japas.jpg
Foto: Shutterstock

Sůl je bílý jed

Ne všechny města Japonska si vždy ale mohla na svůj účet připisovat takový úspěch. Třeba v Naganu, které je vzdálené od moře a lidé zde nemají tolik mořských plodů (vitamin D) ani úrody, bylo zvykem konzervovat na tuhé zimy zeleninu v soli. Dnes se všude píše, že je kimchi (japonská alternativa se jmenuje tsukemono) pro lidský organismus blahodárné, ale všeho moc škodí. V Naganu začali v sedmdesátých letech především muži umírat ve velkém na mrtvice, srdeční a jaterní choroby, takže se Japonci rozhodli, že s tím musí něco udělat.

S porodnictvím na tom Japonci ale tak dobře nejsou. Japonsko je jednou z nejrychleji stárnoucích společností na světě. Čtvrtině obyvatel je 65 let a více. Podle ministerstva zdravotnictví bude jen v Tokiu do roku 2025 přibližně 3,1 milionu obyvatel starších 65 let.

V regionu nyní působí okolo čtyři tisíce dobrovolníků, kteří pořádají semináře v nemocnicích, supermarketech a provádí dokonce i návštěvy, aby pomohli regulovat sůl v denních pokrmech. Úsilí se vyplatilo s překvapivou rychlostí. Do roku 1990 se průměrná délka života mužů v prefektuře Nagano za deset let prodloužila o tři roky a u žen o 3,5 roku. Délka života v Naganu dále stoupala, až se v roce 2010 dostala na první místo v celém Japonsku. Míra úmrtnosti na rakovinu, srdeční a jaterní choroby a zápal plic je nyní hluboko pod celostátním průměrem. U stravy ještě chvilku zůstaneme.

Japonská strava je dokonalým příkladem rad řeckého lékaře Hippokrata, který už v 5. století před naším letopočtem věděl, co přispívá k dlouhověkosti. Japonská strava je vyvážená, složená ze základních potravin jako jsou ryby a mořské řasy bohaté na vitamín D, rýže, celozrnných výrobků plných bílkovin a hodně zeleniny. Všechny tyto potraviny mají nízký obsah tuku a cukru a jsou plné vitamínů a minerálů snižujících riziko rakoviny a srdečních chorob. Díky stravě také nemají v Japonsku problém s obezitou, která je jednou z příčin těchto chorob.
japa.jpg
Foto: Shutterstock

Začíná se brzy

Se zdravou stravou se začíná už od mládí. Japonské školy se řídí zásadami zdravé výživy, obědy jsou se spoustou ovoce a zeleniny a velmi malým množstvím rafinovaného cukru. O nutnosti zdravé stravy se ve školách také hodně mluví.

Zásada číslo 1: nepřejídat se

Ruce vzhůru, kdo z vás jí večeři na pohovce při sledování televize nebo s telefonem v ruce. Nic z toho není v Japonsku běžné. Jíst se musí s klidem, bez okolního ruchu. Přísloví „hara hachi bun me“ navíc říká lidem, aby jedli jen do 80% sytosti. Pokud budete jíst ve stresu, rychle a přecpávat se, mikroorganismy žijící ve střevech nebudou správně fungovat a začnou se objevovat záněty. I ty přispívají k nemocem, jako je mrtvice, demence a infarkt.
japa1.jpg
Foto: Shutterstock

Menší porce a pomalejší stravování jsou tedy také tajemstvím dlouhé životnosti Japonců. V době jídla servírují jídlo na spoustu menších talířů, sedí na podlaze a jedí společně. Hůlky celý stravovací proces zpomalují, a protože žaludku trvá přibližně 20 minut, než začne vysílat, že je plný, málokdy dojde k přejedení.

Důraz na prevenci

Co se týče zdraví, snaží se japonský zdravotnický systém podporovat prevenci. Třeba v Matsomotu, druhém největším městě regionu Nagano, začali za vyšetření nabízet výlety do tokijského Disneylandu. Mottem japonského zdravotnictví je: preventivní vyšetření jsou mnohem méně nákladné než nutnost hospitalizace.

ec.jpg
Foto: Shutterstock

Aktivní životní styl

Japonci hodně pracují, a také se hodně hýbají. Sedavý způsob života totiž může vést ke špatnému zdraví a zkrácení života. Přibližně 98 % japonských dětí chodí do školy pěšky nebo jezdí na kole. Rádio navíc každý den po celém Japonsku vysílá „rajio taiso“, gymnastické cvičení, podle kterého jsou Japonci zvyklí desítky let cvičit. Když už sedí, snaží se na zemi při společenských setkáních sedět v pozici klečmo, které říkají „seiza“. Má udržovat sílu a pružnost nohou. I starší lidé se v Japonsku hodně hýbou, na kole je můžete vidět v úctyhodném věku.
jap.jpg
Foto: Shutterstock

Pozitivní mysl

Podobně jako v Dánsku ve stylu hygge nebo ve Francii joie de vivre, žijí Japonci podle ikigai. Tato starobylá filozofie se dá zhruba přeložit jako „tvůj důvod k životu“ a nabádá lidi, aby žili s radostí a smyslem. Japonci věří, že pro naplnění života je důležité mít nějaký cíl a že radost a smysl bytí můžete najít v mnoha aspektech svého života, v pomoci druhým, v dobrém jídle, v obklopení se milujícími přáteli a rodinou. Nemají ani slovo pro odchod do důchodu a dávají přednost aktivnímu životnímu styl i v pozdějším věku, než aby přestali úplně pracovat.

ik.jpgFoto: Shutterstock

Abyste neřekli, samozřejmě za dlouhověkost Japonců mohou také dobré geny. Konkrétně dva! DNA 5178 a genotyp ND2-237. Oba pomáhají tělu být odolnější vůči nemocem, jako je cukrovka, mrtvice nebo infarkt. I tak ale stojí za to se u Japonců inspirovat, nakonec nezáleží tolik na délce života, ale na tom, jak dobře jste se cítili!

Zdroj informací: Independent, Health, Nature

Reklama