Je to mladá žena, asi ve věku 25 let. Je velice drobná, není nehezká, ale její obličej a výraz prozrazují únavu nejen z práce. Připadá mi milá a hlavně si nelze nevšimnout, jak je pracovitá. Dělá podřadnou práci jako je mytí nádobí, loupání brambor a také vytírá a myje toalety. Pracuje tu s malou přestávkou již několik let.
Právě pro tu dobu, kdy jsem ji zde přestala načas vídat, jsem se začala ptát, kde je. Bylo to jen pár měsíců, ale věděla jsem, že díky svému výdělku se jí daří zabezpečovat rodiče a sourozence na Ukrajině. Nikdo přesně nic nevěděl a já jednoho dne zjistila, že už zase stojí za dřezem a drhne hrnce.
Zkusila jsem i tentokrát začít s ní nějakou konverzaci, ale i přes to, že mi vše rozumí, se mi nepodařilo se s ní jakkoli sblížit. Je velice plachá a uzavřená.
Jednoho dne ke mne dorazila zpráva, že se svěřila jednomu z kuchařů se svým tajemstvím. V době před svým dočasným odjezdem se zde zapletla s nějakým českým mladíkem. Zdálo se snad chvílemi, že by se dalo mluvit o vztahu, ale bylo to jen zdání. Vztah nefungoval, a upřímně řečeno, kdyby se nějaký český mladík zavázal s mladou Ukrajinkou, velice bych se divila. Není třeba si nic namlouvat, faktem zůstává, že bohužel pro většinu české populace jsou tito lidé něco jako podřadná rasa.
Opakuji, bohužel, já si to nemyslím ani trochu.
Ze všech informací, které se ke mne časem dostaly, vyšlo najevo, že dívka tady byla a několik měsíců pracovala jako těhotná a jelikož je velice útlá, tak to nikdo nepoznal. Tu pracovní přestávku si dovolila jen proto, aby mohla jet domů na Ukrajinu porodit. Po třech měsících byla zpět a dítě nechala doma. V té době jsem také porodila dítě, a tak vždy, když ji zahlédnu, si vzpomenu, že má doma stejné dítko jako já, ale s tím rozdílem, že ho nevídá a
Snažila jsem se s ní navázat kontakt a strašně ráda bych jí řekla, jak je mi to líto, že není se svým dítětem. Anebo bych jí třeba dala nějaké oblečení nebo hračky……. Ale bohužel mi nedůvěřuje a já si ještě netroufla jí ani naznačit, že znám její příběh. Byla by to zrada a ona by ztratila důvěru i v kuchaře.
Nedávno jsem tam byla s dcerou a ona si jí moc hezky všímala. Mluvila na ní a dávala jí sušenky. Šla jsem na chvíli z jejich blízkosti a když jsem se vrátila, viděla jsem její šťastný výraz plný slz, když se moje dcera hlasitě smála nějakému jejímu vydařenému vtípku. Jak mne zahlédla, okamžitě měla zase standardní pohled a odvrátila tvář.
Nevím, co prožívá a nemohu jí nijak pomoci. Jen se snažím s ní prohodit vždy pár slov a dát
Smutný příběh, já vím. Už ale slyším některé z vás, jak vyprávíte vaše špatné zkušenosti s Ukrajinci. I já jednu mám. Dva takoví zoufalci před lety okradli mou 80-ti letou babičku a nevím, jak by to dopadlo, kdyby má babička nepoužila svůj čiperný rozum. Ale co se týče těch ukrajinských žen, které vídáme ukryté v kuchyních našich restaurací, mám vyhraněný názor. Těžce zde pracují, aby uživily své rodiny doma.
A tak – buďte na ně hodní a snažte se k nim chovat jako k lidem. Člověk nikdy neví, co mají za tajemství……..
Nový komentář
Komentáře
ahoj, seznámil jsem se před 6-ti lety v práci (v restauraci) s Ukrajinkou, která tam pomáhala. Začli jsme spolu chodit atd. Musela odjet po 4 měsících domů, ale domluvili jsme se, že se sejdeme za nějaký čas v Praze, všechno vyšlo, přijela po půl roce, čekání bylo nekonečné a doprovázené nejistotou. Láska ale nakonec přemohla všechny překážky jako například řeč, vzdálenost od její rodiny a nakonec i to nekonečné vyřízování různých papírů k povolení k svatbě a následně i k trvalému pobytu. Teď v létě jsme oslavili 5.výročí svatby, máme 3 a půl letého syna a další syn se narodí v lednu. Její rodina je super, bydlí v horské vesničce Lysyčevo na jihu v Zakarpatské oblasti. Lepší manželku mi osud nemohl nadělit ato po všech stránkách.//zena-in.cz/images/smiles/sml46.gif
//zena-in.cz/images/smiles/sml46.gif Tak co vy na to?//zena-in.cz/images/smiles/sml53.gif
//zena-in.cz/images/smiles/sml53.gif
A brácha má hodně Ukrajinců v práci - jsou to neskuteční dříči a klobouk před nimi dolů - mimochodem, až se budu stěhovat, počítám s tím, že mi pomohou - za pár korun jsou ochotni dělat cokoli a narozdíl od českých stěhováků zachází se svěřenými věcmi opatrně, protože ví, že i já jsem si na ně musela vydělat a mojí pro mne cenu...
