Člověk si pomalu nepamatuje, co bylo včera, a tady abych si pamatovala, kam s levou rukou, pravou nohou, doleva, doprava, nahoru, dolů... Nicméně jsem to zkusila.
Představa, že se u tai-či uvolním, jak naše cvičitelka Hanka slibovala, mi zkraje připadala bizarní. Jak se můžu uvolnit u něčeho, co mne stojí tolik sil? Jak mám relaxovat, když mě stresuje fakt, že ztrácím po deseti minutách orientaci, kde je levá a pravá strana?

Ovšem pohyby to byly tak krásné a ladné, že jsem neodolala a pilovala je. A věřila jsem tomu, že konečně něco dělám pro své zdraví, i když otáčení sem a tam, pohupování v kolenou, přetáčení a mávání rukama na první pohled, aspoň u nás, co jsme se to učily, nevypadalo, že by nám mohlo prospět.

Pravda ovšem je, že jsem změny k lepšímu pozorovala nejenom na sobě, ale i na druhých. Tak v první řadě jsme si připadaly po určité době pružnější, pohyblivější. Kdo čekal namakané bicepsy a tricepsy, byl asi zklamaný, ale pro takové ty zhýčkané kancelářské typy, které si natáhnou svaly na zádech, když se ohnou pro papír, co jim upadl na zem, to je naprosto ideální cvičení. Ale bez legrace.

Tai-či, staré čínské cvičení, má něco do sebe. Asi nemá cenu detailně popisovat jeho zdravotní přínos, jeho působení na klouby, jejich chrupavky, páteř, svaly atd. - to už bylo napsáno a to si jistě najdete samy na webu.
Já mohu sama za sebe říci, jak pomohlo tai-či mně a mým známým. Zlepšilo se mé dýchání, bylo hlubší. Svaly, které se při sérii cviků střídavě stlačují a natahují, dostaly zabrat, ale postupně, takže nehrozilo nebezpečí, že by se nějaké svalové skupiny nezdravě zatěžovaly.
Zlepšila se, ačkoli jsem tomu zprvu vůbec nevěřila, schopnost koncentrace. Zpočátku bylo těžké zacvičit sestavu bez jediné chyby, ale tím, že jsme se musely soustředit na to, co přesně děláme, a už už se připravit na pohyb následující, dokonale vymetlo z hlavy starosti typu co uvařit, co koupit, co říct šéfovi a jak mi naopak šéf mohl říct zrovna tohle a zrovna mně :-)

A jak to pomohlo jiným ženským? Kristýně se zlepšil krevní oběh, přestala trpět bolestmi hlavy, které měla od nízkého tlaku. Martina, která chodila shrbená a kvůli bolesti páteře nebyla ze začátku některých pohybů prakticky vůbec schopná, se po čase rozhýbala a zvládla i takové části sestavy, jako je třeba takzvané "obejmutí kolena a stočení kroku" nebo "tlačení jehly k mořskému dnu" či "plazit se dolů jako had". Tedy pohyby, které pro ni před časem byly nepředstavitelné. Za ostatní mluvit nemohu, nesvěřily se mi, ale kdyby jim to nepomáhalo, tak by nechodily.

A proč zrovna sto osm pohybů? Podle literatury číslo 108 představuje 36 nebeských božstev a 72 božstev země. Jinými slovy, dle odborných pramenů vyjadřuje číslo 108 podstatu jin a jang v našem těle.
Na jin a jang sice můžeme či nemusíme věřit, ale cvičení funguje. A jak uvádí dr. Kravitz, režim každodenního cvičení napomáhá ke snížení rizika srdečních příhod, osteoporózy a zácpy: tří zdravotních poruch, které jsou dle lékařů ve stáří nejčastější.
Dle fyzioterapeutů je jedním z cílů cvičení i napřímení a vyrovnání nadměrného nebo přehnaného zakřivení páteře. Ten, kdo je nepohyblivý, také není bez šancí.

Cvičitelka Hanka dokonce dávala lekce starým lidem, kteří byli od pasu dolů nepohybliví. "Sice sedí, ale cvičili alespoň horní polovinou těla, s tím, že si představovali, jak zapojují celé tělo," vysvětlila Hanka. Zázrak, že by vstali ze židlí či vozíků se sice nekonal, ale i vsedě, ačkoli se to zdá nemožné, přineslo cvičení i starým lidem úlevu a zlepšení zdravotního stavu.

A takové cvičení v letním večeru, v parku, když už to umíte, má navíc své zvláštní kouzlo. Pokud přemýšlíte o tom, zda se hýbat a čím začít, vřele doporučuji.

 

Reklama