cc189076b8ee0-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Původně se jmenovala Bobsy, ale pak jí nikdo neřekl jinak něž Bobi nebo Bobina. Bylo to přání Marka, jeli pro ni do útulku, a když tam našli černou fenečku, která vypadá jako labradorka, bylo jasné, že je to jejich volba.  

Časem s ní ale víc času trávila Marie, se kterou chodila běhat a na dlouhé procházky, a tak si ji chtěla Marie po rozchodu nechat. To se ale nelíbilo Markovi, po dlouhém dohadování rozhodli, že budou mít střídavou péči a budou si ji předávat každé dva týdny.  

Marie je z toho od začátku naštvaná, ale nakonec na tuhle dohodu přistoupila. Takhle to funguje asi rok, ale není to ideální. Bobina nemá ráda tyhle změny, když se má od Marie stěhovat do druhého domova, vždy kňučí a nechce do auta, aby ji odvezla. A pak z něj vůbec nechce vylézt. Po 14 dnech se ale situace opakuje, když si pro psího miláčky přijede ex partner. 

Marie by si přála psa do výhradní péče, Marek nesouhlasí, ale zvíře očividně trpí. Jak situaci řešit?  

K příběhu se vyjádřila Zuzana Sequensová ze Spokojený pes

Střídavá péče o psa po rozchodu partnerů je čím dál častější, ale z pohledu psychiky zvířete patří k nejproblematičtějším řešením. Pes není schopen chápat lidské dohody ani důvody střídání domovů. To, co vnímá, je ztráta jistoty, narušení rutiny a opakované odloučení od osoby, ke které má silnější citovou vazbu.

V popisovaném případě je z chování Bobiny zřejmé, že změny prostředí nezvládá dobře. Kňučení, odpor k cestování i neochota vystoupit z auta jsou typickými signály stresu a nejistoty. I když se pes po několika dnech v novém prostředí „adaptuje“, neznamená to, že je pro něj situace dlouhodobě zdravá. Opakovaný stres může vést k úzkostem, změnám chování, zdravotním obtížím nebo narušení vztahu k oběma majitelům.

Z odborného hlediska je pro psa vždy lepší stabilní domov, jeden hlavní pečující člověk a předvídatelný režim. Pokud už má pes vytvořenou silnější vazbu na jednoho z partnerů – v tomto případě na Marii, se kterou trávil více času a sdílel každodenní aktivity – je žádoucí tuto vazbu respektovat. Druhý partner může zůstat v roli „návštěvní“, tedy psa vídat, chodit s ním na procházky nebo si ho brát na kratší čas, ale bez neustálého přesouvání mezi dvěma domácnostmi.

Řešení této situace bohužel nebývá jen o potřebách zvířete, ale také o emocích lidí. Střídavá péče o psa někdy slouží jako způsob, jak si udržet kontakt s bývalým partnerem nebo jak „neprohrát“ rozchod. Pokud je tomu tak, je důležité si otevřeně přiznat, že pes se stává prostředníkem nevyřešeného konfliktu. V takových případech může pomoci mediace nebo konzultace s odborníkem, který pomůže oddělit lidské emoce od skutečných potřeb zvířete.

Pokud Marek s výhradní péčí nesouhlasí, doporučuji nechat situaci posoudit nezávislým odborníkem (například behavioristou nebo veterinářem), který může na základě chování psa dát jasné stanovisko. To často pomůže i právně či mediačně, protože argumentace potřebami zvířete bývá silnější než osobní spory.
Závěrem je podstatné říci, že není nejdůležitější, komu „pes patří“, ale kde se cítí bezpečně a klidně. Dlouhodobá pohoda zvířete by měla být prioritou. Pokud Bobina opakovaně dává najevo, že střídání nezvládá, je to signál, který by měl být brán vážně.

Zuzana Sequensová vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně dva obory, psychologii, a sociální pedagogiku a poradenství. Je odbornice na výcvik a chování psů a pracuje jako manažerka péče o zákazníky ve společnosti SpokojenýPes.cz. Je známá svou láskou k psům a jejich výcviku, agility, flyballu a dogfrisbee. Zuzana se také zabývá výbavou pro psy, jako jsou sedáky a oblečení, a radí, jak psa motivovat k pohybu v sychravém počasí.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní osoby pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.