Můj kamarád se v práci seznámil s Ukrajinkou, nějakou dobu s ní bydlel, nakonec si ji vzal. Te´d se přestěhovali a bohužel o nich nic nevím. Ale když jsem se s Oxanou seznámila, byla naprosto skvělá, velice inteligentní a vzdělaná dívka, milá, přijemná. Také měla doma malého syna, teď už je v Čechách a bydlí s nimi. Malý Nikolaj byl okouzlující, v šesti letech naprosto samostatný, odpovědný! Myslím, že "naše" děti by si také občas měli vyzkoušet bídu, nutnost starat se o sebe nebo sourozence a vážit si všeho, co se jim dostává. Já si Ukrajinců vážím a lituji je - většinou jsou to vzdělání a inteligentní lidé a tady se za pár korun živí jako kopáči apod. A těch pár výjimek, které vidíte opilé, špinavé, vulgární...? Však i češi jsou takoví...
Fio: no ale tenhle typ "divek" najdes od Sumavy k Tatram, pres Ural a Skaliste hory - u vsech narodu a narodnosti a u vsech druhu barvy pleti.
Proste natrefil na vypocitavou mrchu a uz je uplne jedno, ze byla zrovna z Ukrajiny
Anonyme, souhlasím s Aninas, tady se bát nemusíš. Jestli chceš, zamailuj mi
Anonyme - tady nemusis mit strach. Uz podle reakci tady neni nikdo, kdo by vami opovrhoval.
Je ale smutne, strasne smutne, ze mate spatne zkusenosti s nekym, kdo si rika CLOVEK. No ale lidi jsou ruzni a je potreba pocitat s nevrazivosti.
gryzli: ja si myslim, ze ona tu pomoc neodmita, ona se spise boji. Ma spatne zkusenosti s lidmi, at uz Cechy nebo Ukrajinci-mafiany a proto se snazi drzet zpatky - neduveruje.
vanbee - myslim, ze Ukrajinci k nam chodi na praci, aby vubec prezili a o nejakem standardu se jim muze jenom zdat.
Maji tam bidu, o jake my vime leda z knizek a filmu.
Jindrisko, napis, jestli se ti povedlo nejak s ni sblizit, nebo neco ji podarovat.
Vivian: Evča:
jinak myslím, Jindřiško, že máš šanci navázat s ní kontakt prostřednictvém své dcery. Jen budeš asi muset být hoooodně trpělivá. nediv se, po takové zkušenosti s Čechem...
byla jsem na Ukrajině asi 8 dní. poznala jsem tam samé skvělé lidi, ale ten život tam jim opravdu není co závidět.
Annie:
já taky znám dobrý příběh, lépe řečeno, ta dívka si prošla peklem, dítě doma, manžel se nešťastnou náhodou otrávil plynem, jí zachránili, seznámila se s dobrých Čechem, tento týden mají svatbu a z Ukrajiny sem konečně dostanou její dcerku, která od září začne chodit do školy - takže konec dobrý. Je to velice milá paní a všichni v jejím okolí ji mají moc rádi, pracuje od rána do večera, několik prací, aby rychle měla peníze a mohla žít normálně - moc jí všichni přejeme
Vivian:
ano taky se mi nelíbí jak to je vyjádřeno i když věřím že to tak Jindřiška nemyslela, ale když něco zveřejním, musím si to pořádně přečíst jak to vlastně vyzní ostatním
Vivian: protoze cesky clovek se dokaze obcas chovat k temto pristehovalcum, jako by ani lidi nebyli. Jsou to opravdu chudaci a drou se a kolikrat za polovicni mzdu, nez by dostal "domaci".
Je ale take pravda, ze dost jich sklouzne na sikmou plochu. Mnohdy ale ze zoufalstvi.
Jindrisko a co kdybys udelala nejaky balicek a az pujdes zase kolem kuchyne i s dcerkou, tak ze by ji ho ona dala? A klidne ji rekni, to je pro tu tvoji
taky mě trochu zarazila poznámka "snažte se k nim chovat jako k lidem"...
copak na Ukrajině nežijí lidé? a co tedy jsou?
dělají podřadnou práci a ještě k tomu jsou sami podřadní??
btw.- podle čeho se práce dělí na podřadnou a... nadřazenou?
proč je zrovna mytí nádobí a čištění brambor podřadná práce?
a co je potom ta "lepší" práce? něco v teplé a čisté kanceláři?
a proč?
dost mi vadí, když se někdo povyšuje nad někoho jen proto, že dělá tzv. horší (špinavou, podřadnou a jak se ještě říká...) práci. je snad slečna z kanceláře lepší než ta z kuchyně od dřezu jen proto, že její ruce jsou při práci čisté a voní?