vyprávět, jenom tam bylo všechno hrozně moc špatně a z jednoho místa vyloženě sálalo zlo Probudilo mě to a musela sem si rozsvítit a pustit televizi (ve všední den o půl třetí ráno), abych se doma tak hrozně nebála

Já mívám v poslední době hodně dějové sny. Problém je však v tom, že si je nedokážu zapamatovat. Zůstane ve mě jen pocit z toho snu. Naštěstí nejsou ty sny "špatné".
Jeden sen si ale pamatuju. Bylo to o rozvodněné kalné řece, ve které jsem plavala, vlastně se vznášela a bylo to moc krásné. Protože jsem také slyšela, že kalná voda nevěstí nic dobrého začala jsem se sledovat - a nic zlého se nestalo.

violetta: Lhasa: já četla "otep sena letěti" ... já jsem z těch letadel fakt zblblá ...
Samozřejmě holky, že máte pravdu a já to také tak vidím. I když střelené americké filmy nesleduji. Ale zprávy jo, takže je to možné. Ale chtěla jsem ještě dodat, že existují na světě lidé, kteří měli podobné sny a ty katastrofy se fakt staly. Dokonce jsem četla o studii na lidech, kteří měli nějaké katastrofické sny a potom se opravdu stalo zemětřesení, výbuch sopky, atd.
Navíc, i já měla sny, které mi "nastínily" mou blízkou budoucnost - kterou jsem já a ani mé blízké okolí nijak nemohli tušit.
Jo, a ty knihy, níže uvedené, jsem také četla. Vřele doporučuji. Člověk si hodně věcí v hlavě srovná, vnese mu to klid do duše a snad pochopí svůj osud i existenčnost svého bytí na této planetě.

sny si vysvětluji tak, že se tím vlastně "čistí mozek", zbavuje se všelijaké náplavy, která tam uvízla. Zajímavé jsou sny logické, to se mi stává těsně před probuzením, kdy už mozek pracuje líp, takže to nejsou vyslovené nesmysly:)

Věřím, že je něco mezi nebem a zemí, nebo je to osud... kdo ví, ale někdy mám sny, které se pak stanou... Např. se mi zdálo o mém strýci, kterého jsem neměla moc ráda, prtože byl alkoholik a většinou jen naši rodinu otravoval, ale jednou se mi zdálo, že umřel, ještě z toho snu jsem se ráno probudila a řekla jsem sestře, co se mi zdálo, ale pak jsme to nějak přešly. Přibližně o tři měsíce později opravdu můj strýc zemřel ve svém vlastním bytě. Ve snu jsem viděla, jak ho nesli po schodech v modrém pytli v rakvi. V ten den, kdy strýce našli, tak jsem u toho nebyla, ale mohla jsem být, ale sestra to vzala na sebe a rozhodla se ho sama identifikovat i když to pok později ani nebylo potřeba, protože měl u sebe OP. Když se to stalo, tak jsem si vzpomněla na ten sen a sestře jsem vyprávěla jak to v něm bylo a ona mi potvrdila, že se to tak stalo. Jinak se mi také jednou zdálo, že jsem byla v nějaké škole i když jsem v tu dobu už do školy nechodila z toho snu jsem se opět vzbudila a pak asi za dva měsíce jsem opravdu do školy začala chodit, protože jsem začala dělat rekvalifační kurz na účetnictví. Vždy když se mi něco takového stane, tak si vzpomenu na ten sen a vím, že jsem už něco takového prožila. Myslím, že je určitě něco mezi nebem a zemí...

Kelly: Sen o letadle(ch) může být "prachobyčejný" podvědomý zpracování nějakýho konkrétního předcházejícího prožitku. Třeba jsi měsíc předtím viděla ve zprávách něco o kolizi letadla, uložilo se to do podvědomí a pak to vyplavalo formou takovýho snu Strašit jsem tě rozhodně nechtěla Ani si nemyslím, že ty vize budoucnosti ve snech jsou absolutně a vždycky platný.

S tou vodou je to pravda.
Upozornil mne na to můj otec, který mi o tom vyprávěl. V době, kdy mu nebylo ještě ani 20 let, byl velmi těžce nemocen na tuberkulózu. Vypadalo to s ním tehdy velmi špatně. Sám primář u něj po nocích sedával a sledoval jeho stav. Táta na tu dobu nerad vzpomíná, ale uvědomil si, že když mu bylo tehdy zle, neustále se mu snilo o široké, černé řece. A když se sen změnil - zdálo se mu, jak do špinavé řeky vtéká voda čistá, začalo se mu zdraví rapidně lepšit.
Od té doby jsem si těchto snů začala více všímat, a bohužel, je to fakt. Když se i mi zdá o vodě, mám už panickou hrůzu, neboť to věští něco o stavu zdraví. Mozek asi rychleji zpracovává informace o fyzické dispozici člověka a ten, aniž by ještě poznal, co se děje uvnitř jeho těla (začínající nemoc), tělo s touto nemocí už bojuje a mozek takto ve snech podvědomě "vysílá signály".
Lhasa: moc mě nestraš s budoucnem. Nedávno jsem měla živý sen, kde jsem viděla přistávat letadlo, které to nezvládlo a pravým křídlem se dotklo ranveje. To křídlo se zlomilo a letadlo se naklonilo na poškozenou pravou stranu. Levé křídlo letadla se vztyčilo k obloze právě ve chvíli, kdy nad tímto letadlem přelétalo letadlo další, to vztyčené křídlo rozpáralo "břicho" letadla nad ním a dál snad nemusím pokračovat. Hrůza a děs.
Útěchou mi je jen fakt, že letiště nepovoluje start letadlům do té doby, než je ranvej volná, takže by se tohle stát nemělo. Ale vrtá mi to v hlavě ...

Docela se těším na sny. Někdy je pomocí snáře zkoumám. Mám sny ráda hlavně proto že se v nich občas potkávám s lidmi, kteří už mezi námi nejsou. Nejhorší sny jsou pro mě ty, které si nepamatuji a přesto z nich mám ráno po probuzení divnej pocit.