Rodiče hrdě sledují první čáranice svých malých výtvarníků a vystavují si je v obývacím pokoji. Dnes už víme, že kresba malých dětí odráží jejich prožitky, smyslové vnímání, náladu, ale i rozumovou vyspělost. Rodiče by měli být dobrými pozorovateli, ale nesmějí příliš dotírat a přikazovat náměty. Je třeba respektovat tempo konkrétního dítěte, do ničeho ho nenutit. Je dobré si o dokončeném obrázku popovídat, povzbuzovat dítě k dalším uměleckým výtvorům.
Dnes vám nabízíme malého průvodce, který by vám měl usnadnit proniknutí do kouzelného světa dětské fantazie.
Kolem jednoho až jednoho a půl roku začne batole vyhledávat všechny vhodné objekty, na které se dá čárat. Nejdříve pouze pro radost z pohybu tužky, kterou zanechává stopu na papíře, jako by chtělo především pokořit jeho bělobu. Ale jeho výtvarným projevům neuniknou ani stěny, nábytek…
Maličký touží po sobě zanechat nějakou viditelnou stopu. Ještě u něho není vyvinuta souhra mezi rukama a očima, tužku drží neobratně celou rukou.
Kolem druhého roku věku se zdokonaluje vizuomotorická koordinace, takže malý umělec dokáže už čím dál lépe ovládat pastelku, umí ji nadzvednout a vrátit na stejné místo, přestává hodně rýt na papír.
Až do šestého roku na výkresech ztvárňuje, co umí a co chce, ještě ho neinspiruje okolí. Nežádejte po něm proto, aby nakreslilo strom, který vidí za oknem, protože se může obávat, že to nezvládne a hrozí, že se bude bát kreslit.
Od šesti let porovnává dítě osvojená obecná schémata s realitou, zaměřuje pozornost na zachycení detailů v odpovídajících proporcích, jednotlivé podrobnosti však vyplývají spíš z toho, co dítě ví, nikoliv z toho co vidí. S postupujícím věkem má větší tendenci kopírovat skutečnost.
OBLÍBENÉ BARVY
Při malování používají děti nejraději modrou, červenou, žlutou, popřípadě zelenou. Do druhého roku preferují malí umělci nejvíce modrou, hnědou a černou, protože po sobě zanechávají nejvýraznější stopy.
Modrá – vyjadřuje klid a pohodu. Děti, které ji upřednostňují, dávají najevo, že touží po zacházení, které respektuje jejich tempo, a nesnášejí pocit, že jsou k něčemu tlačeny.
Zelená – je středobodem mezi teplými a studenými barvami, protože se skládá ze žluté a modré. Naznačuje flexibilní povahu malého umělce. Snad i vhodné naladění ke zdolávání překážek. Jestliže ji ale dítě používá příliš často, může také naznačovat, že je v trvalém napětí a nejistotě.
Žlutá – je velmi živá barva, jejímž prostřednictvím dítě naznačuje, že je rádo ve společnosti. Je typická pro veselé a přátelské děti. Pokud dítě používá výhradně tuto barvu, nebo ji kombinuje s červenou, může to naznačovat jeho sklon k povrchnosti, i to, že málo přemýšlí a spíše jen vyhledává stále nová dobrodružství.
Červená – reprezentuje spotřebu energie, tudíž povahu dítěte, které není ani chvilku v klidu. Touží po úspěchu, má rádo konkurenci a soupeření. Příliš červené může naznačovat agresivní charakter a vůdcovské sklony.
Černá – představuje opozici, typické „ne“ dvouletých, neklid a rebelantství adolescentů. Dítě, které používá ve velké míře černou, prožívá období vzdoru a cítí se být samo proti všem.
Dejte si pozor na to, abyste neposuzovali pouze jeden výkres. Představu o tom, jaké barvy vaše dítě nejvíce používá, si můžete udělat až posouzením mnoha obrázků za delší časové období, třeba měsíc.
Příště se dozvíte co prozradí umístění kresby na papíru a co jsou to hlavonožci...
Podle časopisu pro maminky Betynka zpracovala
Nový komentář
Komentáře
Hlavně nehledejte podle obrázků problémy ve fungující rodině
Na internetu byly ukázky "prací" těch nejmenších s popisky, co to vlastně znamená, proč je to vzhůru nohama, proč nemají krk, že je to z počátku udělané ze samých koleček... Moc pěkné, ale adresu jsem ztratil a Google nic nenašel. Když tak dám odkaz. Smáli jsme se tomu s
jako koně (proporcím, "sexy" postavám)
Zajímavé, hned jsem to vytiskla pro dcerku. Ráda si přečtu pokračování
mart.: ty rozbory dětských kreseb jsou strašně důležité třeba u psychologa, když něco nefunguje - třeba v rodině a tak..na synových kresbách, ze kterých mám jako každá správná máma radost, že jo, si zpětně ověřuju znalosti (zatím ještě nedokonalé) z grafologie, líp se mi pak učení pamatuje..
vzhledem k tomu, že jsem postižená grafologií, jsem se neubránila mrknout se na synkovy školkové výtvory z tohohle hlediska - jojo, jeho výtvory naprosto odpovídají jeho povaze!! Je to zvláštní, doma si nekreslí prakticky vůbec, a když, tak trasy metra a tramvají, ale ve školce je schopný moc hezkých barevných výtvorů, až jsem byla překvapená.. Na začátku školky jsem se smířila s tím,že holt bude výtvarně po tatínkovi a ne po mně, ale vypadá to, že když je ve společnosti děti, které dělají totéž, tak ho malování a různé výtvory baví a to jsem ráda.. jinak barvy - taky všehochuť...
Kresba určitě hodně vypovídá, ale já nad tím neuvažuji - prostě mám z kresbiček svých dětí radost - hlavně když řeknou: to jsem kreslil mami pro Tčebe, kam si ho dáš?. Asi bych se i styděla je rozebírat vědecky - je to jako kdyby manžel vzal můj dopis a šel s ním za grafologem.
Petitt: Třeba pečlivost? Já jsem jako malá taky kreslila všemi barvami, docela záměrně, chtěla jsem použít každou pastelku z krabice. A myslím si, že jsem byla jako malá pečlivka, se školou mě to přešlo
Sunnynka: